Francouzský ministr vnitra chce po čtvrtečním útoku lépe monitorovat radikály v policii. Odstoupit nehodlá

Nahrávám video

Hrozba teroristického útoku zůstává ve Francii vysoká až velmi vysoká. Oznámil to ministr vnitra Christophe Castaner. Připustil také, že policie propásla několik příležitostí, aby zabránila čtvrtečnímu útoku na prefektuře, jejíž zaměstnanec ubodal čtyři své kolegy. Ministr chce proto zavést systém, který by upozorňoval na různé formy radikalizace policistů. Vyšetřovatelé mezitím z vazby pustili pachatelovu ženu a dál zkoumají, jestli čin vymyslel a provedl sám.

Vrah, který byl ve spojení se salafisty, konvertoval k islámu před deseti lety, k jeho radikální verzi pak před rokem a půl. Celou dobu pracoval v pařížské policejní centrále.

„Před svými kolegy schvaloval útok na redakci Charlie Hebdo a před několika měsíci také výrazně změnil styl oblékání. Zavrhl tradiční západní oblečení a vyměnil ho za to, v kterém se chodí do mešity,“ informoval o víkendu prokurátor Jean-Francois Ricard.

Na podivné jednání útočníka přesto upozornili kolegové své nadřízené pouze slovně. Úřad proto proti němu nezahájil žádnou formální proceduru. „Pokud schvaloval teroristický útok, tak neměl pracovat nejen v tomto oddělení, ale u policie vůbec,“ míní poslanec opoziční Republikánské strany Eric Diard.

Policie sleduje na padesát radikálů ve svých řadách

Opozice žádá hlavu samotného ministra vnitra. A to především kvůli jeho vystoupení bezprostředně po útoku, v němž – na základě informací, které měl v té době k dispozici – odmítl jakékoliv spojení s radikálním islámem a preferoval verzi psychických problémů či osobní msty.

„Jde o selhání systému. Vyšetřování by mělo odhalit, kde se staly chyby. Premiér pověřil generální inspekci, aby zjistila, jak k tomu došlo,“ řekl Castaner, který odstoupit odmítá a práci policie hájí. Od roku 2003 podle něj předešla skoro šedesáti teroristickým útokům.

Tragédie na prefektuře také ukázala, jak snadno se mohou radikální islamisté infiltrovat do policejních sborů. V současnosti jich tam podle policejního komisařství působí pětačtyřicet a všichni jsou sledováni.

Podle Castanera bylo chybou, že v případě čtvrtečního útoku nebraly úřady varovné signály o radikalizaci dostatečně vážně a nezahájily hlubší vyšetřování. To by se mělo pro příště změnit a každé podezření na radikalizaci by mělo vyvolat „automatické ohlášení“, dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...