Bývalý profesionální boxer Christophe Dettinger dostal rok vězení a osmnáct měsíců podmínky za to, že při jedné z demonstrací takzvaných žlutých vest v lednu zaútočil na policisty a dva z nich zranil. Záběry útoku, při kterém Dettinger využil svoje boxerské zkušenosti, obletěly svět. Prokurátor pro Dettingera navrhl tříletý trest vězení, z toho jeden rok s podmínkou.
Obhajoba bývalého boxera Dettingera se snažila u soudu poukázat na okolnosti, které útoku na policisty předcházely. „On sám se hájí tím, že viděl, jak policisté zaútočili na jednu ženu. Tato žena dokonce přijde svědčit v jeho prospěch,“ řekl před začátkem procesu zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.
Obhajoba se také snažila Dettingera, který s kariérou profesionálního boxera skončil a nyní pracuje na radnici městečka Arpajon na jih od Paříže, vylíčit jako bezúhonného občana, který se jen „neudržel na uzdě“.
„Advokáti se ho snaží ukázat jako mírumilovného člověka a mají v tomto snadnou práci. Dettinger není znám žádnými výstřelky, žije spořádaně, má tři děti, je solidně zajištěný. Od radnice dostal dobré reference. Boxerská federace se sice od jeho činu distancovala, ale potvrdila, že to byl příkladný sportovec a řídil se zásadami fair play, tedy že to není násilník,“ shrnul dříve Šmíd.
Jeden z napadených policistů ale podle listu The National prohlásil, že ho agresivita Dettingera překvapila a cítil, že mu chce boxer „doopravdy ublížit, možná ho i zabít“.
Bývalý boxer se úřadům přihlásil sám
Dettinger v sobotu 5. ledna na lávce Léopolda Sédara Senghora, která vede přes řeku Seinu, zaútočil na dva policisty – a záznam jeho počínání se následně objevil na sociálních sítích a v médiích. Jeden z napadených policistů zůstal v pracovní neschopnosti dva dny, druhý se zatím do práce nevrátil.
Někdejší boxer se úřadům, které po něm pátraly, přihlásil hned v pondělí a okamžitě putoval do vazby. Ještě předtím ale Dettinger natočil video, ve kterém přiznal, že reagoval špatně, i když se jen bránil údajnému policejnímu násilí.
„Viděl jsem tu represi, viděl jsem policii, jak na nás pouštěla plyn, viděl jsem, jak policie lidem ubližuje… Vyvolalo to ve mně vztek a ano, zareagoval jsem špatně,“ uvedl Dettinger a vyzval příznivce žlutých vest k pokračování „pokojného“ boje. Ve vazbě ale zůstal. Soud ho odmítl koncem ledna propustit na kauci s vysvětlením, že chtěl „zcela jasně páchat násilí“.
Podle agentury Reuters se Dettingerovi během jeho boxerské kariéry přezdívalo „Cikán z Massy“ podle města na okraji pařížské aglomerace. Muž vysoký přes 190 centimetrů se stal v letech 2007 a 2008 mistrem Francie ve váhové kategorii od 76 do 79 kilogramů.
Hnutí žlutých vest se štěpí
Podle Šmída může rozsudek vyvolat další protesty: „V případě jeho odsouzení je pravděpodobné, že bude protestovat nejtvrdší jádro takzvaných žlutých vest. A mohou to provázet násilnosti. Přesto si nedovedu představit, že by Dettinger odešel jen s podmíněným trestem.“
Za Dettingera se navíc část veřejnosti postavila už v lednu. Pomocí webové crowdfundingové služby Leetchi se tisíce lidí zapojily do sbírky a darovaly mu přes 117 tisíc eur (bezmála tři miliony korun). Sbírku server po několika dnech „vzhledem k činům, z nichž je Dettinger obviňovaný“, zastavil. Zavázal se ale, že vybrané peníze poskytne Dettingerovi na soudní výlohy a zbytek vrátí dárcům. Sbírka totiž vyvolala kritiku ze strany vlády, policejních odborů i běžných uživatelů internetu.
Dettinger se podle svých slov účastnil protestů příznivců hnutí žlutých vest od samého počátku v polovině listopadu. Ze začátku protestujícím vadilo plánované zdražení pohonných hmot, které francouzská vláda pod tlakem zrušila. Postupně ovšem lidé dávali na demonstracích najevo celkovou nespokojenost se svou životní situací i s reformní politikou prezidenta Emmanuela Macrona. První demonstrace 17. listopadu přilákala 282 tisíc lidí, postupně ale počet účastníků klesá.
„Uvnitř žlutých vest nepanuje jednota – a neshodují se ani na jednoznačné podpoře Dettingera, přestože o tom, zda policisté reagují přiměřeně, či ne, se vedou velké polemiky,“ uvedl zpravodaj ČT Šmíd. „Hnutí neví, kam dál. Část lidí je spokojena s ústupky, které udělala vláda, jiní chtějí protestovat až do léta a založit politické hnutí. Také je uvnitř patrné napětí mezi pravicí a levicí i severem a jihem.“
Francouzská vláda připravuje tvrdší zákony proti násilníkům na demonstracích. Chce vytvořit seznam osob, kterým úřady zakážou účast na protestech. Za dva měsíce trvání hnutí žlutých vest skončilo ve vazbě skoro pět a půl tisíce lidí, přes tisíc z nich soudy potrestaly.
