Francouzská vláda přestála hlasování o nedůvěře

Návrh francouzské levice na vyslovení nedůvěry premiérce Élisabeth Borneové a její vládě v pondělí v parlamentu neuspěl. Pro vyjádření nedůvěry byl nutný souhlas většiny, tedy 289 hlasů. Pro návrh však bylo jen 146 poslanců, přičemž opoziční konzervativci a členové krajní pravice se rozhodli nehlasovat.

Hlasování o nedůvěře vyvolal levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie). Zástupci tohoto uskupení po červnových parlamentních volbách vyzývali k tomu, aby vláda, kterou v květnu jmenoval prezident Emmanuel Macron, odešla. 

Macronova centristická koalice Spolu získala ve volbách do Národního shromáždění 245 křesel. V dolní komoře parlamentu, která má 577 členů, tak má sice nejsilnější zastoupení, ale přišla o většinu. K prosazení zákonů tedy bude potřebovat podporu dalších stran.

Macron poté částečně obměnil v květnu jmenovanou vládu. Podle nepsaných pravidel skončili zástupci jeho kabinetu, kteří neuspěli ve volbách. Ministerstva financí, zahraničí, vnitra, obrany či školství zůstala beze změny.

NUPES vyvolal hlasování o nedůvěře navzdory vládní obměně. Premiérka Borneová během představení programového prohlášení vlády vyzvala opozici, aby byla otevřená kompromisům.

Demonstrace síly levice

„Měli bychom diskutovat o problémech, kterým Francouzi čelí,“ uvedla předsedkyně vlády Borneová ještě před hlasováním. Návrh označila za „nespravedlivý“.

Výsledek hlasování se dal očekávat, hlavním záměrem bloku NUPES ale bylo demonstrovat plán, kterým chtějí zkomplikovat plány prezidenta Macrona v Národním shromáždění. Podle agentury Reuters ale lze považovat za pozitivní signál pro vládu premiérky Borneové skutečnost, že pět členů NUPES se rozhodlo pro nedůvěru nehlasovat. 

Republikáni a krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové už před hlasováním oznámili, že se ho zdrží. Le Penová dříve uvedla, že podle jejího názoru se jedná o politický krok, jehož cílem je rozpad páté republiky. Návrhům Macronovy koalice v parlamentu se ale prý bude bránit všemi dostupnými prostředky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...