Francouzská Ústavní rada potvrdila Macronovu důchodovou reformu

Nahrávám video

Francouzská Ústavní rada v zásadních bodech potvrdila platnost nepopulární důchodové reformy. Ta je jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do penze ze 62 na 64 let. Zároveň rada, obdoba Ústavního soudu, zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Čeká se, že večer vyjdou do ulic tisíce lidí a dojde k dalším střetům s policií.

Macron zákon podepíše v příštích dnech a chce, aby se reforma začala uvádět do praxe do konce roku, uvedl prezidentský úřad. Odbory a Macronovi političtí oponenti naopak slíbili, že budou pokračovat v tlaku na stažení reformy.

Členové Ústavní rady odmítli řadu vedlejších aspektů reformy, ale nezpochybnili její hlavní opatření, tedy zvýšení důchodového věku, uvádí se v tiskové zprávě rady. Ta konstatovala, že kroky vlády jsou v souladu s ústavou. Odmítla jen okrajová opatření na podporu zaměstnávání starších pracovníků, neboť ta podle rady do zákona o důchodové reformě nepatří.

Le Penová a Mélenchon: Odpor pokračuje

Vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová v reakci na rozhodnutí rady uvedla, že „rozhodnutí Ústavní rady možná uzavřelo institucionální fázi, ale politický osud penzijní reformy nebyl zpečetěn“. „Poslední slovo vždy mají lidé, je právem lidí připravovat se na změnu u moci, která bude výsledkem této zbytečné a nespravedlivé reformy,“ napsala Le Penová na Twitteru.

Také vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon na Twitteru uvedl, že boj proti reformě pokračuje. „Rozhodnutí Ústavní rady ukazuje, že ji více zajímají potřeby prezidentské monarchie než potřeby suverénních lidí. Boj pokračuje a musí nabrat síly,“ uvedl.

Ústavní rada rozhodovala o tom, zda je reforma v souladu s ústavou. Zákon mohla schválit jako celek, schválit ho s výhradami k některým částem, nebo ho zcela zamítnout. Nezávisle na rozhodování o samotné důchodové reformě Ústavní rada zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do penze. Opozice však předložila další návrh o vyhlášení referenda. Ústavní rada ho má podle agentury AP přezkoumat na počátku května. Po referendu volá levice a podle průzkumů by si  ho přálo minimálně devět milionů Francouzů, uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. 

Zachování posunu odchodu věku do důchodu ze 62 na 64 let je vítězstvím pro Macrona a vládu premiérky Élisabeth Borneové. Zákon by měl být vyhlášen během zhruba dvou týdnů. 

Páteční protesty ještě před verdiktem

Část francouzské veřejnosti vyšla v pátek do ulic ještě před verdiktem Ústavní rady. Kvůli nesouhlasu s vládní reformou brzy ráno členové odborů CFDT zablokovali obří překladiště potravin u Štrasburku, rozlícený dav postavil barikády na klíčových křižovatkách v Rouenu, a zastavil tak dopravu. Některé barikády byly v plamenech, napsal server deníku Le Figaro.

Například protestující před pařížskou radnicí drželi transparenty se slogany jako „Stávky neskončí, dokud reforma nebude stažena“. Proti demonstrantům v Lyonu policie použila slzný plyn.

Podle deníku Le Monde bylo zcela zablokované také centrum Marseille nebo průmyslová zóna u přístavního města Le Havre.

Budovu Ústavní rady v pátek hlídala ozbrojená policie.

Macron pozval odboráře na schůzku

Macron pozval zástupce odborů na schůzku příští úterý „bez ohledu na rozhodnutí Ústavní rady“. „To bude nezbytně počátkem cyklu, v němž budou prezident a vláda pokračovat v příštích týdnech se sociálními partnery. Dveře Elysejského paláce zůstanou pro tento dialog otevřené bez předběžných podmínek,“ uvedl podle agentury AFP Elysejský palác.

Odbory pozvání odmítly s poukazem na to, že prezident naopak odmítl jejich předchozí návrhy na schůzku, a vyzvaly k dalším hromadným protestům na 1. května. Prezidenta vyzvaly, aby zákon o reformě nepodepisoval. Pokud podepíše, žádný odborový předák se nezúčastní dalších jednání s Macronem, varovala šéfka odborů CGT Sophie Binetová a zároveň vyzvala pracující, aby ještě zintenzivnili stávkové akce v celé zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35AktualizovánoPrávě teď

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 3 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 19 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 6 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...