Debaty v Paříži, nepokoje v Nové Kaledonii. Kanakové se obávají oslabení vlivu

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

První střety s policií začaly v pondělí, když demonstranti zablokovali některé silnice. Podle vrchního zástupce Francie v Nové Kaledonii Loiuse le Franca pachatelé při nepokojích ničili obchody i obytné domy a v některých případech vyhnali lidi z jejich obydlí, načež domy zapálili. Podle policejních údajů jen v noci na úterý lehlo popelem více než osmdesát podniků a dvě stě aut.

Vrchní zástupce Francie dále doplnil, že na tamní policisty střílel někdo z pušek, to se obešlo bez ztrát na životech. Nejméně 36 lidí skončilo ve vazbě.

Nahrávám video

Násilnosti vypukly v době, kdy zastánci nezávislosti Nové Kaledonie protestují proti úpravě místní ústavy, o níž se začíná debatovat ve francouzském parlamentu. Změna by umožnila většímu počtu přistěhovalců z Francie hlasovat v místních volbách, což podle stoupenců osamostatnění oslabí vliv domorodých Kanaků.

Francouzské úřady mobilizovaly bezpečnostní složky, v hlavním městě a okolí zakázaly veškerá shromáždění, jakož i konzumaci alkoholu. Zákaz vycházení platí od úterních 18:00 (09:00 SELČ) do středečního rána, následně může být obnoven. Protestující v ulicích podle médií stavějí barikády.

Ministr vnitra Gerald Darmanin uvedl, že za poslední dva dny bylo zraněno 54 policistů. „Naší prioritou je obnovit pořádek a klid,“ prohlásil k nepokojům francouzský premiér Gabriel Attal. Upozornil také, že by rád viděl „lepší komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami“.

Související nepokoje vedly k tomu, že mezinárodní letiště v Nouméji přerušilo provoz, veškeré komerční lety byly zrušeny. Rovněž zavřené zůstaly v úterý mnohé školy v hlavním městě.

Nejistá budoucnost pod Francií

Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Žije tam zhruba 270 tisíc lidí, čtyřicet procent tamní populace tvoří Kanakové, vedle nich pak lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a pacifických území. Ostrov je třetím největším producentem niklu na světě.

Dosud tam na základě dohody z roku 1998 mohli hlasovat pouze Kanakové a přistěhovalci, kteří v místě v té době už žili. Nový zákon má rozšířit počet lidí s právem volit zastupitele na úrovni provincií – v zámořských územích nesmírně důležitým, protože tyto územní celky mají rozsáhlé pravomoci.

Kanakové se obávají, že jejich už teď slábnoucí vliv bude ještě upadat. Na jejich stranu se přidali i zastánci nezávislosti ostrova.

Paříž přitom tvrdí, že současný zákon neodpovídá demokratickým principům. Celá pětina voličů totiž nemůže ovlivnit složení zastupitelstev provincií. Volební právo mají nově mít všichni, kdo v Nové Kaledonii žijí víc než deset let. Změnu vláda prosadila po tamních neúspěšných referendech o nezávislosti.

Macron novelu podporuje

Projednávání sporné změny bude v dolní komoře francouzského parlamentu pokračovat. Poslanci by o ní mohli hlasovat ještě v úterý, píše agentura AFP. Podle představitelů vládního tábora nelze ustupovat násilí v ulicích. Levicové strany naopak vyzvaly k přerušení rozpravy o textu. „Uklidnění se nemůže uskutečnit jinak než prostřednictvím stažení návrhu na změny ústavy,“ prohlásil šéf komunistického klubu André Chassaigne. Pravicová opozice však podpořila vládní tábor a pokračování projednávání zákona.

Konečné schválení změny ústavy si vyžaduje hlasování obou komor na společném zasedání. Jinak by bylo nutné uspořádat referendum. Francouzský premiér Attal podle stanice BFM-TV řekl, že společné zasedání nebude svoláno okamžitě, což má vytvořit prostor pro další jednání se zastánci nezávislosti Nové Kaledonie, což navrhuje prezident Emmanuel Macron.

Francouzský senát už přitom změnu schválil. Úpravu ústavy podporuje i prezident Emmanuel Macron. Současně se ale snaží vášně zkrotit, proto oznámil, že s jejím definitivním potvrzením nebude spěchat.

Podle agentury Reuters je Nová Kaledonie „ústředním bodem plánu“ francouzského prezidenta Macrona na zvýšení vlivu Paříže v Tichomoří. Na ostrově se v uplynulých letech konala referenda o zachování vazeb na Paříž, s nimiž tamní obyvatelé souhlasili.

„Doufáme, že Národní shromáždění (dolní komora francouzského parlamentu) uslyší náš hlas, naši důstojnost a naši hrdost na to, že jsme Kanakové,“ řekl Reuters jeden z účastníků protestů. Těch se účastní zejména členové původních kmenů, někteří z nich demonstrují dokonce deset dní v řadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 41 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...