Francouzská důchodová reforma vstoupila v platnost. Odbory chystají další protest

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal reformu důchodového systému. Následně byla zveřejněna ve sbírce zákonů, a vstoupila tak v platnost. Nepopulární norma, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestovali a kterou většina obyvatel odmítá, především zvyšuje důchodový věk ze 62 na 64 let. Proti reformě se znovu protestovalo i v pátek večer, už ale výrazně méně.

V pátek zákon odsouhlasila francouzská Ústavní rada, která je obdobou ústavního soudu. V základních bodech normu potvrdila a konstatovala, že kroky vlády jsou v souladu s ústavou.

Důchodová reforma je jedním z legislativních pilířů druhého funkčního období prezidenta Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Proti reformě mobilizovaly opozice a odbory, které chtějí další velkou demonstraci uspořádat 1. května.

Vláda plánuje uplatňovat novou legislativu od 1. září. Podle Macrona jsou důchodové změny nutné, aby se do konce desetiletí zabránilo každoročnímu deficitu v řádu miliard eur.

Reforma bez schválení poslanci

Důchodový systém je základním kamenem francouzského modelu sociální ochrany. Odbory tvrdí, že dodatečné finanční prostředky lze nalézt jinde, mimo jiné vyšším zdaněním bohatých. Nepřátelství veřejnosti vůči reformě navíc vzrostlo poté, co vláda, která nemá v parlamentu většinu, prosadila návrh zákona v březnu bez konečného hlasování s využitím zvláštních ústavních pravomocí.

Opoziční strany už předložily další návrh na uspořádání občanského referenda o reformě. V pátek Ústavní rada podobný návrh zamítla.

Část veřejnosti znovu vyšla do ulic už v pátek. Proti demonstrantům v Lyonu policie použila slzný plyn, v Nantes vodními děly rozháněla protestující, kteří se chtěli dostat k radnici. V Paříži, kde policie zatkla více než sto lidí, někteří demonstranti zapalovali popelnice a v Rennes podpálili i vstup do policejní stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 58 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 5 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 10 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 13 hhodinami
Načítání...