Francouzka Goulardová, která měla dohlížet na vnitřní trh, u europoslanců neprošla

Výbory Evropského parlamentu zamítly kandidaturu Francouzky Sylvie Goulardové do Evropské komise (EK). Navržená eurokomisařka pro vnitřní trh podle europoslanců nedokázala uspokojivě vysvětlit své finanční aféry z doby, kdy sama působila v europarlamentu. Po rozhodnutí, které je vnímáno jako neúspěch francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, projedná vedení Evropského parlamentu další kroky s budoucí šéfkou Komise Ursulou von der Leyenovou. Podle Elysejského paláce se kandidátka stala předmětem politické hry.

Proti Goulardové hlasovalo 82 členů výborů pro jednotný trh a průmysl, ruku pro ni zvedlo jen 29 zákonodárců.

Elysejský palác reagoval prohlášením, že francouzská kandidátka se stala „předmětem politické hry, která se dotýká Evropské komise ve svém celku“. Prezident Macron bude podle Elysejského paláce o záležitosti hovořit s von der Leyenovou a bude se snažit zajistit respektování portfolia, které bylo přiděleno Francii.

Macron později během svého vystoupení v Lyonu vinu za neúspěch Goulardové částečně připsal právě i budoucí německé šéfce Komise, která si podle něj Goulardovou ze tří nabízených francouzských kandidátů sama vybrala a slíbila, že pro ni u vedení parlamentních frakcí vyjedná podporu. Francouzský prezident zdůraznil, že na možné komplikace vyplývající ze životopisu bývalé ministryně obrany nastupující šéfku Komise výslovně upozornil, dostalo se mu prý ale ujištění, že to nebude problém.

Někdejší francouzská europoslankyně a ministryně obrany byla vedle Poláka Janusze Wojciechowského jediným kandidátem do Evropské komise, jehož minulý týden během prvního slyšení výbory neschválily. Poslance následně neuspokojily ani její dodatečné písemné odpovědi, a tak ve čtvrtek absolvovala druhé slyšení.

Točilo se opět převážně kolem problémů spojených s érou europoslankyně. Goulardová podle médií musela europarlamentu vrátit 45 tisíc eur (1,2 milionu korun) za to, že vyplácela peníze asistentovi, aniž doložila, že pro ni pracoval. Byla součástí vyšetřování francouzské policie kvůli údajnému zneužívání evropských peněz na fiktivní asistenty její někdejší strany, centristického Demokratického hnutí (MoDem).

Nejsem vyšetřovaná, hájila se kandidátka

„Úřady mě oficiálně nevyšetřují,“ odpověděla Goulardová na dotaz, zda nevidí rozpor v tom, že na post ministryně obrany kvůli zmíněným aférám v minulosti rezignovala, ale ve výkonu vrcholné unijní exekutivy by jí nebránily. Na několik přímých dotazů, zda z Komise odstoupí, pokud bude formálně obviněna, jednoznačně neodpověděla.

Poslanci opět kritizovali její vysoký přivýdělek od amerického think-tanku Berggruen, který jí během europoslanecké kariéry dával za poradenství přes 10 tisíc eur (260 tisíc korun) měsíčně. Členové frakce zelených dávali najevo, že je pro ně tento etický problém zásadní, proto nechtějí Goulardovou podpořit.

Jednoznačné podpory se dočkala jen od zástupců své liberální frakce. Někteří její členové vysvětlují útoky proti Goulardové jako snahu, aby i třetí nejsilnější politická skupina přišla v parlamentním sítu o jednoho z eurokomisařů. Lidovcům už koncem září neprošel schvalováním právního výboru maďarský kandidát László Trócsányi, socialistům zase Rumunka Rovana Plumbová.

Politické hry?

I komentátoři neúspěch Goulardové často vnímají jako součást vyvažování politických sil v nově zvoleném parlamentu a jako jakýsi „trest“ pro liberální frakci, která jako jediná dosud problémy s žádným ze svých kandidátů neměla.

„Sylvie Goulardová se jednoznačně stala rukojmím národních a evropských politických her. To ukazuje, že od začátku nešlo o její kompetence. Evropskou politiku by neměl diktovat pocit zhrzenosti,“ napsal na Twitteru Macronův spolustraník, europoslanec Stéphane Séjourné. Češka Dita Charanzová z liberální frakce pak doplnila, že odmítnutí Goulardové ukázalo, že podstata někdy nad politikou nezvítězí.

Zástupci lidovecké a socialistické frakce v EP však trvají na tom, že o žádnou „pomstu“ se nejednalo a že Goulardová jednoduše neuměla obhájit své kroky. „Francouzská kandidátka na komisařku neuspěla. I přes slušnou kompetenci. Kvůli problémům s využitím veřejných peněz a s vedlejšími příjmy,“ napsal na Twitteru český lidovecký europoslanec Luděk Niedermayer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 57 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...