Francie zakotvila do ústavy právo na potrat

Nahrávám video

Obě komory francouzského parlamentu odhlasovaly na společné schůzi ve Versailles zanesení práva na potrat do ústavy. Informovala o tom agentura AFP, podle které byl návrh zákona schválen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem vestoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak krok zkritizovaly.

Francie prosadila právo na interrupci do ústavy v době, kdy je zpochybňováno či odepíráno ve Spojených státech i některých evropských zemích, poznamenala agentura AFP. „Ano, časy se změnily. Udělali jsme pokrok v rovnosti i svobodě slova. Francouzkám říkáme, že nikdy neustoupíme,“ řekla po hlasování předsedkyně Národního shromáždění Yael Braun-Pivetová.

Macron loni při příležitosti Mezinárodního dne žen prohlásil, že podporuje začlenění práva na potrat do ústavy. Učinil tak zhruba rok poté, co Nejvyšší soud USA zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.

Podle průzkumů veřejného mínění podporuje legálnost potratů přibližně 80 procent Francouzů. Aktivisté za práva na potrat shromáždění v centru Paříže v pondělí jásali a tleskali, zatímco se na obří obrazovce objevil nápis „MyBodyMyChoice“ (Moje tělo, moje volba), když byl výsledek hlasování oznámen.

„Vysíláme vzkaz všem ženám: vaše tělo patří vám a nikdo za vás nemůže rozhodovat,“ řekl před hlasováním premiér Gabriel Attal. „Oslavme společně začátek nové svobody zaručené ústavou,“ vyzval prezident Macron na síti X směrem k 8. březnu, kdy si svět připomíná Mezinárodní den žen.

Ženy mají ve Francii legální právo na potrat od roku 1974. Ale rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 2022 přimělo aktivisty k vyvinutí tlaku na Francii, aby se stala první zemí, která toto právo výslovně chrání ve své ústavě.

Zakotvení práva na potrat do ústavy se však neobešlo bez kritiky. Předsedkyně Asociace katolických rodin Pascale Morinièreová označila tento krok za porážku bojovníků proti potratům. „Je to porážka, ale ne pro mě nebo pro nás. Je to porážka pro ženy. Zavádět do ústavy právo na smrt není v souladu se zrušeným trestem smrti,“ prohlásila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 6 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami
Načítání...