Finsko je o krok blíž k NATO. Souhlas se vstupem dal maďarský parlament

Nahrávám video

Maďarský parlament ratifikoval přistoupení Finska k NATO. Zákonodárci mají dále jednat o přistoupení Švédska. Obě dosud neutrální severské země se rozhodly stát se členem Aliance kvůli bezpečnostním obavám, které vzbudila velká ruská invaze na Ukrajinu. Jejich členství v NATO musí kromě Maďarska odsouhlasit ještě Turecko.

Proti návrhu se postavilo jen šest maďarských zákonodárců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel.

Finská premiérka Sanna Marinová poděkovala Maďarsku za pondělní ratifikaci a zároveň vyzvala k rychlému přijetí Švédska. „Členství Finska a Švédska v NATO posiluje bezpečnost celé Aliance. Je v zájmu všech, aby Švédsko bylo před summitem ve Vilniusu také členem NATO,“ dodala. Alianční summit v litevské metropoli se má konat v červenci.

Termín hlasování o přistoupení Švédska do Aliance dosud nebyl v maďarském parlamentu stanoven. Poradce premiéra Viktora Orbána na Twitteru uvedl, že Maďarsko podporuje vstup Švédska do NATO, ale rozhodnutí je na parlamentu.

„Někteří poslanci jsou znepokojení tím, že někteří švédští vládní představitelé mají ve zvyku ustavičně zpochybňovat stav maďarské demokracie a tím urážet naše voliče, poslance a zemi jako celek,“ upozornil Balász Orbán. Navzdory shodnému příjmení není příbuzný s předsedou vlády, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že zákonodárci z premiérovy strany Fidesz, kteří mají v parlamentu většinu, obvykle hlasují v souladu s vládní politikou.

Maďarsko v současnosti jedná s Evropskou komisi, která zadržuje Budapešti peníze z fondů Evropské unie kvůli korupci a obavám, že vláda narušuje demokratická práva. Premiér Orbán tato obvinění odmítá.

Opoziční poslankyně Ágnes Vadaiová řekla agentuře AP, že vládní strana používá záminky, aby odsunula hlasování o vstupu Švédska do NATO až na duben, či dokonce květen. „Neexistuje žádný skutečný důvod, proč nepodpořit tyto země. Vstup do NATO by neměl být záležitostí osobních pocitů či vydírání,“ konstatovala Vadaiová, která bývala státní tajemnicí na ministerstvu obrany.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pátek AP řekl, že ustavičná kritika Maďarska ze strany Západu v demokratických a kulturních otázkách způsobila, že maďarská vláda se zdráhá nabídnout podporu v praktických záležitostech, konkrétně v posilování NATO vůči Rusku.

Někteří maďarští opoziční politici a analytici se domnívají, že tahanice o ratifikaci měly přimět Švédsko a Finsko, aby podpořily uvolnění miliard eur z fondů EU pro Budapešť. Ale ředitel provládního institutu Nézöpont Sámuel Ágoston Mráz řekl AP, že Maďarsko neučiní žádný krok ohledně Švédska, dokud se Turecko nerozhodne, zda schválí švédské členství v NATO. Maďarsko „nechce rozhodovat proti Turkům“ a také chce od Stockholmu záruky zlepšení bilaterálních vztahů, řekl Mráz.

Turecko na tahu

Vstup Finska do NATO před pár dny schválil také výbor pro zahraniční záležitosti tureckého parlamentu. O dokumentu musí ještě hlasovat plénum tureckého parlamentu, očekává se však hladké schválení.

Finskou žádost totiž už dříve podpořil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který má se svými spojenci v parlamentu převahu. Podle něj Helsinky splnily turecké požadavky, například v potírání terorismu.

Ratifikaci finské žádosti navíc podporují i některé opoziční strany. Erdogan si přeje, aby finská žádost byla ratifikovaná do květnových tureckých parlamentních voleb.

Zákon už dříve prošel finským parlamentem a podepsal jej finský prezident Sauli Niinistö. 

„Generální tajemník NATO opakovaně ujistil, že Finsko a Švédsko můžou už teď počítat s reakcí Aliance v případě, že by byly ohroženy. Vedení Aliance nicméně doufá, že ke třiceti vlajkám před centrálou NATO přibudou další dvě nejpozději před letním summitem. Další průtahy by ohrozily důvěryhodnost celého rozšiřovacího procesu,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

„Problematické“ Švédsko

Švédsko si však na schválení své žádosti musí ještě počkat. Neočekává se, že by turecká vláda předložila švédskou žádost do parlamentu před pozastavením práce parlamentu v dubnu. Podle Ankary Stockholm stále dostatečně neplní turecké požadavky obsažené v memorandu z loňského června.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu nedávno zdůraznil, že od Švédska očekává další kroky, aby znemožnilo teroristickým organizacím financování, propagandu či nábor členů na svém území.

Za teroristické organizace Ankara označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence klerika Fethullaha Gülena.

„Pevně věřím, že se to podaří a obě země vstoupí do NATO současně. Ale pokud mám být pevně nohama v realitě, tak si myslím, že Turecko bude dělat problémy a že Švédsku bude vymýšlet různé podmínky,“ komentoval pro ČT pondělní souhlas maďarského parlamentu se vstupem Finska do Aliance místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

„Myslím si, že Turecko nakonec bude souhlasit se vstupem Švédska do NATO, protože si nedovedu představit situaci, kdy by se Turecko vymezilo vůči jednomu státu, který chce být platným členem Aliance. Věřím, že zvítězí zdravý rozum a Švédsko bude velice významným členem Aliance,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 33 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...