Finové se podíleli na masakrech Židů na Ukrajině a Kavkaze. Tvrdí to zpráva finské vlády

Finský dobrovolnický prapor Waffen-SS se během druhé světové války dopouštěl na Ukrajině a na Kavkaze zvěrstev proti Židům i dalším civilistům. Tvrdí to nezávislá zpráva, kterou finská vláda nechala vypracovat na žádost Centra Simona Wiesenthala. Proti závěrům zprávy, která byla vydána před týdnem, se nyní ohradil finský ministr obrany Jussi Niinistö. Ten podle televize YLE dokumentu vytknul, že nepřináší žádné nové důkazy a místo toho jen šíří stíny pochybnosti.

Centrum Simona Wiesenthala, které se zabývá dokumentací a stíháním válečných zločinů a které je pojmenované po legendárním lovci nacistů, jenž vystudoval v Praze architekturu a později kvůli židovskému původu prošel mnoha koncentračními tábory, se s žádostí o prověření minulosti finského dobrovolnického praporu obrátilo loni v lednu na finského prezidenta Sauliho Niinistöa.

Finská vláda následně pověřila národní archiv, aby zprávu vypracoval. Původně se předpokládalo, že bude hotova ještě téhož roku, nakonec byla ale zveřejněna minulý pátek. Svými závěry ihned v severské zemi vyvolala kontroverze, protože konstatovala, že finští dobrovolníci se podíleli na násilnostech vůči Židům i dalším obyvatelům východoevropských zemí, ovšem kvůli vágním podkladům není možné každý případ jednoznačně potvrdit.

„Protože dokumentace těchto událostí jen příležitostně zmiňuje počty civilistů zabitých finskými dobrovolníky, budou skutečná čísla pravděpodobně vyšší, možná přinejmenším v řádu několika desítek,“ uvádí zpráva ve svém závěru. 

Historické dokumenty včetně deníků ale většinou neobsahují přesná data umožňující určit místo, čas či konkrétní účastníky jednotlivých násilností. Nelze tak stanovit, kdo se na zabíjení podílel a kdo vydal příslušné rozkazy.

V německých jednotkách působilo 1408 Finů

Ministr obrany Niinistö historiky kritizoval, neboť podle něj nerespektovali presumpci neviny, když bez důkazů vyvolali pochybnosti o finských dobrovolnících.

V řadách Waffen-SS, konkrétně v divizi SS Viking, sloužilo v letech 1941 až 1943 celkem 1408 finských dobrovolníků. Finský dobrovolnický prapor v rámci této divize, která byla nasazena na východní frontě, byl rozpuštěn v roce 1943, kdy jeho členům skončil dvouletý závazek, a znovu již obnoven nebyl.

Dosud podle televize YLE žije osm veteránů dobrovolnického praporu. S nimi ale historikové při vypracovávání zprávy nehovořili, a to kvůli jejich pokročilému věku či kvůli tomu, že jejich účast v bojích byla již dříve podrobně zdokumentována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...