Fico v Pekingu jednal s Putinem. Ten ocenil „nezávislost slovenské diplomacie“

Nahrávám video

Rusko si cení nezávislé zahraniční politiky slovenské vlády, řekl ruský vládce Vladimir Putin během úterní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) v Pekingu. Podle šéfa Kremlu to má příznivý vliv na slovenské hospodářství, informovala slovenská agentura (TASR) s odkazem na zprávu ruské agentury TASS. Fico vyjádřil naději, že Rusové budou spolupracovat s Američany při výstavbě nového bloku jaderné elektrárny na Slovensku. Oba politici jsou proti členství Ukrajiny v NATO, proti jejímu vstupu do EU prý ale nic nenamítají.

„Velmi oceňujeme nezávislou zahraniční politiku, kterou vy a váš tým, vaše vláda, prosazujete. Tato politika přináší pozitivní výsledky. V prvé řadě mám na mysli ekonomické ukazatele,“ řekl Putin. Zároveň vyjádřil naději, že obchodní spolupráce mezi Bratislavou a Moskvou bude nadále pokračovat. „Některé vaše společnosti nadále úspěšně působí na ruském trhu, což je podle mého názoru prospěšné i pro slovenskou ekonomiku jako celek,“ poznamenal. Podle TASR rovněž zdůraznil, že Moskva „zůstává spolehlivým dodavatelem energetických zdrojů“.

Fico poděkoval Putinovi za bezpečné a pravidelné dodávky ruského zemního plynu a řekl, že tok plynovodem TurkStream na Slovensko postupně roste a blíží se čtyřem miliardám metrů krychlových ročně. Fico se také vyslovil pro standardizaci vztahů mezi oběma zeměmi a navrhl, aby se v blízké době uskutečnilo zasedání společné komise obou zemí.

Fico i Putin jsou proti členství Ukrajiny v NATO

Oba politici diskutovali i o Ukrajině a zopakovali svůj postoj, že se nemůže stát členským státem Severoatlantické aliance. „Ještě jednou zdůrazňuji to, co jsem říkal od začátku: Ukrajina se nemůže stát členem NATO. To je moje konečné rozhodnutí. Pokud však jde o její členství v Evropské unii, jsme připraveni s Ukrajinou v této oblasti spolupracovat,“ nechal se slyšet Fico.

Obavy evropských lídrů, že Rusko jednoho dne zaútočí hlouběji na evropském kontinentu, Putin označil za „hysterii“ a „hororové příběhy“. S odkazem na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Moskva byla s ohledem na vlastní bezpečnost nucena reagovat na údajnou snahu Západu pohltit skrz rozšiřování NATO celý postsovětský prostor.

„Nikdy jsme nebyli proti členství Ukrajiny v EU. Pokud jde o NATO, to je úplně jiná otázka, protože se týká dlouhodobé bezpečnosti Ruska,“ tvrdí Putin.

Před jedenácti lety nicméně reagoval na náznak úvah o členství sousední země v EU tvrdým tlakem na Kyjev, po němž následovala nelegální okupace Krymu Moskvou a vyvolání ozbrojených střetů na východě Ukrajiny mezi Ruskem koordinovanými silami a jednotkami kontrolovanými Kyjevem. Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 pak začal šéf Kremlu prohlašovat, že mu vstup Ukrajiny do EU nevadí.

Fico věří ve spolupráci Ruska a USA v jaderné energetice

Putin také v úterý podle agentury ČTK prohlásil, že případná mírová dohoda s Ukrajinou, která chce od svých západních spojenců získat bezpečnostní záruky, jež by odradily Moskvu od další invaze, nesmí ohrozit bezpečnost jeho země. Domnívá se nicméně, že je možné nalézt shodu na zajištění bezpečnosti obou států. „Ukrajina se sama rozhodne, jakým způsobem zajistí svou bezpečnost,“ řekl Putin na setkání s Ficem. „Ale její bezpečnost (...) nemůže být zaručena na úkor bezpečnosti jiných zemí, včetně Ruska,“ dodal šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi a půl lety vpadla do sousední země.

Fico během rozhovoru také vyjádřil naději, že Rusko bude spolupracovat se Spojenými státy při výstavbě nového bloku jaderné elektrárny na Slovensku. „Jsme v kontaktu s americkou společností Westinghouse. Víme, že všechny reaktory, které Slovensko má, jsou ruské nebo sovětské výroby. Slovenské jaderné elektrárny pokrývají více než polovinu energetické spotřeby země. Byl bych velmi rád, kdyby se v této oblasti navázala rusko-americká spolupráce,“ sdělil.

Oba političtí lídři přicestovali do Pekingu při příležitosti oslav 80. výročí ukončení druhé světové války. Fico bude během své třídenní návštěvy jednat i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Je jediným představitelem členské země EU, který přicestoval do Pekingu, aby se ve středu zúčastnil vojenské přehlídky. S Putinem se naposledy sešel v květnu na oslavách Dne vítězství nad fašismem. Slovenský premiér zastává zahraniční politiku takzvaných „čtyř azimutů“.

Fico připustil, že očekává, že bude za svou návštěvu Pekingu a setkání s ruským vládcem všeobecně terčem kritiky, podotkl nicméně, že je připraven po jejich setkání předat vedoucím představitelům Evropské unie případné ruské poselství.

Pellegrini obhajoval Ficovu schůzku, opozice ji kritizovala

Slovenský prezident Peter Pellegrini Ficovu schůzku s Putinem a jeho další plánovaná jednání označil za krok, který může přispět k ukončení války na Ukrajině. „Prezident Slovenské republiky Peter Pellegrini vítá jakákoliv diplomatická jednání na nejvyšší úrovni, která mohou přispět k obnově dialogu a následně i k ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině,“ uvedla v prohlášení kancelář Pellegriniho, který byl před loňským složením prezidentského slibu předsedou jedné z trojice nynějších vládních stran. Prezidentská kancelář rovněž poukázala na nadcházející jednání Fica s prezidenty Číny a Ukrajiny.

Slovenská opozice setkání kritizovala. Uvedla, že Fico se rozhodl vydat zemi ruským zájmům a vůči Putinovi se na společné schůzce v Číně choval jako sluha. V tomto duchu se vyjádřili předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka či předseda poslaneckého klubu Hnutie Slovensko (dříve OĽaNO) Michal Šipoš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...