Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v Bruselu sešli k mimořádnému jednání, na němž se pokusí shodnout na posílení obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny ve chvíli, kdy Washington zastavil dodávky Kyjevu a nejistá je podoba možných mírových rozhovorů s Ruskem. Summit byl zahájen devadesátiminutovým obědem za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nyní se evropští lídři přesunuli k jednání o obraně a další pomoci Ukrajině.
Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Kyjevu další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu. Sám Zelenskyj před summitem podotkl, že jeho země cítí jasnou a silnou podporu Evropy.
Fiala před summitem prohlásil, že Evropa je vystavena historické zkoušce. „Pokud se EU neshodne na podpoře Ukrajiny, o to důležitější bude nalezení jednoty na posílení vlastní obrany a bezpečnosti,“ poznamenal premiér. Míní, že shoda na podpoře Ukrajiny nebude tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech. Před odletem do Bruselu řekl, že nechce malovat čerta na zeď, ale plyne to z postojů Slovenska a Maďarska.
„Shoda na podpoře Ukrajiny nebude jemně řečeno minimálně tak silná, jako bylo na předchozích summitech. O to více jsou důležité schůzky zemí, které si uvědomují odpovědnost za svou bezpečnost,“ konstatoval Fiala s tím, že schůzky v ustálených formátech nestačí. Zmínil reálnou roli Francie a Británie. „Mění se mezinárodní řád a je třeba i jiných formátů, což nijak neoslabuje EU. Potřebujeme rychlost, akceschopnost. Proto je koalice ochotných naprosto namístě,“ uvedl s odkazem na účastníky nedělní schůzky zorganizované Londýnem.
Podle předsedy vlády je nadále nutné snažit se o zachování transatlantické vazby a dál spolupracovat se Spojenými státy. Vzhledem k neochotě Slovenska a Maďarska zmínil také důležitost spolupráce s mimounijními státy, jako je kromě Británie i Norsko či Kanada, které se zúčastnily nedělní schůzky.
Fiala míní, že debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná. Ochotu Paříže nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zopakoval, že zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou je nutnost.
„Krizová schůzka“
Šéf unijních summitů Costa svolal schůzku, kterou média označují za krizovou, v souvislosti s aktivitou amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž se v posledních týdnech začal velmi ostře vyjadřovat na adresu Zelenského a podle mnohých evropských politiků přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina.
Trump po roztržce se Zelenským pozastavil vojenskou podporu Kyjevu, jejíž další osud podle Washingtonu závisí na ochotě Zelenského přistoupit na jednání pod vedením USA. Šéf Bílého domu také tlačí na evropské země, aby přidaly peníze armádám a převzaly odpovědnost za svou bezpečnost, v níž se USA nehodlají angažovat jako dosud.
Maďarsko a Slovensko hrozí vetem
Unijní lídři budou hledat shodu na tom, jak podpořit obranu země čelící již čtvrtým rokem ruské plnohodnotné agresi a jak zaručit její dlouhodobou bezpečnost v případě, že se podaří dojednat mír s Moskvou. Jednomyslná shoda na závěrech summitu bude ale podle unijních zdrojů těžká, neboť Maďarsko a Slovensko hrozí jejich vetem. Budapešť chce do závěrů prosadit formulace vstřícné k Rusku, Bratislava zase zmínku o obnovení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) ovšem podle médií zmírnil svůj požadavek. Před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu ve čtvrtek řekl, že závěry schůzky by zablokoval v případě, že v nich „nebude zmínka v jakékoliv podobě o potřebě obnovovat tranzit plynu“ přes Ukrajinu.
Z poslední verze návrhu závěrů mimořádného bruselského summitu, kterou má ČT k dispozici, plyne, že prezidenti a premiéři se chystají vyzvat k vyřešení problému s tranzitem ruského plynu přes Ukrajinu. Dle návrhu se mají shodnout na výzvě k „posílení snah o nalezení funkčních řešení“ včetně „obnovení“ přepravy plynu.
V předchozích pracovních verzích závěrů se o přepravě plynu vůbec nehovořilo, text se soustředil převážně na možnosti další podpory Ukrajiny. Po ranní schůzce velvyslanců členských zemí však v textu přibyla část, která patrně reaguje na Ficovy požadavky.
Ukrajina přestala přepravovat ruský plyn na začátku letošního roku po vypršení platnosti smlouvy s Ruskem. Kyjev ukončení tranzitu zdůvodňoval tím, že Moskva exportem plynu získává prostředky pro financování své války na Ukrajině.
Šéfové států a vlád budou hovořit také o posílení vlastní evropské bezpečnosti a navýšení výdajů na obranu, které chystá velká část unijních zemí včetně Česka. Na stole budou mít návrh Evropské komise, podle něhož by EU ze společné půjčky 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) měla členským zemím poskytnout úvěry na nákupy vojenského vybavení.
Rovněž na další společné zadlužování však nemají členské země jednotný názor a diplomaté očekávají, že summit v této věci přinese spíše úvodní debatu než konkrétní závěry.
Evropa by se neměla vzdávat americké účasti, míní Scholz
Pro Evropu i Ukrajinu je důležité, aby Kyjev mohl uzavřít spravedlivý, a nikoli nadiktovaný mír, zmínil před začátkem summitu německý kancléř Olaf Scholz. Za klíčové považuje i to, aby Evropa s Ukrajinou měly nadále dobré vztahy se Spojenými státy včetně těch bezpečnostních.
K návrhu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který chce debatovat o rozšíření francouzského jaderného odstrašení na celou Evropskou unii, kancléř řekl, že Evropa by se neměla vzdávat americké účasti. Spojené státy jsou po druhé světové válce hlavním garantem bezpečnosti v Evropě, a to i díky svým jaderným zbraním. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu ale vztahy Evropy s Washingtonem prochází zátěžovou zkouškou.
Scholz při příchodu na summit také řekl, že Německo uvolní svou ústavní dluhovou brzdu, která brání rychlému zadlužování, aby mohlo více investovat do obrany. Rovněž ocenil plán Evropské komise na uvolnění finančních podmínek ke zbrojení.
Polská výzva Ukrajině
K rychlému zbrojení ve čtvrtek před mimořádným summitem EU v Bruselu vyzvalo Polsko i Dánsko. K vyšším výdajům na obranu tlačí unijní státy také pobaltské země, které s Ruskem přímo sousedí.
Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že na Ukrajině je třeba nastolit spravedlivý a trvalý mír. Zároveň poznamenal, že pokud Kyjev a Washington uzavřou dohodu o nerostném bohatství, Ukrajina bude pro USA strategicky důležitou zemí. Duda uvedl, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se „v klidu“ vrátil k jednacímu stolu s Washingtonem.
Úvěry na vojenské vybavení
Vůdci řady členských zemí dávali při příchodu na čtvrteční jednání najevo, že jsou připraveni zvyšovat výdaje na obranu a bezpečnost. O tomto tématu začal summit podle unijních zdrojů diskutovat po Zelenského odchodu. Lídři mají na stole návrh Evropské komise, podle něhož by EU ze společné půjčky 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) měla členským zemím poskytnout úvěry na nákupy vojenského vybavení. Unijní exekutiva navrhuje také uvolnění společných rozpočtových a dluhových pravidel, která by se nevztahovala právě na investice do obrany.
Podle jednoho z unijních diplomatů se debata vede právě o možnosti utrácet za obranu peníze, které by se nepočítaly do pravidel zakazujících členským zemím rozpočtové deficity převyšující tři procenta hrubého domácího produktu a dluh překračující šedesát procent jeho celkové výše. Německo se snaží prosadit, aby nešlo jen o krátkodobé výjimky, ale o dlouhodobě zakotvené pravidlo. S tím však podle zmíněného zdroje nesouhlasí Nizozemsko, Švédsko či Dánsko, tedy země, které se dlouhodobě snaží zkrotit státní dluhy.
Po tématu evropské obrany by se summit měl vrátit k debatě o podpoře Ukrajiny. Není přitom jasné, zda se lídrům podaří shodnout se na společných závěrech k této otázce, jejichž vetem hrozí maďarský premiér Viktor Orbán. Ten se krátce před summitem vyjádřil pozitivně k posilování evropské obrany, nikoli však k podpoře Kyjeva.
