Exvelvyslankyně při OSN Haleyová oficiálně oznámila kandidaturu na americkou prezidentku

Nahrávám video

Exprezident Spojených států Donald Trump má prvního potvrzeného soupeře do primárek Republikánské strany před prezidentskou volbou, která je na programu příští rok. Úmysl kandidovat v úterý oznámila Nikki Haleyová, která byla v letech 2017 a 2018 součástí Trumpovy administrativy jako velvyslankyně USA při OSN. V klipu oznamujícím vstup do kampaně prezentovala vlastenecký vzkaz a kritizovala „establishment“.

Haleyová před působením v Trumpově administrativě byla v letech 2011 až 2017 první guvernérkou Jižní Karolíny, kde se dnes jedenapadesátiletá politička a diplomatka narodila dvěma indickým imigrantům. Kdyby republikánskou nominaci získala, byla by první ženou a první kandidátkou s indickými kořeny, kterou strana do prezidentské volby postavila.

V oznámení o vstupu do primárek Haleyová označila USA za nejsvobodnější a nejskvělejší zemi světa. „I v náš nejhorší den je požehnáním, že žijeme v Americe,“ prohlásila. V asi tříminutovém videu kromě lásky k vlasti zdůrazňovala rozpočtovou odpovědnost, zajištění hranic a sebevědomé vystupování na mezinárodní scéně.

Svého budoucího soupeře Trumpa nezmínila, upozornila však na skutečnost, že republikánští kandidáti v sedmi z posledních osmi prezidentských voleb získali méně hlasů než demokrati. „To se musí změnit… Washingtonský establishment znovu a znovu a znovu selhává. Přišel čas pro novou generaci vůdců,“ pokračovala.

Jediným republikánem, který dosud potvrdil záměr kandidovat, je právě šestasedmdesátiletý exprezident. Na kandidaturu se podle amerických médií připravuje také guvernér státu Florida Ron DeSantis, za potenciálního uchazeče je považován i viceprezident z Trumpovy éry Mike Pence.

Průzkumy zatím Haleyové nevěří

Průzkumy v jednotlivých státech USA zatím Haleyové přisuzovaly jen jednociferné preference. Podle nově zveřejněného průzkumu agentur Ipsos a Reuters má největší podporu republikánů do nadcházejících primárek Trump s 43 procenty hlasů. Na druhém místě je DeSantis s 31 procenty, Haleyová má zatím podporu jen čtyř procent svých spolustraníků.

Rodačka z Jižní Karolíny si nicméně v politických kruzích vydobyla reputaci jako kandidátka, která je schopná zvítězit navzdory nízkým očekáváním. Podle zpravodajského webu Axios bude mít nyní šanci začít budovat podporu v klíčových státech a sbírat peníze od dárců, kteří nejsou naklonění Trumpovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...