Exšéf slovenské kontrarozvědky organizoval sledování Kuciaka. Kočner ho prý úkoloval z vazby

Nahrávám video
Horizont ČT24: Svědek u soudu popsal sledování Jána Kuciaka
Zdroj: ČT24

Bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth u soudu řekl, že zorganizoval sledování novináře Jána Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem podle něj byl podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy. Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní.

Fotografie ze zmíněného sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy. V únoru roku 2018 poté vrah zastřelil také novinářovu přítelkyni Martinu Kušnírovou.

„To 'paparazzování' Jána Kuciaka probíhalo snad tři nebo čtyři dny, možná pět. Probíhalo to krátkou dobu,“ řekl Tóth. Dále uvedl, že Kočner si u něj stěžoval na to, že Kuciak je proti němu zaujatý. Investigativní novinář Kuciak psal také o kontroverzních podnikatelských aktivitách Kočnera.

Tóth podle své výpovědi nemá pochybnosti o tom, že vraždu Kuciaka zosnoval Kočner spolu se svou známou a další obžalovanou Alenou Zsuzsovou. „Marian Kočner se o Jánu Kuciakovi vyjadřoval s nenávistí v hlase. Používal na jeho adresu vulgární výrazy,“ řekl Tóth. Kočner se podle něj před ním při kritice žurnalistů vyjádřil, že by postačovalo zavraždit jednoho novináře a ostatní by se lekli.

Fotografie pořízené při sledování Jána Kuciaka
Zdroj: ČT24

Tóth řekl, že na samotné sledování novinářů najal svého bývalého kolegu z SIS, který je v procesu dalším z předvolaných svědků.

Sám Tóth se stal příslušníkem SIS ještě jako novinář listu Sme na konci 90. let a v SIS působil několik let. Její kontrarozvědku v letech 2002 až 2003 krátce vedl. V Kuciakově případu začal s policií spolupracovat až po zadržení podezřelých z vraždy.

Tóth: Kočner chtěl sledovat 28 novinářů

Kočner podle Tótha zdůvodnil svou žádost o sledování novinářů připravovaným internetovým portálem, prostřednictvím kterého by žurnalisty kritizoval.

„Chtěl (Kočner), aby to mělo bulvárnější část a zda bych uměl zajistit ,paparazzování‘ novinářů. To sledování probíhalo od dubna 2017,“ uvedl Tóth. Zakázku na sledování Kuciaka zadal Kočner podle Tótha na podzim roku 2017.

Tóth vypovídal, že Kočner mu odevzdal osobní údaje o 28 osobách, které měly být sledovány. Podle starších informací médií šlo o výsledky lustrací novinářů v policejních databázích. Sledování novinářů podle Tótha financoval i švagr někdejšího slovenského policejního prezidenta Tibora Gašpara, který po Kuciakově vraždě přišel o funkci šéfa policie.

Kočner Tótha úkoloval z vazby, motáky vynášel advokát

Před soudem Tóth rovněž řekl, že Kočner ho z vazby úkoloval prostřednictvím motáků, které vynášel jeden z Kočnerových advokátů v případu, ve kterém podnikatel spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem čelí obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,7 miliardy korun). Kvůli posílání motáků policie Kočnera loni na podzim obvinila z maření spravedlnosti.

Tóth během dlouhého výslechu dále vypověděl, že mu Kočner řekl, že má kompromitující materiály na vládní politiky a že chtěl prosadit svého kandidáta na šéfa prokuratury. Kontakty Kočnera na přední politiky nejsilnější vládní strany Smer-SD, včetně expremiéra Roberta Fica, již v úterý ve své svědecké výpovědi zmínil odsouzený zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó. Podle slovenských médií jako Kočnerova volavka pro komunikaci s politiky či jinými významnými osobami pracovala Zsuzsová.

Podle Tótha Kočner v jednom z motáků žádal zprostředkovat intervenci Fica ve věci své ústavní stížnosti proti vazbě. Kočnerovu námitku později zamítl tříčlenný senát ústavního soudu, jehož členem byl i bývalý poslanec Ficovy strany Mojmír Mamojka. Tóth řekl, že se ve zmíněné záležitosti setkal s Mamojkou.

Jeden z obžalovaných se přiznal, další včetně Kočnera vinu odmítají

Prokurátor v úvodu celého procesu řekl, že Kočner si objednal vraždu Kuciaka ze msty za to, že novinář poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost.

Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová předala již odsouzenému prostředníkovi Zoltánu Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem.

Právě Marček se v pondělí přiznal, že Kuciaka a Kušnírovou v jejich domě zastřelil, jako řidič mu podle něj pomáhal jeho bratranec Szabó. Marček také řekl, že v roce 2016 zavraždil podnikatele Petera Molnára; tato vražda je součástí procesu Kuciakova případu. Kočner, Szabó i Zsuzsová vinu v případu Kuciakovy vraždy odmítli.

Andruskó byl loni v prosinci v samostatném řízení odsouzen v Kuciakově případu k 15 letům vězení poté, co s policií při vyšetřování spolupracoval a s prokurátorem uzavřel dohodu o vině a trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...