Evropský soud viní Rusko ze zabití Litviněnka. Britové stíhají třetího Rusa v případu Skripal

Nahrávám video
Události ČT: Nové kroky v případech Litviněnka a Skripala
Zdroj: ČT24

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

„Rusko je odpovědné za zavraždění Alexandra Litviněnka ve Spojeném království,“ uvedl štrasburský soud v prohlášení k rozsudku.

Třiačtyřicetiletý Litviněnko ještě před svou smrtí z otravy obvinil šéfa Kremlu Putina. Také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Rusko vždy jakýkoli podíl na této smrti popíralo.

Soud: Traviči jednali jako agenti ruského státu

Litviněnko uprchl do Británie šest let před otravou, kterou si přivodil vypitím zeleného čaje otráveného poloniem v londýnském hotelu Millennium. Britští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že čin provedli bývalý tělesný strážce pracující pro sovětskou tajnou policii KGB Andrej Lugovoj a další ruský agent Dmitrij Kovtun. Operaci podle Britů pravděpodobně řídila FSB, která je hlavní nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB.

„Soud konkrétně shledal, že šlo o jasný případ, kdy pan Lugovoj a pan Kovtun při otravě pana Litviněnka jednali jako agenti ruského státu,“ uvedl evropský soud.

Soud zároveň rozhodl, že Moskva musí vdově po Litviněnkovi vyplatit odškodné přes 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) za „nemajetkovou újmu“ a dalších dvaadvacet a půl tisíce eur (přes půl milionu korun) jako náklady řízení. „Pořád máme naději, že lidé, co spáchali tento zločin, budou postavení před spravedlnost ve Spojeném království, až se v Rusku změní režim. Jsem si jistá, že se to stane,“ uvedla Marina Litviněnková. 

„ESLP má jen stěží nějakou pravomoc nebo technologickou kapacitu disponovat informacemi o této záležitosti,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Stále nejsou k dispozici výsledky vyšetřování, takže taková obvinění jsou přinejmenším nepodložená. Nejsme připraveni naslouchat takovým rozhodnutím,“ dodal.

Lugovoj, jenž byl v roce 2007 zvolen poslancem ruského parlamentu, označil verdikt za politicky motivovaný. „Myslím, že je to nesmírně idiotské a poškozuje to pověst Evropského soudu pro lidská práva,“ řekl agentuře Reuters.

Stíhání třetího Rusa v případu Skripal

Kauza Litviněnko znovu ožila po útoku nervově paralytickou látkou na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém městě Salisbury v březnu 2018. V tomto případu došlo v úterý rovněž k posunu.

Britská policie totiž oznámila, že v souvislosti s pokusem o vraždu Skripala obvinila třetího Rusa. Za útok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel. Všichni tři jmenovaní podle investigativního serveru Bellingcat figurují i v případě výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v Česku v roce 2014.

Scotland Yard uvedl, že u Sergejeva, který používá krycí identitu na jméno Sergej Fedotov, existuje dostatek důkazů pro obvinění z vražedného spiknutí, pokusu o vraždu, držení a použití chemické zbraně a způsobení těžké újmy na zdraví. Stejně jako v případě Miškina a Čepigy vydaly britské úřady na Sergejeva zatykač a požádají o spolupráci Interpol.

Londýn bude věc řešit s ruským velvyslancem

„Pokud tito jednotlivci někdy vycestují mimo Rusko, uděláme vše pro to, abychom je zadrželi, zajistili jejich vydání a postavili je před spravedlnost tady ve Spojeném království,“ komentoval krok policie britský premiér Boris Johnson. Podle něj bude o věci s ruským velvyslancem jednat úřad pro zahraniční věci a mezinárodní rozvoj.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová v parlamentu řekla, že vláda bude „nadále mimořádně rázně reagovat na pokračující a výraznou hrozbu“ ze strany ruského státu. „Obyvatel Ruska si vážíme, ale uděláme, co bude v našich silách, abychom zajistili bezpečnost této země,“ dodala ministryně. 

Proti novým krokům Londýna se vymezila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Důrazně odmítáme veškeré pokusy Londýna přenést odpovědnost za události v Salisbury na Moskvu a trváme na profesionálním, objektivním a nepředpojatém prošetření incidentu,“ uvedla podle ruské tiskové agentury TASS.

Kvůli útoku zemřela žena

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Později se ukázalo, že šlo o otravu paralytickou látkou novičok. Při manipulaci s kontaminovanými předměty se otrávili i další tři Britové, jedna žena zemřela.

Londýn později z útoku obvinil Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Jeho provedení Britové připsali Miškinovi a Čepigovi, kteří do Británie přijeli s pasy na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a další média už před lety psaly o tom, že útok proti Skripalovi připravoval rovněž Sergejev.

„Přijeli sem ve dvou skupinách, Petrov s Boširovem společně, Fedotov sám, setkali se a nepochybně pracovali jako malý tým, jehož cílem bylo použít novičok k zabití lidí v této zemi,“ řekl na tiskové konferenci jeden z vysokých představitelů policejní protiteroristické jednotky Dean Haydon. „Všichni tři jsou nebezpeční… Pokusili se tady v Británii zavraždit lidi a přivezli sem neznámým způsobem extrémně nebezpečnou látku,“ dodal.

Sergejev podle policie po celou dobu pobytu v Británii začátkem března 2018 bydlel v Londýně a na rozdíl od svých spolupracovníků do Salisbury necestoval. Zpátky do Moskvy odletěl ve chvíli, kdy Miškin s Čepigou po přípravě útoku nasedali v Salisbury do vlaku zpět do Londýna.

Britská policie spolupracuje i s Českem a Bulharskem

Podle Haydona informace naznačují, že tito tři muži se podíleli na přípravě podobných útoků i v dalších zemích. Britská policie proto spolupracuje také s Českou republikou a Bulharskem, které rovněž vyšetřují útoky ruských agentů na svém území.

V souvislosti s vyšetřováním výbuchu ve Vrběticích na Zlínsku pátrá česká policie po Miškinovi a Čepigovi, podle médií byl mezi členy komanda GRU, které akci připravovalo, i Sergejev. Česká vláda kvůli Vrběticím vypověděla 18 ruských diplomatů, následoval reciproční ruský krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...