Evropský parlament (EP) předal Sacharovovu cenu určenou ruskému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému. Jelikož ten si odpykává trest ve vězeňské kolonii, ocenění zdůrazňující svobodu myšlení ve Štrasburku převzala jeho dcera Daria. V projevu vyzvala evropské lídry, aby neustupovali diktátorům.
„Když jsem napsala tátovi a zeptala se ho: ,Co přesně chceš, abych řekla před Evropským parlamentem,‘ odpověděl: ,Řekni, že si nikdo nemůže dovolovat dělat rovnítko mezi Ruskem a Putinovým režimem. Rusko je součástí Evropy a my se snažíme stát její součástí. Ale také chceme, aby Evropa usilovala sama o sebe. O ty úžasné principy, které jsou v jejím jádru,‘“ prohlásila Navalná.
„Usilujeme o Evropu idejí, oslavující lidská práva, demokracii a integritu. A nechceme Evropu kancléřů a ministrů, kteří sní o tom, že získají práci v představenstvu Putinových státních podniků nebo se budou plavit na jachtě oligarchy,“ nechala se dále slyšet v projevu na plénu.
V úvodu vystoupení zdůraznila, že možnost převzít cenu místo otce je pro ni velkou ctí. Poznamenala, že ač přijet do Evropského parlamentu bylo skvělé, je to také zřejmě „přesně to, jak vypadá noční můra mé rodiny“. „Já cestuji na různé konference a summity, mám projevy jménem svého otce…, ale on je ve vězení,“ poznamenala s tím, že se jen z médií dozvídá, jak její otec čelí špatnému zacházení.
Navalná v projevu upozornila také na další politické vězně. „Tohle se ale netýká jen Alexeje Navalného. Kde teď jsou loňští laureáti – běloruská opozice? Většina je ve vězení. Kde je laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2010 Liou Siao-po? Zemřel ve vězení,“ upozornila.
Předseda europarlamentu vyzval k Navalného propuštění
Navalnyj „ukázal, že korupce prosperuje, když nejsou respektována lidská práva. Boj proti korupci je boj za dodržování univerzálních lidských práv, boj za lidskou důstojnost a právní stát,“ poznamenal při ceremoniálu předseda EP David Sassoli. Navalného označil za politického vězně a vyzval k jeho okamžitému propuštění.
Navalný je ve vězení od ledna. Ruské úřady jej zatkly ihned po jeho návratu z Německa, kde se léčil z otravy nervově paralytickou látkou novičok. Opozičník útok na svou osobu připisuje Putinovi a ruské tajné službě FSB, Kreml však všechna obvinění odmítá a ruský prezident se vyhýbá vyslovení Navalného jména.
„Alexej Navalnyj ukázal velkou odvahu při pokusech opět zajistit ruskému lidu možnost svobodné volby. Po mnoho let bojoval za lidská práva a parlamentní svobodu ve své zemi. To ho stálo jeho svobodu a téměř i jeho život,“ zdůvodnila už v říjnu výběr ruského opozičníka místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalová a apelovala na Navalného propuštění.
O držiteli ceny rozhodli předsedové parlamentních politických skupin, Navalného přitom nominovali zástupci Evropské lidové strany (EPP) a frakce Obnova Evropy (Renew Europe). „Evropa volá po svobodě jeho i všech dalších politických vězňů,“ stálo v prohlášení EPP.
Mezi dalšími nominovanými byla rovněž vězněná exprezidentka Bolívie Jeanine Áňezová a skupina afghánských aktivistek.
Parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. Pojí se s ní finanční odměna 50 tisíc eur (bezmála 1,3 milionu korun). Vítěze oznamuje na plenárním zasedání EP jeho předseda poté, co se na něm dohodne s lídry politických frakcí.
Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří řada významných osobností, například jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Do Aun Schan Su Ťij nebo vůdčí osobnost pražského jara z roku 1968 Alexander Dubček.
