Evropské zbrojovky otevírají závody na Ukrajině. Napadená země tak navýší výrobu a urychlí opravy

I když ukrajinský zbrojní průmysl od začátku války několikanásobně zvýšil svou výrobu, napadená země stále potřebuje velké množství vojenské techniky. Továrny na jejím území navíc opakovaně čelí ruským útokům. Země proto hledá zahraniční partnery, kteří by se na produkci zbraní na jejím území podíleli. Ve hře je i největší evropský výrobce BAE Systems.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby se část výroby britské zbrojovky BAE Systems a servis jejích výrobků přesunuly na Ukrajinu. Jednal o tom už s vedením společnosti. „Jsme připraveni stát se významným regionálním centrem pro opravy a výrobu různých typů výrobků BAE Systems a máme zájem o globálnější vztahy,“ řekl.

„Jsme hrdí na to, že můžeme spolupracovat s našimi vládními zákazníky a poskytovat vybavení, výcvik a podpůrné služby ukrajinským ozbrojeným silám. Zkoumáme také možnosti, jak bychom mohli podpořit ukrajinskou vládu při revitalizaci obranné průmyslové základny země, abychom zajistili její dlouhodobou bezpečnost,“ reagoval ředitel BAE Systes Charles Woodburn.

BAE Systems je největší evropský zbrojařský koncern, společnost a její zahraniční divize se podílejí na výrobě stíhacích letounů Eurofighter Typhoon, tanků Challenger 2, obrněných transportérů M113, bojových vozidel Bradley nebo houfnic Archer, M109 a M777. Vyrábí taky velké množství munice.

Většina zbraní, které společnost BAE Systems vyvinula, je v současnosti ve výzbroji ukrajinské armády. Případné rozmístění servisních středisek na území Ukrajiny by tak mělo výrazně zkrátit cyklus oprav a obnovy dělostřelecké a obrněné techniky.

Ukrajinský zbrojní průmysl

Až do začátku Ruskem vyvolaného konfliktu patřila Ukrajina mezi vývozce zbraní. Na začátku invaze čelila Rusům vlastním arzenálem. Zvláštní roli měl státní koncern Ukroboronprom sdružující výrobce vojenské techniky z různých odvětví.

Po začátku ruské invaze byly všechny organizace, které nakupovaly a prodávaly zbraně, takzvaní speciální vývozci, převedeny přímo pod ministerstvo obrany. Hlavní tok peněz šel právě přes Ukroboronprom.

Ukrajinská armáda ale potřebovala obrovské množství zbraní a jejich výroba se stala častým terčem ruského ostřelování. Za poslední rok utržily zbrojní továrny podle Ukrajinské Pravdy nejméně 150 zásahů. Některé továrny byly navíc obsazeny.

Přes to dokázaly ukrajinské firmy za tuto dobu vyrobit osmkrát více vojenského materiálu, než za předcházející rok. Ani to ale nestačí, podle ředitele Ukroboronpromu Jurije Husjeva by bylo třeba produkci minimálně zdesetinásobit.

Na Ukrajinu míří německý Rheinmetall i turecký Baykar

Ukrajina proto hledá posilu v zahraničí. Deník Militarnyj 13. května informoval, že Ukroboronprom a německý Rheinmetall vytvořily společný podnik na opravu tanků. Rheinmetall v něm bude mít většinový podíl 51 procent a bude zajišťovat jeho řízení. Závod bude umístěn na území Ukrajiny.

Kromě toho německá společnost očekává, že v nejbližších dnech podepíše smlouvy na další dva společné podniky, a to na výrobu munice a protivzdušné obrany.

Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera se bude spolupráce zpočátku týkat údržby a oprav obrněných vozidel na Ukrajině, souběžně se ale začne připravovat i výroba tanků.

Prvním typem obrněných vozidel plánovaných do výroby má být kolový obrněný transportér Fuchs. Podle Pappergera má Ukrajina zájem také o moderní tank Panther a bojové obrněné vozidlo Lynx.

Spolupráci s ukrajinskými podniky přislíbil také turecký Baykar. Začátkem února strany oznámily, že na Ukrajině zřídí servisní středisko bezpilotních letounů Bayraktar. Centrum bude provádět servis, opravy, a dokonce i modernizaci vybavení. Bude také poskytovat školení pro personál spojený s provozem bezpilotních letounů. V roce 2025 chce spustit také výrobu nových dronů.

Pomůže i Česko

Spolupráci s Ukrajinou přislíbilo i Česko. Prezident Petr Pavel při své návštěvě Ukrajiny minulý měsíc oznámil, že Česko má připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést transfer technologií i výroby na Ukrajinu.

Projekty se týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků Т-64 a Т-72 nebo společné výroby letadel F/A-259.

Spolupráci navazují Poláci, zvažují ji Italové

Dohodu na výrobě munice pro tanky na ukrajinském území podepsala také polská Grupa Zbrojeniowa. Už loni v listopadu Ukrajina došla k dohodě s několika státy NATO, například s Francií a Dánskem, které mají spolupracovat na výrobě těžkých zbraní a dalšího vojenského vybavení. 

Možnost společné výroby systémů protivzdušné obrany zvažuje i Itálie, kde sídlí Rheinmetall Italia. Tyto zbraně už Kyjev dostává, kooperace přímo při jejich výrobě by ale pomohla zabezpečit nebe nad Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...