Evropská unie zahajuje přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií

Evropská unie oficiálně zahajuje přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Po jednání s premiéry obou zemí a předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž začnou obě strany ještě v úterý pracovat na adaptaci balkánských států na unijní pravidla.

„Je to úspěch vás a vašich obyvatel, pracovali jste velmi tvrdě, abyste se dostali až sem,“ řekla von der Leyenová během společného vystoupení premiérům obou balkánských států. Ocenila jejich dosavadní pokrok v otázkách vlády práva, boje s korupcí, nezávislosti médií či občanské společnosti.

Pogratulovala rovněž Fialovi, že historický krok pro balkánské státy přichází během českého předsednictví, a podotkla, že Česko integraci zemí tohoto regionu dlouhodobě podporuje.

„Česká republika a celá střední Evropa si je dobře vědoma důležitosti integrace EU pro naši demokracii, bezpečnost a rozvoj naší ekonomiky,“ prohlásil Fiala. Podle něj mají Tirana i Skopje evropskou budoucnost na dosah a jejich integrace posílí i samotnou EU.

Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského byla z projevu von der Leyenové patrná úleva. „To rozšiřování bylo blokováno nejenom státy, které o něm mluvily veřejně, jako například Řecko v minulých letech nebo Bulharsko. (…) To samotné rozšíření nebylo vítáno ani zeměmi, které nebyly tak hlasité. Francie na jednu stranu říkala, že je potřeba těmto zemím dát šanci, ale v zásadě dělala všechno pro to, aby se to rozšiřování v minulých letech neuskutečnilo, což bylo směřováno směrem k Albánii,“ podotýká Dolanský a dodává, že čeští politici jsou spokojeni, protože jde o první viditelný úspěch během předsednictví a také proto, že spolu s ostatními zeměmi střední a východní Evropy v minulosti volali po rozšíření. 

Dodal, že tento úspěch jde však na vrub ještě francouzského předsednictví, „protože to byla právě Francie, které se podařilo prolomit dohody.“

Nahrávám video

Severní Makedonie je kandidátem na členství v Unii již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čekala na zahájení přístupových jednání. Albánie podobným překážkám nečelila, unijní země se ale rozhodly přijímací proces obou států spojit.

Přístupové rozhovory mohou trvat roky

Jednání formálně zahájily dvě zhruba hodinové mezivládní konference, nejprve se zástupci severomakedonské a poté albánské vlády. „Víme, že rozhodovací proces v Severní Makedonii byl bolestivý a náročný, ale odolnost a odhodlanost převládly,“ prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po konferenci se zástupci Skopje.

Řada severomakedonských zákonodárců i tisíce obyvatel dávaly minulý najevo nesouhlas se změnami ústavy požadovanými Bulharskem, nakonec však vládní politici v parlamentu ústupky Sofii v zájmu vstupu do Unie prosadili. 

„Od nynějška se Severní Makedonie začne ekonomicky rozvíjet, obyvatelům se zvýší životní standard. Je čas být jednotní, dát se dohromady a doufat v lepší budoucnost,“ apeloval na jednotu země premiér Dimitar Kovačevski. V souvislosti s jazykovými spory s Bulharskem zdůraznil, že severomakedonský jazyk se po vstupu země do EU stane jednou z oficiálních unijních řečí.

Čekání Albánii jen posílilo, řekl premiér

Albánský premiér Edi Rama po jednání nazval tříleté období, v němž jeho země čekala na odblokování situace Severní Makedonie, za „absurdní“, jeho zemi však podle něj posílilo. „Potřebovali jsme toto (zahájení rozhovorů), abychom pokračovali v budování silné a demokratické evropské Albánie a silného, demokratického a otevřeného západního Balkánu,“ řekl Rama. Narážel tím na fakt, že dlouhé období bez konkrétních posunů na cestě do EU přineslo části balkánských politiků i veřejnosti rozčarování.

Samotný přístupový proces zahrnuje uzavírání řady kapitol vyžadujících dokončení reforem a podle odhadů unijních činitelů může trvat dlouhá léta. Například se Srbskem zahájila Unie přístupové rozhovory před sedmi lety a jejich dokončení je zatím v nedohlednu.

„První kapitolou, kterou otevřeme, a zároveň poslední, kterou uzavřeme, bude stav právního státu… A mohu potvrdit, že nebudeme nijak slevovat z požadavků,“ prohlásil po jednání eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Právě stavu justice souvisejícího s touto kapitolou se týkají zásadní požadavky EU směrem k Albánii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...