Evropská unie chce vytvořit nové bojové uskupení. Naráží na francouzské ambice či turecké nároky

Evropská unie (EU) plánuje vytvořit bojové uskupení, které bude schopné v krátkém čase reagovat na vojenské hrozby. Přetrvávají ale problémy, které brání Unii v užší bezpečnostní spolupráci. Ať už se jedná o ambice Francie, územní nároky Ankary nebo polskou zahraniční politiku, míní generál ve výslužbě Jiří Šedivý nebo analytik Matúš Halás.

„V řadě konfliktů, které byly v Evropě nebo v její bezprostřední blízkosti, nedokázala EU řešit své bezpečnostní problémy, které ji negativně ovlivňovaly,“ vysvětlil bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý, proč Unie buduje jednotky rychlé reakce. Takzvané Unijní schopnosti rychlého nasazení (RDC) mají být podle aktuálních plánů schopné nasazení do roku 2025.

Strategický kompas EU a další oficiální dokumenty dosud hovořily o tom, že RDC mají disponovat pěti tisíci vojáky, které bude možné rychle nasadit k řešení krizové situace. Ministři obrany členských zemí zatím schválili, aby se RDC využívaly například k záchraně a evakuaci obyvatelstva.

K podobným účelům měla sloužit bojová uskupení Evropské unie (Battlegroups EU), ale k jejich použití ve většině případů chyběla politická vůle a následně i financování. O jejich nasazení totiž rozhodují představitelé členských zemí na Radě Evropské unie a každý z nich má tradičně odlišné bezpečnostní priority.

„Problém spočívá v tom, že Portugalsko má zcela jiné zájmy než třeba Estonsko. Nemyslím si, že by se to v budoucnu podařilo překonat,“ uvedl Jiří Šedivý.

Podobný názor má i Matúš Halás, výzkumný pracovník z Ústavu mezinárodních vztahů. „U RDC budou stejné problémy, jako byly u Battlegroups EU. Podle mého názoru se nic nezmění. EU bude čelit stejným problémům.“

Orientace na NATO, nebo strategická nezávislost

„Snahu vytvořit jednotky rychlé reakce do velké míry podporuje Francie, protože se snaží více akcentovat EU na úkor transatlantického partnerství,“ poznamenal Halás. Připouští, že se jedná o určité zjednodušení, ale Paříž chce být schopná provádět vlastní vojenské akce nezávisle na Spojených státech.

Podnět k vytvoření RDC přišel v roce 2021, kdy USA narychlo stáhly své vojáky z Afghánistánu a členské státy Evropské unie se k nim musely přidat, přestože si přály, aby západní vojáci zůstali a zabránili nástupu Talibanu k moci.

O jednotkách rychlé reakce před novináři tehdy promluvil představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell a určitou bezpečnostní spolupráci připustila i tehdejší německá ministryně obrany Annegreta Krampová-Karrenbauerová, i když dříve pro server Policito napsala, že „Evropané nebudou schopni nahradit klíčovou roli Ameriky jako garanta bezpečnosti“. Nejvýrazněji však tento záměr formuloval právě francouzský prezident Emmanuel Macron.

Základem jeho vize je vojenská, ekonomická a technologická nezávislost na USA. Tyto myšlenky Macron prezentoval například po setkání s nizozemským premiérem Markem Ruttem v létě 2021, na kterém hovořili o Afghánistánu. Oba lídři vydali společné prohlášení, v němž vyzvali EU k rozvoji „strategické autonomie“, aby mohla převzít „větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu“, napsal server France 24.

Z podobných pohnutek došlo i k založení Battlegroups EU na konci devadesátých let. Tyto snahy ovšem v minulosti narazily na to, že některé členské státy EU raději spolupracují v rámci Severoatlantické aliance s USA. Jedná se typicky o Poláky nebo další země se silnými vazbami na amerického partnera.

Evropské unii chybí velení

Další z problémů unijní bezpečnostní spolupráce a vzniku RDC představují nedostatečné velitelské kapacity EU, kterými disponuje NATO. „Chybí struktura, která by jednotkám reálně velela od plánovacích kroků až po samotnou realizaci,“ poznamenal Šedivý.

Proto existovala snaha dosáhnout toho, aby EU mohla využívat velitelské kapacity NATO, která se promítla do dohody Berlín plus. Unie na jejím základě může využívat prostředky Aliance, ale tato spolupráce naráží na další limity, které mimo jiné představují turecké územní ambice na Kypru.

„Jako turecký představitel nechcete sdílet utajované informace s kyperskou vládou, která je vaším nepřítelem. Ona je členem EU a vy členem NATO,“ popsal Halás. Rozdílné členství ve dvou mezinárodních organizacích je největším problémem kyperské otázky, která do velké míry podkopává snahu o spolupráci EU a NATO.

Nabízí se proto možnost vybudovat v Unii vlastní velitelské struktury, tím by ale vznikla duplicita, kterou odmítá řada členských zemí EU, upozornil Halás. Unie se proto nachází v patové situaci, kdy se snaží najít kompromis mezi ambicemi Francie, Ankarou a orientací na Severoatlantickou alianci některých členských států.

Ve výsledku možná vzniknou nové jednotky rychlé reakce, ale fungovat budou pouze na papíře a jejich reálné využití bude brzdit spletenec protichůdných konceptů bezpečnostní politiky, domnívá se Halás.

Evropa nemá silného hráče, jako jsou Spojené státy v NATO

Americká pozice v Severoatlantické alianci je natolik silná, že buď se vojenskou operaci rozhodnou podpořit všichni členové, nebo USA podniknou potřebné kroky samy a přidají se k nim ty státy, které na tom mají zájem. Jako se to stalo v případě druhé války v Perském zálivu, připomněl generál ve výslužbě Šedivý.

„Spojené státy jsou schopné pokrýt většinu nákladů i další kapacity, které chybí ostatním státům. Taková v síla v Evropské unii není…Pozice, jakou mají USA, vyžaduje velké investice,“ doplnil Šedivý. Síla německé armády postupně klesá a navíc z Unie odešlo Spojené království.

Podpora od Švédska

„Vítáme zavedení RDC. Během našeho předsednictví se na ně chceme zaměřit. Samozřejmě schopné nasazení mají být až v roce 2025,“ řekl švédský ministr obrany Pål Jonson na zasedání podvýboru pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu, když hovořil o bezpečnostních prioritách švédského předsednictví v Radě EU.

Podle něj by RDC mohly být efektivnější než doposud fungující bojová uskupení Evropské unie (Battlegroups EU), ale zároveň by se měla doplňovat s jednotkami Severoatlantické aliance, aby nedocházelo k jejich duplicitě.

Europoslanci zatím jednají ve výborech o finální podobě zprávy zabývající se RDC. Hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu se plánuje na duben, řekla webu ČT24 mluvčí evropského podvýboru pro bezpečnost a obranu Elodie Laborie.

Zřízení RDC vítají europoslanci hlavního proudu

Battlegroups EU existují již roky, ale byly znovu oprášeny ve světle toho, co se odehrálo v Afghánistánu. Právě situace v Kábulu ukázala, že Evropa má nedostatky, pokud se jedná o jednotky rychlého nasazení, řekl francouzský poslanec Arnaud Danjean ze skupiny evropských lidovců.

Na schůzi evropského podvýboru pro bezpečnost a obranu vyjádřila podporu vytvoření RDC i Hanna Neumannová za německou stranu Zelených z Greens/EFA nebo španělský europoslanec Javier Nart ze skupiny Renew.

Zástupci výše zmíněných skupin se shodli, že je zavedení nového bojového uskupení potřeba a že je na místě poučit se z dosavadního fungování Battlegroups EU. Proti se však vyjádřila německá europoslankyně Özlem Demirelová z levicové skupiny GUE/NGL, která v RDC nevidí žádný nový strategický přínos a raději by je používala například při přírodních katastrofách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...