Evropská unie čelí ruským dezinformacím. Brání se vzděláváním i odhalováním lží

Státy Evropské unie jsou dlouhodobě terčem ruských dezinformací v rámci hybridní války Kremlu. Dezinformace podle Evropské rady přispívají k polarizaci veřejného mínění a zasahují do demokratických rozhodovacích procesů. K boji s kremelskou propagandou Unie využívá různorodé nástroje, od šíření mediálního vzdělání ke zřizování projektů, které falešné informace vyhledávají a vyvrací.

Vytvořilo Rusko Belgii? Financují EU a USA politickou destabilizaci Polska a Maďarska? Plánují západní země využít ukrajinské a gruzínské žoldáky k sesazení slovenského premiéra Fica? Ve všech případech se jedná o dezinformace šířené proruskými médii. Unijní projekty, například EUvsDisinfo či EDMO, mají za úkol falešné informace hledat a vyvracet je.

Projděte si interaktivní mapu vybraných vyvrácených dezinformací namířených proti státům Evropské unie.

Před a po invazi

Podle Evropské rady se boj proti dezinformacím stal obzvláště naléhavým v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. Expert Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy rovněž rozděluje ruské informační působení na období před invazí na Ukrajinu a po ní.

Před rokem 2022 šlo spíše o běžnou propagandu zaměřenou na ovlivnění veřejného mínění a politických rozhodnutí na Západě, například ve vztahu k sankcím. Po začátku války se ale informační operace staly přímou součástí válečného konfliktu. Cílem je podle Šlerky oslabit odhodlání západních společností válku vést. „Rusko má historickou zkušenost, že vlivové operace nejsou otázkou týdnů, ale let,“ dodal.

Evropská komise definuje dezinformaci jako „nepravdivý nebo zavádějící obsah, který je šířen s úmyslem oklamat nebo získat ekonomický či politický prospěch a který může způsobit škodu veřejnosti“.

Zdroj: Evropská komise

Jak se bránit

V červnu 2025 vydal Evropský parlament příručku k ochraně před dezinformacemi. Manuál mimo jiné vyzdvihuje důležitost mediálního vzdělání a kritického myšlení. S tím souhlasí i analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky, který se problematice věnuje v českém prostředí. „Myslím, že tohle je jedno z dlouhodobých bolavých míst na straně české veřejnosti, která si není ani zdaleka vědomá všech manipulativních technik a narativů, které ruská propaganda nebo její spojenci využívají,“ řekl pro ČTK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...