Evropská komise zřejmě připouští prodej aut se spalovacím motorem po roce 2035, když budou na syntetická paliva

Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Ta se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy Komise německému ministerstvu dopravy.

Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních aut se spalovacími motory po roce 2035. Podle nových návrhů Komise by prodej aut na syntetická paliva mohl být povolen, pokud budou tato auta disponovat technologií, která jim zabrání využívat jiná paliva, píše Reuters. 

Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, nikoliv z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.

Česko proti zákazu

Členské země EU začátkem března kvůli výhradám některých států odložily konečné schválení normy, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacím motorem.

Tuzemský ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že Česká republika zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva.

Česká republika zároveň patří k nejhlasitějším odpůrcům nové emisní normy Euro 7, jejíž parametry by Praha chtěla změnit.

  • Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu, či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. 
  • Ve srovnání s výrobou klasických fosilních paliv a biopaliv bude výroba syntetických paliv energeticky několikanásobně náročnější, řekl odborník na paliva z Vysoké školy chemicko-technologické Pavel Šimáček.
  • Podle několik let starých studií by se v případě zvýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,40 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o deset tisíc eur více než provoz elektromobilu.
  • Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu, a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
  • Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrábět zhruba 130 tisíc litrů syntetických paliv ročně. V plánu je rozšíření kapacity zhruba na 550 milionů litrů ročně, což je ale v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Například jen v Německu ročně spotřebují osobní auta několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
  • Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
  • Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo používání syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého. Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.
  • Švédské předsednictví v Radě EU začátkem tohoto měsíce oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či naftu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...