Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.

„Euro je hmatatelným symbolem evropské síly a jednoty. Bulharsko je dnes o krok blíže k jeho přijetí jako měny,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky euru se bulharská ekonomika stane silnější, bude více obchodovat s partnery v eurozóně, přibudou přímé zahraniční investice, přístup k financím, kvalitní pracovní místa a reálné příjmy,“ dodala.

Bulharsko podle šéfky EK „zaujme místo, které mu právem náleží, při utváření rozhodnutí v srdci eurozóny“.

Polovina Bulharů euro nechce

„Pozitivní hodnocení Evropské centrální banky a Komise potvrzují náš pokrok po letech reforem, angažovanosti a sbližování s našimi evropskými partnery,“ napsal na síti X Željazkov.

Na přijetí eura ale v zemi nepanuje shoda, podle květnového průzkumu Eurobarometru nesouhlasí s přijetím společné měny padesát procent Bulharů. Mnozí se obávají, že by zavedení eura mohlo vést ke zdražování, což nastalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023.

Jaká kritéria se hodnotí

Konvergenční zpráva hodnotí, jakého pokroku země mimo eurozónu dosáhly v přípravách na přijetí eura. Komise i Evropská centrální banka vydávají zprávy jednou za dva roky nebo když obdrží specifickou žádost od některé z členských zemí.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Bulharsko směřuje k přijetí eura
Zdroj: ČT24

Nyní zveřejněná zpráva je reakcí na žádost Bulharska z letošního února. Vyplývá z ní, že Sofia splnila všechna čtyři konvergenční kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

Země musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu s průměrnou mírou inflace, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Bulharsko toto kritérium splnilo.

Pokud jde o zdravé a udržitelné veřejné finance, plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí by neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a míra veřejného zadlužení by neměla být vyšší než šedesát procent HDP. Ve zkoumané zemi se posuzují i dlouhodobé úrokové sazby a rovněž stabilita směnného kurzu. Ta má prokázat, že ekonomika dané země je schopna odolat kolísání kurzu měny. Všechna tato hodnocení vyzněla pro Bulharsko pozitivně.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Petr Obrovský o ochraně Ukrajinců v EU
Zdroj: ČT24

Procedura, která nyní Bulhary čeká

O tom, zda určitá země může zavést euro, rozhoduje Rada EU, která zastupuje členské státy. Rada takové rozhodnutí přijme na návrh EK, po obdržení doporučení členských států eurozóny, po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské řadě.

V případě Bulharska by se podle zdrojů agentury ČTK mohli vstupem do eurozóny zabývat ministři financí členských zemí už 19. a 20. června, následně pak unijní lídři na červnovém summitu EU. Členské státy eurozóny a země, která má euro zavést, pak musejí stanovit směnný kurz, tedy přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu daného státu. Toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, očekává se, že na konci června.

Zavedením eura v Bulharsku by se pak měl 8. července zabývat Evropský parlament a rovněž by ho měli finálně odhlasovat ministři financí EU na svém jednání v Bruselu. Při tomto hlasování stačí souhlas kvalifikované většiny.

Euro nyní používá zhruba 347 milionů Evropanů ve dvaceti zemích. Stát se členem eurozóny znamená kromě používání eurobankovek a euromincí i to, že země získá místo v Radě guvernérů ECB.

Postoj Čechů k přijetí eura je podle analytiků agentury STEM stabilně nízký, důvodem je podle nich i to, že si Češi s eurem pojí zdražování a pocit ztráty části národní identity. Loni byla pro přijetí eura čtvrtina dotazovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 29 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...