Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.

„Euro je hmatatelným symbolem evropské síly a jednoty. Bulharsko je dnes o krok blíže k jeho přijetí jako měny,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky euru se bulharská ekonomika stane silnější, bude více obchodovat s partnery v eurozóně, přibudou přímé zahraniční investice, přístup k financím, kvalitní pracovní místa a reálné příjmy,“ dodala.

Bulharsko podle šéfky EK „zaujme místo, které mu právem náleží, při utváření rozhodnutí v srdci eurozóny“.

Polovina Bulharů euro nechce

„Pozitivní hodnocení Evropské centrální banky a Komise potvrzují náš pokrok po letech reforem, angažovanosti a sbližování s našimi evropskými partnery,“ napsal na síti X Željazkov.

Na přijetí eura ale v zemi nepanuje shoda, podle květnového průzkumu Eurobarometru nesouhlasí s přijetím společné měny padesát procent Bulharů. Mnozí se obávají, že by zavedení eura mohlo vést ke zdražování, což nastalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023.

Jaká kritéria se hodnotí

Konvergenční zpráva hodnotí, jakého pokroku země mimo eurozónu dosáhly v přípravách na přijetí eura. Komise i Evropská centrální banka vydávají zprávy jednou za dva roky nebo když obdrží specifickou žádost od některé z členských zemí.

Nahrávám video

Nyní zveřejněná zpráva je reakcí na žádost Bulharska z letošního února. Vyplývá z ní, že Sofia splnila všechna čtyři konvergenční kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

Země musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu s průměrnou mírou inflace, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Bulharsko toto kritérium splnilo.

Pokud jde o zdravé a udržitelné veřejné finance, plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí by neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a míra veřejného zadlužení by neměla být vyšší než šedesát procent HDP. Ve zkoumané zemi se posuzují i dlouhodobé úrokové sazby a rovněž stabilita směnného kurzu. Ta má prokázat, že ekonomika dané země je schopna odolat kolísání kurzu měny. Všechna tato hodnocení vyzněla pro Bulharsko pozitivně.

Nahrávám video

Procedura, která nyní Bulhary čeká

O tom, zda určitá země může zavést euro, rozhoduje Rada EU, která zastupuje členské státy. Rada takové rozhodnutí přijme na návrh EK, po obdržení doporučení členských států eurozóny, po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské řadě.

V případě Bulharska by se podle zdrojů agentury ČTK mohli vstupem do eurozóny zabývat ministři financí členských zemí už 19. a 20. června, následně pak unijní lídři na červnovém summitu EU. Členské státy eurozóny a země, která má euro zavést, pak musejí stanovit směnný kurz, tedy přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu daného státu. Toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, očekává se, že na konci června.

Zavedením eura v Bulharsku by se pak měl 8. července zabývat Evropský parlament a rovněž by ho měli finálně odhlasovat ministři financí EU na svém jednání v Bruselu. Při tomto hlasování stačí souhlas kvalifikované většiny.

Euro nyní používá zhruba 347 milionů Evropanů ve dvaceti zemích. Stát se členem eurozóny znamená kromě používání eurobankovek a euromincí i to, že země získá místo v Radě guvernérů ECB.

Postoj Čechů k přijetí eura je podle analytiků agentury STEM stabilně nízký, důvodem je podle nich i to, že si Češi s eurem pojí zdražování a pocit ztráty části národní identity. Loni byla pro přijetí eura čtvrtina dotazovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 6 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami
Načítání...