Evropská komise schválí český plán obnovy, von der Leyenová v pondělí dorazí do Prahy

Evropská komise nejpozději v pondělí dokončí hodnocení českého plánu obnovy, na jehož základě dostane Česko z mimořádného pandemického fondu přibližně 180 miliard korun. Sdělily to zdroje z unijní exekutivy, podle nichž se předsedkyně komise Ursula von der Leyenová chystá v pondělí do Prahy, kde bude schválený plán prezentovat. Na dotaz ČTK to následně potvrdil český premiér Andrej Babiš (ANO).

„Je to prakticky hotové, v pondělí to bude oficiální,“ sdělil jeden ze zdrojů ke schvalování české investiční strategie. Šéfka unijní exekutivy, která objíždí všechny země se schválenými plány a nyní je na návštěvě Irska, zamíří v pondělí do české metropole, kde by měla jednat s Babišem.

„Měli bychom společně navštívit Státní operu a mít tiskovou konferenci v Národním muzeu, což je symbol naší historie,“ řekl Babiš. „Jednotlivé resorty, které mají na starosti ty kapitoly, mají za úkol vypsat co nejdřív programy,“ uvedl. Za „skvělé“ označil programy pro zdravotnictví. „De facto dostaneme do našeho zdravotnictví až padesát miliard. Když to porovnáme se stávajícím programem, tam je jenom osm miliard,“ dodal předseda vlády.

„Mě jenom mrzí, že jsem byl třetí u předsedkyně s prvním návrhem, ale v rámci koaličního jednání a tripartity to velice dlouho trvalo a je to schváleno až teď,“ konstatoval Babiš.

Většina plánů už je schválena

Evropská komise již schválila plány více než poloviny členských zemí. Celkem dvanáct jich tento týden stihli potvrdit ministři financí členských států, kteří dávají konečný souhlas s rozdělováním peněz z fondu. V srpnu však ministři nezasedají a český plán tak pravděpodobně dostane definitivní zelenou až v září, kdy země může očekávat první peníze. Unijní státy mohou ještě letos získat třináct procent svého podílu na fondu v rámci předfinancování projektů.

Na posouzení plánů jednotlivých zemí, který Česko Komisi předložilo začátkem června, má Brusel vždy dva měsíce. Komise zejména sleduje, zda strategie splňuje více než desítku kritérií, která Evropská unie pro rozdělování peněz z bezprecedentního balíku více než 700 miliard eur (přes 18 bilionů korun) požaduje. Nejméně 37 procent peněz by mělo mířit do klimaticky šetrných projektů a pětina do digitalizace.

Český plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Hlavní část peněz je určena na infrastrukturu a ekologické projekty, na něž podle ministra průmyslu  a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) půjde 41 procent celkové sumy. Na digitalizaci poputuje 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

Peníze by měly zásadně pomoci unijním zemím nastartovat ekonomiky po koronavirové krizi a zároveň se alespoň částečně vyrovnat s přechodem ke klimaticky šetrnému hospodářství, v jehož rámci chce Komise mimo jiné zpoplatnit emise ze silniční dopravy či vytápění budov nebo skoncovat s prodejem aut na spalovací motory.

Největšími příjemci peněz z fondu mají být Itálie a Španělsko, které jako země nejvíce zasažené loňskou první vlnou pandemie dohromady dostanou přes 260 miliard eur. Jejich plány jsou stejně jako ten německý, francouzský či slovenský mezi první skupinou schválenou ministry financí. Naopak na souhlas Komise zatím nadstandardní dobu čeká Maďarsko, u něhož má Brusel pochybnosti o problémech s korupcí při zadávání veřejných zakázek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 28 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 30 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...