Evropská komise chce, aby zaměstnavatelé ukázali rozdíly v platech mužů a žen

Rozdíly v mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie, by se v příštích letech měly významně snížit. Počítá s tím zveřejněný plán Evropské komise, která chce přimět zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Firmy a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice dostat pokutu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová navíc hodlá usilovat o větší zastoupení žen ve vedení firem.

Podle loňského hodnocení Bruselu se rozdíly v odměnách žen a mužů za srovnatelnou práci snižují jen velmi pomalu. Loni ženy splňující obdobná pracovní kritéria dostávaly o 14,1 procenta méně peněz než muži, zatímco o rok dříve to bylo 14,5 procenta. Tímto tempem by se rozdíly smazaly za desítky let, což chce Komise výrazně urychlit. Proto navrhla směrnici o platové transparentnosti.

„Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků. Konec dvojím metrům a výmluvám,“ prohlásila místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová, která má v Komisi platovou transparentnost na starosti.

Pohovory na rovinu

Zaměstnavatelé budou muset být podle navrhovaných pravidel otevřenější už během přijímacích pohovorů. Jejich povinností bude sdělit uchazečům o práci, jaká je platová úroveň na nabízené pozici. Nebudou se naopak smět zeptat, kolik člověk bral v minulém zaměstnání.

Pokud je pak zaměstnanec požádá, aby mu sdělili, kolik na jeho pozici berou průměrně muži a ženy, bude muset zaměstnavatel vyhovět.

Větší firmy a organizace s více než 250 zaměstnanci budou navíc muset každý rok vypracovávat zprávu o rozdílech v mzdách a platech mužů a žen. Pokud neodůvodněné rozdíly přesáhnou pět procent, provedou zaměstnavatelé ve spolupráci se zaměstnanci hlubší kontrolu způsobu odměňování. Jestliže firmy či organizace pochybení nenapraví, budou jim hrozit finanční postihy. Jejich výše bude podle Komise záležet na členských státech.

Návrh směrnice také zlepšuje vyhlídky zaměstnanců na úspěch při případném soudním sporu o výši platu. Lidé se budou moci domáhat u soudu doplacení částky, o kterou byl jejich plat nižší, než odpovídalo jejich pozici, přičemž se mohou nechat zastupovat kolektivními organizacemi. Ve sporu bude na zaměstnavateli, aby dokázal, že nediskriminoval na základě pohlaví. Zaměstnancům má usnadnit situaci i to, že nebudou muset platit soudní výlohy, ani když spor prohrají.

Aby pravidla začala platit, musí je nejprve schválit právě zástupci unijních zemí a Evropský parlament. Desítka členských zemí včetně Německa, Francie či Itálie přitom již právní úpravy zavádějící platovou transparentnost má.

Více žen do vedení

Vedle vyrovnání výše platů se komise podle vůbec první ženy ve svém čele von der Leyenové chce snažit i o rovnoměrné zastoupení ve vedení velkých firem. Podle Bruselu v současnosti méně než sedm procent největších společností vedou ženy.

„Nepřestanu prosazovat genderové kvóty ve vedení firem, dokud nebudeme mít ve všech evropských zemích férový systém,“ prohlásila německá politička v Evropském parlamentu při debatě o rovnoprávnosti pohlaví.

Komise se již v roce 2012 neúspěšně pokusila prosadit závazný poměr pro zastoupení žen na klíčových pozicích velkých podniků, řada členských států však byla proti. Von der Leyenová proto apelovala na firmy, aby dávaly ženám větší důvěru na řídících místech dobrovolně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...