Zatímco v západní Evropě silný vítr a přívalové deště způsobily záplavy, v severských zemích narušily dopravu extrémní mrazy a sněhové bouře, informoval server The Guardian. Husté sněžení uvěznilo zhruba tisíc osobních i nákladních automobilů na více než 24 hodin na švédské dálnici. Povodně komplikují situaci ve Francii, ale také v Německu, kde v tamních spolkových zemích Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Dolní Sasko zůstává povodňová situace kvůli vydatnému dešti dramatická.
V severských zemích klesly teploty během středy již druhý den po sobě pod minus čtyřicet stupňů Celsia, napsal The Guardian. Ve švédské části Laponska klesla rtuť teploměru na minus 43,6 stupně Celsia, což je nejnižší lednová teplota zaznamenaná ve Švédsku za posledních 25 let, oznámila švédská tisková agentura TT.
Extrémně nízké teploty, sníh a vichřice narušily dopravu po celé Skandinávii, kde bylo uzavřeno několik mostů. Některé vlakové a trajektové spoje byly přerušeny a řada škol rovněž zrušila výuku. „Teď, když je na některých trasách minus 37 až minus 40 stupňů Celsia, je to příliš nebezpečné, kdyby se něco stalo, protože vlaky potřebují elektřinu, aby se zahřály. A kdyby se něco stalo, mohlo by to být nebezpečné i pro cestující,“ podotkl ředitel švédské drážní společnosti Norrtag Joakim Berg.
Policie na většině území Dánska vyzvala řidiče, aby se vyhnuli zbytečným cestám, protože vítr a sníh bičovaly severní a západní části země.
Narušení provozu na hlavním tahu silnice E22 ve Švédsku začalo již během středečního rána, kdy se kvůli sněhu stala silnice neprůjezdnou v obou směrech mezi Hörby a Kristianstadem. Stovky aut zastavily v závějích. „Je to naprostý chaos,“ oznámila policejní mluvčí Evelina Olssonová britskému serveru BBC. Sněhové pluhy přijely ve středu večer. Policie a záchranáři pracovali celou noc na vyproštění lidí ve stovkách aut.
Armáda musela cestujícím doručit potraviny i vodu
Erika Sepeliovaiteová řekla webu Aftonbladet, že ji, její dvě děti a psa vyprostili po devatenácti hodinách. Šestapadesátiletá Malin Johanssonová podotkla, že se svým partnerem v pravidelných intervalech startovali své auto, aby se zahřáli. Deníku Expressen řekla, že byli vysvobozeni, když záchranáři během čtvrtka ve 04:30 ráno zdolali bariéru na silnici a umožnili jim odjet.
Na místo byli vysláni vojáci, aby uvězněným lidem dodali jídlo a vodu. „Problém je v tom, že sněží tak hustě, že silnice je zasypaná už půl hodiny po projetí sněžným pluhem,“ dodala mluvčí Olssonová. Ve čtvrtek ráno byla řada osobních aut odklizena, ale nákladní vozidla zůstávala stále uvězněná v závějích.
Policie informovala, že se podmínky začínají zlepšovat, ale silnice bude zprůjezdněna nejdříve v pátek ráno. „Napsala jsem na Facebook, že potřebuji něco sníst nebo vypít, protože tu sedím tak dlouho. Pak mě kontaktoval velmi milý muž, že má v autě něco k pití. Nebyl dále než 300 metrů, tak jsem k jeho autu došla,“ uvedla diabetička Nora Andersenová, která v autě strávila 21 hodin.
Vlna studeného vzduchu ze Sibiře a arktické oblasti se přehnala také přes západní Rusko, přičemž teploty v Moskvě a dalších oblastech klesly na minus třicet stupňů Celsia, což je výrazně pod průměrnou teplotou pro začátek ledna. Úřady v Moskvě, Petrohradě a dalších regionech vydaly varování před možným ohrožením zdraví obyvatel.
Do severní Francie míří pomáhat čeští hasiči
Silné deště ve Francii od neděle sužují severní departementy Pas-de-Calais a Nord. Deštivé počasí si podle tamních úřadů vynutilo evakuaci asi dvou set lidí a zhruba deset tisíc domácností je kvůli němu bez proudu. Silnice ve městě Blendecques se proměnily ve vodní toky. Úřady ve středu varovaly obyvatele oblastí, pro které platí povodňová pohotovost, aby omezili svůj pohyb, dokud hladina vody neklesne.
„Už nemůžeme dál. Všechno je pod vodou, je to katastrofa,“ řekla ve středu podle agentury AFP devětapadesátiletá Michelle Costeová z města Blendecques, jež se nemohla kvůli záplavám dostat do svého domu. Dodala, že od listopadu je to již třetí povodeň, která její domov zasáhla.
Stovky záchranářů z celé Francie se mobilizovaly, aby pomohly lidem ze zaplavených domů a uvolňovaly silnice. Posily personálu i techniky přijely z Česka, Slovenska a Nizozemska. Z tuzemska zamířil do Francie osmnáctičlenný tým z Hlučína spolu s čerpadly a další technikou. Čeští hasiči ve čtvrtek na sociální síti X uvedli, že právě projíždějí Německem, dorazit by měli v průběhu večera.
Výkonná čerpadla odvedla až šedesát tisíc metrů krychlových vody z nejhůře postižených měst ve směru k Lamanšskému průlivu a snížila hladinu vody v okolí delty řeky Aa, uvedla v prohlášení regionální prefektura.
Národní meteorologická služba ve středu zachovala varování před povodněmi a větrem pro několik regionů v severní Francii a na hranicích s Belgií, Lucemburskem nebo Německem, kde se předpovídají další deště a vítr o rychlosti až sto kilometrů za hodinu.
Povodňová situace v Německu je napjatá
S povodněmi se potýkaly také části Německa, které by mohly být ještě zhoršeny dalšími dešti v nejhůře postiženém regionu Dolního Saska. Tam společně s oblastmi Durynska a Saska-Anhaltska zůstává povodňová situace kvůli vydatnému dešti dramatická.
Do postižených oblastí ve čtvrtek přijel německý kancléř Olaf Scholz, vřelého přijetí se ale od některých rozhořčených obyvatel nedočkal. „Hned se vrať zpátky,“ pokřikovalo několik lidí na politika, když v holínkách vystoupil z helikoptéry v sasko-anhaltském Oberröblingenu. Kancléř si od rozzlobených lidí rovněž vyslechl, že je zločinec a že jeho vláda stojí na lžích. „To není zrovna přátelské přijetí,“ poznamenali moderátoři televize Welt.
Kancléř zasaženým oblastem přislíbil pomoc. „Nikoho nenecháme samotného,“ prohlásil. Novináře zajímalo, zda je Scholz připraven uvolnit kvůli financování rekonstrukce dluhovou brzdu, kterou chce Německo za cenu výrazných úspor letos dodržet. „Uvidíme, jak velké jsou škody a co to znamená, abychom z toho mohli vyvodit závěry,“ odpověděl politik.
Scholz, kterého na prohlídce zaplavených území doprovázeli sasko-anhaltský premiér Reiner Haseloff a spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová, už postižené regiony navštívil na přelomu roku. Tehdy přicestoval do dolnosaského Verdenu. Situace v Dolním Sasku je stále kritická, problémům kvůli vysoké hladině řeky Hunte čelí také město Oldenburg.
Zpravodaj ČT Pavel Polák zdůraznil, že hladiny německých řek během posledních dní klesly a voda v zaplavených městských částech i obcích většinou odtekla, což je i případ Verdenu. „Hladiny řek nicméně zůstávají na vysoké úrovni a povodňová pohotovost stále platí. V severním Německu záplavy trvají již dva týdny. Největším problémem je, že voda neodtéká dost rychle a hráze jsou podmáčené,“ dodal novinář.
V Sasku-Anhaltsku bude pomáhat armáda
Na řece Helme na pomezí Durynska a Saska-Anhaltska záchranáři zvětšili průrvu v hrázi, aby rychleji odvedli vodu do polí, a ochránili tak obec Mönchpfiffel-Nikolausrieth před zatopením. V obci Lilienthal u Brém ve čtvrtek kvůli zaplavenému okolí pokračovala evakuace, vyklizeno bylo několik desítek domů. Voda zaplavila také tamní stáje, odkud chovatelé již dříve odvedli asi osmdesát koní.
V Sasku-Anhaltsku se do pomoci se zvládáním záplav a s tím souvisejících následků zapojí armáda. Ta oznámila, že v pátek se do oblasti vydá na sto padesát vojáků, kteří zde budou do 14. ledna.
V Sasku-Anhaltsku by se podle meteorologické služby DWD měla situace postupně zklidnit, protože pro čtvrtek a pátek je místo vydatného deště očekáváno jen mrholení. Podobně zní předpověď i pro Dolní Sasko. Meteorologové rovněž uvedli, že díky příchodu studeného arktického vzduchu sníh přejde ve sněžení, což bude znamenat rovněž úlevu.
S problémy se potýká také pobřeží Baltu. Ve městě Wismar, které se nachází v Meklenbursku-Předním Pomořansku, se vzedmulo moře. Jeho hladina vystoupila 1,5 metru nad svou střední hodnotu. Město už vyzvalo obyvatele, aby odjeli s auty z ohrožených oblastí. V přímořských lázních Warnemünde, jež jsou součástí Rostocku, se hladina zvedla o více než 1,1 metru.
Pobouření záchranářů v okolí Hannoveru vyvolal případ plavce, jenž se v neoprenu vydal do rozvodněného toku. Všimla si ho žena, která se domnívala, že ho do vody strhnul proud. Do záchrany se zapojilo sto lidí s loděmi, drony a vrtulníkem. Na místě byli i potápěči. Svědci následně ohlásili, že muž z vody vylezl a odjel na kole. „Nechápeme to,“ okomentoval incident mluvčí hasičů Kristof Schwake.
Vídní se proháněl vítr o rychlosti 111 kilometrů za hodinu
V centru Vídně během čtvrtka vítr dosahoval rychlosti až 111 kilometrů za hodinu. Tamní hasiči měli podle agentury APA nezvykle mnoho výjezdů, odpoledne v souvislosti s bouří zasahovali na zhruba padesáti místech. Jenom od 06:30 do 16:30 vyjížděli k 258 souvisejícím zásahům. Většina se týkala uvolněných částí budov nebo vyvrácených předmětů a stromů, informovala rakouská média. „Je to pro nás výzva,“ řekl mluvčí hasičů podle APA.
Vídeňské lesoparky, parky a zahrady byly z bezpečnostních důvodů preventivně uzavřeny, což se týkalo například jižní části zámeckého parku v Schönbrunnu. „Prosíme o obezřetnost, protože je třeba vždy počítat s padajícími větvemi,“ uvedla na svém webu správa státních parků. Parky by mohly být otevřeny v pátek ráno po kontrole.
Nejsilnější vítr o rychlosti 134 kilometrů za hodinu byl podle ústavu Geosphere Austria naměřen na meteorologické stanici Semmering/Sonnwendstein jižně od Vídně. Na hoře Feuerkogel ve spolkové zemi Horní Rakousy foukal vítr o rychlosti až 130 kilometrů za hodinu.
Polské vlaky měly zpoždění kvůli mrazu
Kvůli mrznoucímu dešti na severu a severovýchodě Polska nabíraly vlaky několikahodinové zpoždění. Zatím nejdelší měl spoj z Malborku na letiště v Gdaňsku, který místo v 05:50 vyjel až asi ve 14:00. Vlak jedoucí mezi městem Bydhošť a Varšavou měl více než šestihodinové zpoždění.
Některé regionální spoje nevyjely vůbec. Namrzalo trakční vedení, někde z něho železničáři kladivy otloukali led, uvádí zpravodajská televize TVN24 na svém webu. Zpoždění nabírala také letadla na letišti Lecha Walesy v Gdaňsku, protože je pokrývala silná vrstva ledu.
V několika obcích na severu Polska během čtvrtka odpadlo dětem vyučování, protože někde kvůli ledovce nejezdily autobusy, jinde jsou zase bez dodávek elektřiny.
V západní Evropě zuřila bouře
V některých částech západní Evropy řádila bouře, kterou meteorologické služby Británie, Irska a Nizozemska pojmenovaly Henk. V celé Británii způsobila výpadky elektřiny, problémy v dopravě, škody na majetku a narušení provozu. Web britské stanice BBC ve středu informoval, že v některých částech Anglie byly tisíce domácností bez proudu, většinou kvůli stromům spadlým na dráty elektrického vedení.
Pád stromu byl také příčinou smrti muže, jehož auto strom zasáhl v úterý během cesty v západoanglickém hrabství Gloucestershire. Podle středečních informací BBC vydali meteorologové varování před záplavami zhruba pro tři sta britských lokalit. Pro část Northamptonu v centrální Anglii platí vážná výstraha před možným ohrožením života a stovky lidí dostaly podle místních médií pokyny k evakuaci, uvedl web. Dodal, že podobně závažnou je i situace v nedalekém hrabství West Midlands, kde rozvodněná řeka Severn zaplavila stovky objektů.
Na většině území Anglie ve čtvrtek k 13:00 platilo až 215 aktivních výstrah před povodněmi, dvě ve Skotsku a jedna ve Walesu. Tamní úřady rovněž varovaly před možnými povodněmi na řece Ritec v Tenby, napsal server BBC.
Ten s odvoláním na informace britských meteorologů ve čtvrtek napsal, že na některé části britského území může během dne dopadnout dvacet až padesát milimetrů srážek. Dešťová voda dopadající na již mokrou půdu by přitom mohla vést k záplavám. „Dopady jsou pravděpodobnější kvůli velmi mokré půdě,“ citoval server prohlášení meteorologů.
Podle BBC jsou ve venkovských oblastech pod vodou také tisíce akrů úrodné zemědělské půdy. Britští zemědělci vyzvali vládu, aby více investovala do ochrany řek, a uchránila tak produkci potravin v zemi.
