Evo Morales. Indiánský prezident se slabostí pro koku, kterého dostihla vlastní touha po moci

Nahrávám video

Jako chlapec pásl lamy a žvýkal z hladu pomerančové slupky. Dvacet let nato se stal Evo Morales šéfem odborářů a pěstitelů koky, s nimiž organizoval protivládní demonstrace. V lednu 2006 usedl jako první indián do křesla prezidenta Bolívie. Dosáhl nebývalého růstu ekonomiky, zejména zvýšením veřejných výdajů, a zlepšil životní úroveň nejchudších obyvatel. Znárodněním nejen energetického průmyslu ale vyhnal zahraniční investory. Z výsluní ho nakonec sesadily protesty po posledních sporných volbách, díky kterým měl zůstat u moci až do roku 2025.

Juan Evo Morales Ayma se narodil 26. října 1959 ve vesničce Isallavi v departementu Oruro, který patří k nejchudším oblastem Bolívie. V 80. letech se začal angažovat v odborech a v roce 1991 se stal odborářským předákem v Cochabambě, kam se jeho rodiče přestěhovali za lepším živobytím.

Přízeň pěstitelů koky, v jejichž čele v Cochabambě stál, ho vynesla v roce 1997 až do parlamentu, z něhož byl však v lednu 2002 vyloučen kvůli pořádání nepovolených demonstrací.

O prezidentský úřad se Morales poprvé ucházel v červnu 2002, kdy v prvním kole získal jen o procento hlasů méně než pozdější prezident Gonzalo Sánchez. Dva roky nato zvítězilo Moralesovo Hnutí za socialismus v místních volbách a v prosinci 2005 vyhrál Morales ve volbách prezidentských s téměř 54 procenty hlasů už v prvním kole. Něco takového se v Bolívii stalo po více než třiceti letech.

Levicový politik vstoupil do prezidentského paláce nejen s rychle splněným slibem snížit platy politiků včetně sebe, ale i odhodláním zvýšit životní úroveň obyčejných Bolivijců. V zemi se snažil zavést „domorodý socialismus“, někdy bez ohledu na zahraniční investory. V prvních letech se nicméně mohl pyšnit tím, že dokázal pozvednout z chudoby půl milionu obyvatel desetimilionového státu.

Zarytý zastánce pěstování koky

V nejvyšším úřadě proslul excentrický Morales, který zpočátku i jako prezident oblékal nejčastěji černé džíny a svetr, řadou kuriózních kroků. Například v březnu 2009 na zasedání Komise OSN pro narkotika ve Vídni demonstrativně žvýkal lístek koky, jejíž pěstování celý život obhajoval jako součást bolivijské národní kultury (odpradávna pomáhá Bolivijcům zahánět únavu a hlad). V roce 2006 dokonce navrhoval rozdávat koku do škol místo mléka, neboť má hodně vápníku a obsahuje i vitaminy a vlákninu.

Nicméně proti ilegálnímu pěstování koky a proti drogovým kartelům se jeho vláda snažila bojovat. Na rozdíl od předchozích prezidentů ale bez pomoci USA – koncem roku 2008 zrušil Morales v zemi operace amerického protidrogového úřadu, jehož členy obvinil ze zapojení do protivládních protestů v separatistických provinciích.

Největší krizi v úřadě prezidenta zažil v roce 2008, kdy podle některých analytiků dokonce hrozil rozpad země. V prosinci 2007 totiž čtyři bohaté východní departementy (Santa Cruz, Beni, Pando a Tarija, v němž se nachází největší zásoby bolivijského zemního plynu) vyhlásily částečnou autonomii, později potvrzenou i v tamních referendech. Morales jejich hlas ale neuznal, neboť ústava autonomii departementů nepřipouští. Nepokoje, které měly na 30 obětí, ukončila na podzim 2008 dohoda vlády s tamními prefekty.

Ekonomikou zahýbal pokles cen surovin

V posledních letech ale Moralesova popularita mezi občany klesala, a to nejen kvůli jeho stále jasnější touze po moci. Hospodářství země se začalo potýkat s poklesem cen fosilních paliv, hlavního vývozního artiklu této andské republiky. Právě díky příjmům z exportu zemního plynu se Moralesově vládě od nástupu k moci dařilo snižovat chudobu a sociální rozdíly v Bolívii, ve které 60 procent obyvatel tvoří domorodé obyvatelstvo.

První bolivijská hlava státu z řad domorodého obyvatelstva nakonec doplatila na svou snahu udržet se u moci za každou cenu. Jeho čtvrtá kandidatura, přestože mu ji původně ústava neumožňovala, vyvolala v zemi vlnu nesouhlasu. Šedesátiletý Morales ale na tyto protesty nebral ohled a v říjnových volbách za podezřelých okolností zvítězil. Po následných protestech v neděli podal demisi.

Později obvinil lídry opozice z diskriminace a spiknutí. Exprezident a jeho rival z voleb Carlos Mesa a opoziční lídr Luis Fernando Camacho se podle něj zapíšou do historie jako „rasisté a pučisté“. Morales také poděkoval lidu za solidaritu. „Dojali jste mě až k slzám. Nikdy mě neopustíte, já nikdy neopustím vás,“ vzkázal svým příznivcům.

Morales je oficiálně svobodný, má ale dospělého syna a dceru, každé z dětí má jinou matku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...