Europoslanci žádají ke covid pasům i bezplatné testy. Webům nařídili odstraňovat teroristický obsah

Evropský parlament požaduje, aby měli obyvatelé Unie v rámci zavedení covidových pasů přístup k bezplatným testům na koronavirus. Certifikáty, které mají od léta usnadnit lidem cesty přes hranice, musí zcela vyloučit možnost karantén a dalších omezení v jednotlivých zemích. Europoslanci také schválili nařízení, podle něhož budou moci úřady zemí Evropské unie nařizovat internetovým platformám, aby do hodiny mazaly nelegální příspěvky propagující terorismus.

Zavést covidová osvědčení navrhla Evropská komise na žádost řady (zvláště jihoevropských) států, které doufají v letní návrat turistů. Jednodušší cesty přes hranice, které nyní výrazně komplikuje pandemie, by s ním měli od léta získat cestující očkovaní, s negativním testem či s protilátkami po prodělání covidu-19.

Europarlament návrh komise opatřil několika podmínkami. „Vakcíny a testy musí být dostupné a bezplatné pro všechny občany,“ konstatoval španělský socialistický zpravodaj návrhu Juan López Aguilar. Zatímco očkování je v unijních zemích bezplatné, testy před cestami do zahraničí se většinou platí. To by podle europoslanců mohlo diskriminovat lidi, kteří se nemohou, nebo nechtějí očkovat. EP proto navrhuje zajištění bezplatných testů pro účely certifikátu a také uznávání některých antigenních testů, které jsou rychlejší a levnější.

Většina europoslanců se shodla na tom, že certifikáty by měly být co nejjednodušší, bez zbytečné byrokracie a nežádoucích osobních údajů. Mají obsahovat jen základní identifikaci člověka a údaje o vakcíně, testu či prodělané nemoci. Používat by se měly nejvýše rok a neměly by být nutnou podmínkou pro cesty za hranice, ale sloužit pouze k jejich usnadnění. Dostat se do ciziny tedy půjde i bez nich, může to však být nákladnější či zdlouhavější.

„Certifikát je jízdenka zpět do normálu, která pomůže nejen cestovnímu ruchu, ale také všem, kdo cestují po EU za prací včetně takzvaných pendlerů. Výrazně usnadní život firmám, které podnikají v Evropě, a vrátí je zpět do hry,“ komentovala schválený návrh česká europoslankyně Martina Dlabajová z liberální frakce. O rychlé zavedení pasů usilují zejména firmy z oblasti cestovního ruchu, kterým se kvůli pandemii zásadně propadly příjmy.

Teror

Na úpravě odpovědnosti za teroristický obsah na internetu se v prosinci shodli vyjednávači EP s členskými státy zejména v reakci na loňské atentáty ve Francii či v Rakousku. Nařízení, které se týká textů, fotografií i videí, má znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin. Úřady členských zemí budou mít na jeho základě pravomoc požadovat po provozovatelích sociálních sítí a dalších webových platforem, aby do hodiny od vyzvání smazali teroristické příspěvky nebo k nim zamezili přístup. Orgány jedné země přitom budou moci využít tento nástroj pro celé území EU.

„Pevně věřím, že jsme dosáhli dobrého výsledku, který vyvažuje bezpečnost a svobodu projevu a vyjádření na internetu, chrání zákonný obsah a přístup k informacím pro všechny obyvatele EU a zároveň je nástrojem v boji proti terorismu,“ prohlásil polský zpravodaj návrhu Patryk Jaki z konzervativní europoslanecké frakce.

Hrozba cenzury

Někteří poslanci však jeho názor nesdílejí. Nová pravidla podle nich mohou být zneužita k omezování svobody projevu či například k potlačování politické konkurence. Komise teroristický obsah definuje jako materiály podporující terorismus či příspěvky cílené na nábor a výcvik teroristů, úřady si však podle kritiků budou moci tuto definici vykládat po svém.

„Opravdu nám hrozí cenzura v celé Evropě. V Maďarsku nebo v Polsku pozorujeme prokazatelné tendence ke stahování a omezování vládní kritiky na internetu. (Maďarský premiér Viktor) Orbán v podstatě dostane od Evropy žolíka,“ uvedl místopředseda EP a český europoslanec Marcel Kolaja z frakce zelených v narážce na podle mnohých autokratické sklony šéfa maďarské vlády.

Na šest desítek lidskoprávních organizací před měsícem vyzvalo europoslance, aby novelu neschvalovali. Ohrožuje podle nich svobodu vyjadřování, právo na informace nebo právo na soukromí. Zastánci pravidel naopak argumentují tím, že se platformy či autoři příspěvků budou moci proti smazání odvolat a v případě úspěchu se text, fotografie, audio či video dostanou zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...