Europoslanci v Událostech, komentářích debatovali o síle EK po hlasování o nedůvěře

Nahrávám video

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Hlasování o nedůvěře pro tým eurokomisařů von der Leyenové iniciovali rumunští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž součástí je i ODS.

„Snažili jsme se je od toho odradit. Vysvětlovali jsme, že je to politicky nesmírně hloupý krok, v nevhodné době a z hloupých důvodů,“ uvedla Vrecionová v debatě. Podle ní bylo předem zřejmé, že k odvolání nedojde a předsedkyně EK posílí, protože výsledek bude interpretovat jako svoji výhru. Sama se proto nezúčastnila.

„Nepovažovali jsme to za naše hlasování,“ zdůvodnila Vrecionová takzvané hlasování nohama, kdy poslanec při procesu opustí sál či vytáhne svou kartu ze zařízení, čímž sníží kvórum. Společně s kolegy z ODS prý také odmítla vyjádřit podporu EK s ohledem na nedávno představené zpřísnění klimatických cílů.

Pokorná Jermanová sdělila, že ANO nevyslovení nedůvěry jako posílení pozice Ursuly von der Leyenové nevnímá, naopak se domnívá, že sílu ztrácí. Svědčí o tom podle ní právě vysoké číslo těch, kteří se vyjádřit odmítli. Z 720členného tělesa návrh podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se zdrželo. Snahy na odvolání se podle ní mohou v budoucnu vyskytnout znovu.

„O takové věci se naposledy hlasovalo v roce 2014. Je to pro von der Leyenovou velký vykřičník,“ komentovala Pokorná Jermanová. Pondělní projev šéfky exekutivy na plénu EP, při němž mimo jiné předkladatele nazvala extremisty, přitom označila za útočný.

K vystoupení von der Leyenové byla v diskusi kritická i Konečná, která ho nazvala „výsměchem“ „Nebyla to žádná debata, vystupovat mohli jen předsedové frakcí a europoslance nepustili ke slovu,“ stěžovala si. „Bylo nechutné, jak se k tomu (von der Leyenová) postavila,“ dodala.

Vyvolání hlasování o nedůvěře podle Konečné ukázalo skutečnou náladu v europarlamentu.

Debakl extremistických stran?

„Světová média píší o debaklu evropských komunistů a extremistických stran a já se s tím ztotožňuji,“ vyjádřila se Nerudová. Toto vidění ale Konečná odmítla.

Hlasování podle Nerudové bylo správné a potvrdilo demokracii v praxi. „Ukázalo, že většina, která v Evropském parlamentu funguje, zřejmě bude fungovat i dál,“ řekla s tím, že nízké číslo europoslanců, kteří se vyslovili pro, ji nepřekvapilo. Hlasování a kritika podle ní byly zároveň dobrou zpětnou vazbou pro šéfku exekutivy, z níž si může něco odnést.

Také David v debatě řekl, že je rád, že se k hlasování přistoupilo. „Cíle bylo dosaženo. Jako ten nevnímám odvolání Ursuly von der Leyenové, ale že občani dostanou informaci, kdo ji stále ještě po řadě velmi destruktivních kroků podporuje.“

Tuto podporu europoslanec SPD spojil s Green Dealem a militarizací, ačkoliv ve skutečnosti hlasování souviselo s takzvanou kauzou Pfizergate týkající se utajování komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19.

Souvislost s Green Dealem

Turek v Událostech, komentářích tvrdil, že se někteří europoslanci báli zúčastnit. „Na některých kolezích se v uvozovkách klečelo, aby vzali podpisy zpět,“ řekl, což Vrecionová částečně potvrdila. V ECR podle ní rumunské kolegy přesvědčovali, aby návrh nepodávali, avšak nijak je za jejich krok netrestali.

„Osobně mi nešlo o Pfizergate, ale o klimatické cíle,“ pokračoval Turek. Jakékoliv tvrdé vystoupení proti EK vnímá jako správné a hlasování nohama některých europoslanců označil za pokrytecké.

Analytik mezinárodních vztahů Votápek spojování procesu s Green Dealem nebo militarizací kritizoval. Podle něj jde o „žvásty“. „Potřebovali dvě třetiny poslanců, dostali 175 hlasů. Jasná porážka. Tečka,“ shrnul svůj pohled na výsledek hlasování.

Skládání a rozpad většin je přitom podle Votápka v EP pro jeho velikost normální. „Ursula to ustála bez problémů a nositelé chaosu, kteří chtěli vyvolat zmatek, prohráli,“ dodal, čímž ve studiu u některých vyvolal reakci.

„Parlamentní půda je od toho, aby se diskutovalo,“ ohradila se Pokorná Jermanová. A reagovala i Konečná: „Každý poslanec má právo ji (EK) kontrolovat, a pokud se najde dostatečný počet k vyvolání hlasování, tak to nejsou žvásty, ale naše povinnost a právo.“

Záznam celé debaty je dostupný ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 19 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...