Europoslanci přijali předpis, který má Unii chránit před ekonomickým vydíráním

Evropský parlament na svém jednání ve Štrasburku odhlasoval předpis, jehož cílem je zabránit hospodářskému vydírání nebo zastrašování EU či členských států zahraničními aktéry. Nová opatření mají umožnit sedmadvacítce na takové nekalé praktiky účinně a rychle reagovat. Europoslanci se věnovali také polské aféře s udílením víz.

Nástroj, který má zabránit cizím zemím v hospodářském vydírání EU, na plénu podpořilo 578 europoslanců, 24 bylo proti a 19 se zdrželo.

„Doba, kdy jsme všichni hráli podle stejných pravidel, skončila… nyní máme roztříštěný stav globalizace, kde různé země mají různé zájmy a nehrají podle spravedlivých pravidel,“ zdůvodnil v pondělní rozpravě zpravodaj návrhu Bernd Lange. „Potřebujeme obranná opatření, která zajistí, že budeme moci hájit své ekonomické zájmy,“ dodal předseda výboru EP pro mezinárodní obchod.

  • Nový předpis počítá s tím, že se EU v případě zjištěného nátlaku pokusí s úřady daného státu navázat dialog. Pokud neuspěje, mohou následovat konkrétní protiopatření, například v podobě uvalení cel, omezení obchodní výměny či přístupu k veřejným zakázkám.

Je to vykuchané, soudí Gregorová

„Nástroj je mimo jiné přímou reakcí na čínský nátlak na Litvu v roce 2021, která se tehdy opovážila nazvat své tchajwanské velvyslanectví tchajwanským,“ uvedla česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která je zpravodajkou zahraničního výboru k tomuto opatření. „Umožní nám jednat jako EU jednotně, rychleji a efektivněji v případě, že jeden z nás bude ekonomicky napaden,“ doplnila.

Zároveň si ale myslí, že nyní schválený předpis je oproti původnímu návrhu Evropské komise z konce roku 2021 „oslabený a vykuchaný“ Radou EU, tedy členskými zeměmi.

Na konečné podobě návrhu se státy Unie a europarlament dohodly letos v červnu. Po úterním rozhodnutí pléna Evropského parlamentu je ještě třeba závěrečný souhlas hlavních měst.

Europoslanci požadují vysvětlení kauzy kolem udílení polských víz

Na půdě Evropského parlamentu se v úterý projednával také polský byznys s cizineckými vízy. Europoslanci ve Štrasburku debatovali o aféře kolem prodeje pracovních povolení migrantům z Asie a Afriky, a to ve zrychleném režimu a bez řádné kontroly. 

Současné vedení Polska se přitom oficiálně staví do tvrdé protiimigrační pozice. Podle zjištění médií však polští úředníci jedno povolení k pobytu prodávali za pět tisíc dolarů (necelých 120 tisíc korun).

„Nechci, aby z Polska nekontrolovaně přicházeli migranti a my tu pak museli vést diskusi o naší azylové politice,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Šéf polské diplomacie obvinil Berlín z vměšování do vnitřních záležitostí. Vysvětlení aféry ale požaduje i Evropská komise.

„Znamenalo by to porušení evropského práva. Konkrétně vízového kodexu Evropské unie. Žádáme vyjasnění toho, kolika víz se to týkalo, jaká to byla víza a na kterých konzulárních postech se to dělo,“ uvedl v úterý místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.

Obvinění vyšetřuje protikorupční úřad. Vláda převážně mlčí. Zatím tak například není jasné, kolika víz se měly úplatky týkat.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 1 hhodinou

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 7 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 10 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 10 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...