EU rozšíří sankce vůči Bělorusku. Dotknou se i letecké společnosti přepravující migranty

Státy Evropské unie se v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. V pondělí dopoledne polská média informovala o tom, že na běloruské straně hranice se stále hromadí lidé, kteří ji chtějí přejít.

Zástupci unijních vlád zároveň schválili rozšíření dosavadních sankčních pravidel, která jim umožní trestat i další aerolinky a veškeré firmy či jednotlivce za aktivity „usnadňující nelegální přechody hranic EU“. To by mělo unii pomoci při vyjednávání například s leteckými společnostmi z dalších zemí, které dosud běžence do Běloruska dopravovaly.

Sedmadvacítka nezvykle rychlou shodou na nových postizích reaguje na vyhrocení situace zvláště na hranicích Polska, kam Varšava minulý týden vyslala armádní posily kvůli snaze stovek lidí proniknout nelegálně na polské území. Unie hovoří o hybridním útoku, k němuž režim Alexandra Lukašenka využívá pašování lidí s cílem destabilizovat sedmadvacítku v odvetě za předchozí protiběloruské sankce.

„Ty sankce se budou ještě rozpracovávat, ale podstatné je, že ministři zahraničí EU vyslali jasný signál Lukašekovu režimu, že zneužívání mezinárodní migrace jako nástroje nátlaku na Evropskou unii je naprosto nepřípustné,“ komentoval jednomyslnou shodu český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD).

Nový seznam, jehož podrobnosti bude Unie dolaďovat v nejbližších dnech, obsahuje jména tří desítek činitelů, firem a institucí. Figurují na něm i běloruské aerolinky, které mají již od léta zakázány cesty na unijní území a v rámci nových sankcí by měly přijít o možnost pronajímat si od firem z EU letadla. Na listině je i minský hotel či další společnosti spojené s přepravou a ubytováním lidí mířících k běloruským hranicím.

Pod kontrolou

„Z pohledu proudu (migrantů) do EU se podle mě věci dostávají pod kontrolu,“ prohlásil v pondělí Borrell, podle něhož unijní instituce úspěšně přesvědčují Turecko, Irák či další blízkovýchodní země, aby bránily jednosměrným cestám lidí do Běloruska. Podle sedmadvacítky se běloruský režim snaží soustředit migranty u hranic EU, aby Unii destabilizoval. Minsk takovou interpretaci odmítá.

Borrell o víkendu mluvil s běloruským ministrem zahraničí o neudržitelnosti situace na hranicích a o nutnosti poskytnout tisícům lidí humanitární pomoc. 

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v pondělí obvinil Polsko, že si přeje konflikt kvůli migrantům na hranicích s Běloruskem vzhledem ke svým vnitřním potížím a problémům s Evropskou unií. Zároveň podle agentury BelTA tvrdil, že by migranty poslal domů, ale ti si to nepřejí, nicméně běloruská letadla by je podle něj mohla dopravit do Mnichova, jehož radnice je prý ochotná je přijmout.

O situaci na bělorusko-polské hranici v pondělí hovořili také francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Ti se při dlouhém telefonátu shodli, že je třeba zmírnit napětí na hranici. Neměli ale stejný názor na původ migrační krize, sdělil Elysejský palác. Podle Macrona Putin naznačil, že se chystá o situaci na hranicích jednat s Lukašenkem.

S tím pak hovořila v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová. Uvedla to běloruská tisková agentura BelTA. Šlo o vůbec první přímý kontakt některého ze západních státníků s Lukašenkem od sporných voleb letos v srpnu.  O jejich rozhovoru však běloruská agentura nesdělila žádné podrobnosti.

O telefonátu informoval také kancléřčin mluvčí Steffen Seibert. „Hovořili o složité situaci na hranicích mezi Běloruskem a Evropskou unií, obzvláště o nezbytnosti poskytnout humanitární pomoc uprchlíkům a migrantům, kteří se tam nacházejí,“ řekl Seibert. „Dohodli se také, že o těchto tématech budou dále jednat,“ dodal mluvčí.

Belavia přestává přepravovat řadu národností

Minulý týden Belavia oznámila, že na žádost Ankary přestává přepravovat na palubě svých letadel Iráčany, Syřany a Jemence z Turecka. Teď se k tomu přidalo zastavení přepravy občanů Afghánistánu, Sýrie, Jemenu a Iráku z Dubaje.

„V souladu s rozhodnutím příslušných orgánů Spojených arabských emirátů nebudou od 14. listopadu 2021 občané Afghánistánu, Iráku, Jemenu a Sýrie přijímáni na lety z Dubaje do Běloruska,“ stojí podle agentury TASS v prohlášení běloruské letecké společnosti.

Podle Evropské komise byl turecký zákaz první výsledek jednání, která vede Brusel se zeměmi, z nichž přichází v současné době zvýšené množství migrantů do Evropy, a také s leteckými společnostmi, které je převážejí.

Lidé, kteří opustli své domovy na bělorusko-polské hranici
Zdroj: Reuters/Oksana Manchuk

Bagdád později podle Reuters oznámil, že zastavuje přímé letecké linky z Iráku do Běloruska ve snaze ochránit Iráčany před gangy obchodujícími s lidmi. O víkendu pak soukromé syrské aerolinie Cham Wings uvedly, že pozastavily lety do Minsku.

Evropská unie už dříve pohrozila leteckým společnostem sankcemi za přepravu migrantů. V souvislosti s plánovanými postihy se kromě Belavie mluvilo i o ruském Aeroflotu, Turkish Airlines nebo Flydubai. Ruská společnost popřela jakoukoliv účast na převozu migrantů do Běloruska.

Irák na čtvrtek připravuje první repatriační let svých občanů, kteří zůstali zablokovaní na polsko-běloruské hranici. Oznámila to irácká vláda s tím, že repatriace se budou organizovat na „základě dobrovolnosti“.

Česko nabídlo Polsku pomoc

Česká republika nabídla se situací na hranici Polsku pomoc. Polská strana o ni zatím neprojevila zájem. Po návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici v Praze to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Situaci na hranici označil za skandální a za útok Běloruska. 

„Opakovaně jsme nabídli pomoc polské straně, ale zatím polská strana to neakceptovala. My jsme samozřejmě solidární. Ptali jsme se opakovaně, ale polská strana o to neprojevila zájem,“ řekl Babiš. 

„To, co se děje na polské hranici, je samozřejmě skandální, protože je to samozřejmě útok běloruského režimu diktátora (Alexandra) Lukašenka, který tam žene tyhle nevinné migranty účelově do Polska. Takže my jsme připraveni pomoci ve chvíli, kdy to bude polská strana akceptovat nebo řekne, že má zájem,“ řekl Babiš.

Bariéru ještě letos

Polsko příští měsíc zahájí stavbu pět metrů vysoké pohraniční bariéry na hranicích s Běloruskem, ohlásil v pondělí polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. 

„Výstavba hraniční bariéry začne ještě letos. Práce současně povedou různé firmy na čtyřech úsecích, 24 hodin denně a na tři směny,“ ohlásil ministr po jednání meziresortní komise pro výstavbu bariéry. Podnik označil za naprosto strategickou a prioritní investici pro bezpečnost země a jejích občanů.

Ministerstvo vnitra upřesnilo, že příslušné kontrakty mají být uzavřeny do poloviny prosince, aby práce mohly začít do konce roku. Polský premiér Mateusz Morawiecki v nedělním rozhovoru agentuře PAP řekl, že Evropská unie „by se měla solidárně složit“ na vybudování zábrany na polsko-běloruských hranicích, která bude stát miliardu až 1,5 miliardy zlotých (asi 5,4 až 8,1 miliardy korun).

Se stavbou provizorního plotu podél polsko-běloruské hranice začali polští vojáci už na konci srpna. Jde o zátarasy z ostnatého či žiletkového drátu o výšce přibližně 2,5 metru.

Na hranici byl v noci klid

Noc z neděle na pondělí na polsko-běloruské hranici byla patrně klidná. Média ani tiskové agentury neinformovaly o překonání polské bariéry migranty. Pohraniční stráž v neděli uvedla, že očekává velký pokus o zdolání polské hranice skupinami migrantů.

Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wąsik v neděli prohlásil, že k hranicím míří v Bělorusku další skupiny migrantů, a podobně hovořila i nezávislá běloruská média. V pondělí dopoledne se na běloruské straně hraničního přechodu do Polska Bruzgi-Kužnice shromáždilo velké množství lidí, kteří se chtějí dostat do sousedního státu. Informovala o tom polská média s odvoláním na ministerstvo vnitra, které vyjádřilo obavu, že se dav může pokusit proniknout na polské území násilím.

U hranic s Běloruskem momentálně táboří tisíce migrantů, především z Blízkého východu, kteří se chtějí přes Polsko dostat dále do Evropské unie. Polská vláda vyslala na pomoc pohraničníkům 15 tisíc vojáků, kteří se pokoušejí vlnu zvládnout. Polsko zároveň společně s Litvou a Lotyšskem uvažují o aktivaci článku čtyři Severoatlantické aliance. 

Jednalo by se především o konzultace s dalšími státy NATO. Neznamená to, že by se na hranici měli dostavit další vojáci. „Polsko spíše říká, že tu situaci nezvládá politicky. Co se týče sil, které má země k dispozici, tak to vypadá, že to Polsko zvládá a nemíní využít ani případnou českou nabídku pomoci policistů,“ komentoval situaci zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Nahrávám video

Podle mluvčí pohraniční stráže Katarzyny Zdanowiczové běloruští pohraničníci v neděli instruovali migranty, jak překročit hranice. Mluvčí ministra pověřeného koordinací polských zpravodajských služeb Stanislaw Žaryn prohlásil, že bude i nadále docházet k pokusům o eskalaci konfliktu na vybraných místech.

Informace o dění na hranici je těžké ověřit, protože v polském pohraničním pásmu nadále platí výjimečný stav a novináři, ochránci lidských práv či humanitární pracovníci tam nemají přístup. Média jsou z polské strany odkázána na informace úřadů. Polský premiér Mateusz Morawiecki v neděli uvedl, že Minsk v hybridní válce používá dvě zbraně: migranty a dezinformace, které se dostávají i do západních médií, prý vinou novinářů působících u běloruských hranic. Žurnalisty do zvláštního pásma ale nevpustí.

Mimořádný stav platí v tříkilometrovém pásmu podél hranice. To je věc, kterou kritizuje polská opozice i média. „Nouzový stav končí 30. listopadu. Zdá se, že polská vláda ho neprodlouží, ale že chystá speciální zákon o ochraně polské hranice, podle kterého by potom mohli novináři na základě speciálních svolení dostat akreditaci a přiblížit se k místu dění. Dnes pohraničníci zadrželi dva novináře z francouzské větvě Russia Today, protože se vydali do pásma nouzového stavu i přes zákaz,“ dodal Mathé. 

EU obviňuje Lukašenka

Evropská unie viní Lukašenkův režim z toho, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU, čímž se mstí za sankce, které Unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Minsk podobná obvinění odmítá. V pondělí trojice pobaltských státu vydala společné prohlášení s tím, že Lukašenkův režim musí nést zodpovědnost.

„Odsuzujeme akce Lukašenkova režimu, který využívá migranty k politickým účelům,“ citovala agentura Reuters z dokumentu vydaném po jednání třech zemí s polským prezidentem Andrzejem Dudou, které se uskutečnilo prostřednictvím videopřenosu. 

„Běloruští úředníci směrují tisíce migrantů, aby útočili na vnější hranici Evropské unie,“ prohlásil litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci uspořádané po jednání s pobaltskými partnery.

Podle polské policie a pohraniční stráže běloruské úřady lidem shromážděným u hraničního plotu lžou, že je dovezou do Německa autobusy.

Tři pobaltští prezidenti v souvislosti s touto migrační krizí rovněž vyzvali Evropskou komisi, aby bezodkladně iniciovala změny v unijních předpisech s cílem zpřísnit možnosti udělování azylu. Vyslovili se také pro to, aby EU zaplatila vybudování bariér na svých vnějších hranicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...