EU při jednání o clech tahala za kratší konec, míní Havlíček

Nahrávám video

Evropská unie při vyjednávání o clech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tahala za kratší konec provazu, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Vyjednání patnáctiprocentních cel na zboží dovážené z EU do USA za úspěch Havlíček nepovažuje. Poukázal přitom mimo jiné na to, že například Velká Británie si vyjednala cla nižší.

„Trump má do značné míry velký problém s Evropskou komisí. Raději jedná s konkrétními lídry. Tahá za delší konec proto, že má jednodušší rozhodování, stojí za ním Kongres. On se ráno o něčem rozhodne, večer to může změnit. EU to tak pochopitelně činit nemůže, to už je dáno systémově,“ okomentoval Havlíček, proč byla podle něj EU při vyjednávání s Trumpem v nevýhodné pozici.

Zároveň vyjádřil přesvědčení, že kdyby byla v Evropské komisi zastoupena europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu, jejíž je ANO součástí, výsledek mohl být jiný. Trump dle jeho názoru totiž v současnosti na úrovni EU jedná zejména se zástupci této politické skupiny.

Roli šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové při vyjednávání o clech vnímá Havlíček jako problematickou. „Ursula von der Leyenová poměrně kriticky vystupovala před volbami v USA proti Trumpovi, každý to věděl. To všechno se Evropské komisi do značné míry vrací,“ je přesvědčen Havlíček. Zároveň pro kontrast poukázal na vztah Trumpa s britským premiérem Keirem Starmerem a jeho možnou pozitivní roli při vyjednávání o clech pro Velkou Británii.

„Trump si vybírá určité lídry a lídr Velké Británie mu nějakým způsobem sednul. A nebylo to jen v oblasti cel. (…) S Ursulou von der Leyenovou se Trump až do jednání ve Skotsku, pokud mám správné informace, nesetkal, ačkoli o to projevovala zájem,“ upozornil Havlíček.

Cla podle Havlíčka nejsou největším problémem

Zdůraznil také další faktory, které mohly při vyjednávání o clech sehrát roli. „EU je totálně přeregulovaná, to tíží i americké firmy. A tlak, který tady od počátku ze strany Američanů byl, je v tom, pojďme si začít srovnávat podmínky. EU neudělala příliš mnoho vstřícných kroků ve smyslu deregulace, protože to zdaleka není jen o clech. Musíte se na to dívat komplexně, jaké všechny další náklady s tím mají firmy spojené,“ domnívá se Havlíček.

Podle Havlíčka také není jasné, jak bude EU naplňovat to, k čemu se v rámci dohody s Trumpem zavázala. Jedná se například o nákup energií ze Spojených států nebo rozsáhlé investice evropských firem v USA.

„Kupovat energie nebude von der Leyenová, to mohou jednotlivé společnosti, korporace, firmy. To znamená, že se musí přesvědčit soukromý sektor, aby kupoval z USA. Jak donutíte privátní firmy, aby nekupovaly třeba z Kataru,“ ptá Havlíček. „Jestli se někdo k něčemu zaváže a zavazuje se za někoho jiného, tak úplně nevím, jak to chtějí naplňovat,“ dodává.

V souvislosti s navyšováním dovozu z USA také vyzval k tomu, aby si Evropa vybudovala vlastní silnou pozici a soběstačnost, a to energetickou, zemědělskou, potravinovou a průmyslovou. „To, že EU je dnes v ekonomických problémech, je pravda. Musíme si to umět začít přiznávat, nestrkat hlavu do písku. Nestačí povrchová opatření, musí se jít do hloubky, říct, co se dělá špatně, a i ukázat na viníka. Ale hlavně se musí říct, co se s tím udělá,“ apeluje Havlíček.

Za klíčové posléze považuje, aby byly evropským, a potažmo také českým firmám vytvořeny takové podmínky, za kterých budou konkurenceschopné. Za největší problém v současné době nepovažuje americká cla, nýbrž vnitřní prostředí EU. Poukazuje přitom zejména na drahé energie a přemíru regulace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...