EU odloží odvetná cla proti USA o devadesát dní

Nahrávám video

Evropská unie o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená cla na deset procent na dobu devadesát dní.

„Vzali jsme na vědomí oznámení prezidenta Trumpa. Chceme dát vyjednávání šanci,“ uvedla šéfka EK s tím, že protiopatření ze strany EU budou odložena o devadesát dní. „Pokud jednání nebudou uspokojivá, naše protiopatření začnou platit,“ dodala. Přípravné práce na dalších protiopatřeních proti americkým clům podle ní nadále pokračují. „Jak jsem řekla již dříve, všechny možnosti zůstávají na stole,“ doplnila.

Von der Leyenová už dříve během čtvrtka Trumpovo rozhodnutí uvítala a řekla, že Evropská unie je připravena dále se Spojenými státy jednat o odstranění obchodních překážek, které bude prospěšné pro obě strany. Podotkla přitom, že prosazuje nulová vzájemná cla.

Jednání v rámci Unie

Podobně se vyjádřil i mluvčí Evropské komise Olof Gill, podle kterého je sice platnost protiopatření pozastavena, nicméně i nadále pokračují jednání Komise se členskými státy a se zástupci průmyslu. „Chceme ale vyjednávat, chceme s americkou administrativou hovořit,“ dodal Gill.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen řekl Financial Times, že Unie zvažuje kupovat více zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, což požaduje Trump.

Evropskou unii v posledních měsících třikrát zasáhla cla nařízená americkým prezidentem. Nejprve 25 procent na ocel a hliník, následně 25 procent na automobily a nakonec ve výši dvacet procent na všechny evropské produkty. První tarify, konkrétně na ocel a hliník, oznámil Trump již v polovině března.

Nahrávám video

Jaká protiopatření byla připravena

EU v prvotní reakci uvedla, že chystá protiopatření vůči americkému zboží, která by měla být v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Následně eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič upřesnil, že protiopatření nebudou mít tak vysokou hodnotu, protože „eurokomisaři naslouchali členským státům“. Mělo by jít asi o 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun).

Tato protiopatření byla členskými státy schválena ve středu. Cla měla začít být vybírána 15. dubna a mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Nyní byla nicméně platnost těchto odvetných opatření pozastavena o devadesát dní.

Evropská unie a Spojené arabské emiráty ve čtvrtek uvedly, že zahájí jednání o dohodě o volném obchodu. Rozhovory se zaměří na obchod se zbožím a službami, investice a prohloubení spolupráce ve strategických odvětvích včetně obnovitelné energie, zeleného vodíku a kritických surovin, dodala EU.

Nahrávám video

Celní války nikomu nepomohou, míní Vlček

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) považuje středeční pozastavení většiny amerických cel za pokračování chaosu a nestability, která provází minulé týdny. „V jednáních s Američany neustále připomínáme, že celní války nikomu nepomohou.“ Ministr se domnívá, že Trump byl ke svému kroku dotlačen silným propadem akciových trhů a také ze strany průmyslu. „Vidím za tím velký vnitřní tlak,“ řekl.

Vlček si dovede představit, že Evropa bude z USA více dovážet například LNG, a to prostřednictvím společných nákupů. Osobně by zároveň preferoval bezcelní unii mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Nahrávám video

Celková celní zátěž Číny činí 145 procent

Americký prezident ve středu večer SELČ oznámil, že Spojené státy na devadesát dní s okamžitou platností snižují většině zemí celní sazbu na deset procent, ovšem s výjimkou Číny. Té naopak Trump ve středu zvedl takzvané reciproční clo ze 104 na 125 procent, do té době činilo 84 procent. Následně prohlásil, že se Spojené státy mohou na tarifech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody.

Ve čtvrtek však Bílý dům potvrdil televizi CNBC, že celková celní zátěž čínského dovozu do USA nyní činí 145 procent. K takzvanému recipročnímu clu se totiž přičítá také 20procentní plošné clo, které na Čínu Trump uvalil již dříve v souvislosti s fentanylovou krizí.

Trump ovšem ve čtvrtek řekl, že by s Čínou rád dosáhl dohody, která by eskalující obchodní válku ukončila. Podle agentury Reuters to uvedl na jednání kabinetu, které bylo otevřené pro tisk. „Uvidíme, jak to bude s Čínou,“ řekl také Trump podle deníku The New York Times, podle nějž šéf Bílého domu následně pokračoval kritikou Pekingu kvůli údajnému poškozování americké ekonomiky.

Podle výpočtů analytiků agentury Bloomberg je po snížení tarifů pro většinu zemí a současném výrazném navýšení dovozních poplatků na čínský dovoz průměrná celní zátěž dovozu do USA na přibližně stejné úrovni jako před těmito dvěma změnami.

Nová struktura cel však kromě toho více dopadne na americké spotřebitele, vyplývá z výpočtu agentury. Čína je třetím největším obchodním partnerem USA, zatímco takzvaná reciproční cla se týkala i států, které mají se Spojenými státy nízkou obchodní výměnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...