EU odloží odvetná cla proti USA o devadesát dní

Nahrávám video
Události: Reakce na pozastavení amerických cel
Zdroj: ČT24

Evropská unie o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená cla na deset procent na dobu devadesát dní.

„Vzali jsme na vědomí oznámení prezidenta Trumpa. Chceme dát vyjednávání šanci,“ uvedla šéfka EK s tím, že protiopatření ze strany EU budou odložena o devadesát dní. „Pokud jednání nebudou uspokojivá, naše protiopatření začnou platit,“ dodala. Přípravné práce na dalších protiopatřeních proti americkým clům podle ní nadále pokračují. „Jak jsem řekla již dříve, všechny možnosti zůstávají na stole,“ doplnila.

Von der Leyenová už dříve během čtvrtka Trumpovo rozhodnutí uvítala a řekla, že Evropská unie je připravena dále se Spojenými státy jednat o odstranění obchodních překážek, které bude prospěšné pro obě strany. Podotkla přitom, že prosazuje nulová vzájemná cla.

Jednání v rámci Unie

Podobně se vyjádřil i mluvčí Evropské komise Olof Gill, podle kterého je sice platnost protiopatření pozastavena, nicméně i nadále pokračují jednání Komise se členskými státy a se zástupci průmyslu. „Chceme ale vyjednávat, chceme s americkou administrativou hovořit,“ dodal Gill.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen řekl Financial Times, že Unie zvažuje kupovat více zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, což požaduje Trump.

Evropskou unii v posledních měsících třikrát zasáhla cla nařízená americkým prezidentem. Nejprve 25 procent na ocel a hliník, následně 25 procent na automobily a nakonec ve výši dvacet procent na všechny evropské produkty. První tarify, konkrétně na ocel a hliník, oznámil Trump již v polovině března.

Nahrávám video
90′ ČT24: Prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát ke clům
Zdroj: ČT24

Jaká protiopatření byla připravena

EU v prvotní reakci uvedla, že chystá protiopatření vůči americkému zboží, která by měla být v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Následně eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič upřesnil, že protiopatření nebudou mít tak vysokou hodnotu, protože „eurokomisaři naslouchali členským státům“. Mělo by jít asi o 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun).

Tato protiopatření byla členskými státy schválena ve středu. Cla měla začít být vybírána 15. dubna a mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Nyní byla nicméně platnost těchto odvetných opatření pozastavena o devadesát dní.

Evropská unie a Spojené arabské emiráty ve čtvrtek uvedly, že zahájí jednání o dohodě o volném obchodu. Rozhovory se zaměří na obchod se zbožím a službami, investice a prohloubení spolupráce ve strategických odvětvích včetně obnovitelné energie, zeleného vodíku a kritických surovin, dodala EU.

Nahrávám video
Události, komentáře: EU chce jednat s USA o nulových clech
Zdroj: ČT24

Celní války nikomu nepomohou, míní Vlček

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) považuje středeční pozastavení většiny amerických cel za pokračování chaosu a nestability, která provází minulé týdny. „V jednáních s Američany neustále připomínáme, že celní války nikomu nepomohou.“ Ministr se domnívá, že Trump byl ke svému kroku dotlačen silným propadem akciových trhů a také ze strany průmyslu. „Vidím za tím velký vnitřní tlak,“ řekl.

Vlček si dovede představit, že Evropa bude z USA více dovážet například LNG, a to prostřednictvím společných nákupů. Osobně by zároveň preferoval bezcelní unii mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Nahrávám video
Ministr Vlček o reakci Evropy na pozastavení amerických cel
Zdroj: ČT24

Celková celní zátěž Číny činí 145 procent

Americký prezident ve středu večer SELČ oznámil, že Spojené státy na devadesát dní s okamžitou platností snižují většině zemí celní sazbu na deset procent, ovšem s výjimkou Číny. Té naopak Trump ve středu zvedl takzvané reciproční clo ze 104 na 125 procent, do té době činilo 84 procent. Následně prohlásil, že se Spojené státy mohou na tarifech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody.

Ve čtvrtek však Bílý dům potvrdil televizi CNBC, že celková celní zátěž čínského dovozu do USA nyní činí 145 procent. K takzvanému recipročnímu clu se totiž přičítá také 20procentní plošné clo, které na Čínu Trump uvalil již dříve v souvislosti s fentanylovou krizí.

Trump ovšem ve čtvrtek řekl, že by s Čínou rád dosáhl dohody, která by eskalující obchodní válku ukončila. Podle agentury Reuters to uvedl na jednání kabinetu, které bylo otevřené pro tisk. „Uvidíme, jak to bude s Čínou,“ řekl také Trump podle deníku The New York Times, podle nějž šéf Bílého domu následně pokračoval kritikou Pekingu kvůli údajnému poškozování americké ekonomiky.

Podle výpočtů analytiků agentury Bloomberg je po snížení tarifů pro většinu zemí a současném výrazném navýšení dovozních poplatků na čínský dovoz průměrná celní zátěž dovozu do USA na přibližně stejné úrovni jako před těmito dvěma změnami.

Nová struktura cel však kromě toho více dopadne na americké spotřebitele, vyplývá z výpočtu agentury. Čína je třetím největším obchodním partnerem USA, zatímco takzvaná reciproční cla se týkala i států, které mají se Spojenými státy nízkou obchodní výměnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...