EU navrhla seznam bezpečných zemí pro zrychlené azylové řízení

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.

„Některé členské státy již mají vnitrostátní seznamy bezpečných zemí původu. Seznam EU je doplní a podpoří jednotnější uplatňování tohoto konceptu,“ stojí v tiskovém prohlášení.

Evropská komise se rovněž domnívá, že kandidátské země na členství EU v zásadě splňují kritéria pro to, aby mohly být označeny za bezpečné země původu. „Kandidátská země by byla vyloučena pouze za určitých specifických okolností: násilí v konfliktních situacích či sankce přijaté Radou EU,“ dodala Komise.

„Státním příslušníkům bezpečných zemí původu se jejich žádosti (o azyl) vyřídí rychleji s maximální délkou do tří měsíců, a to buď ve zrychleném řízení, nebo v řízení na hranicích,“ ujasnil mluvčí EK. Nová pravidla mají podle něj zefektivnit a zrychlit vyřizování žádosti, nicméně neznamená to, že nebudou dodržována lidská práva. „Označení jako bezpečná země původu nezakládá záruku bezpečnosti pro všechny státní příslušníky dané země. Podle práva EU tak musí členské státy provádět individuální posouzení každé žádosti o azyl v každém jednotlivém případě,“ zdůraznil.

Unijní seznam bezpečných zemí původu lze časem rozšířit nebo přezkoumat, doplnila Komise. Země z něj mohou být rovněž vyškrtnuty, pokud již nesplňují příslušná kritéria. Seznam bezpečných zemí byl podle unijní exekutivy vypracován na základě analýzy Agentury EU pro otázky azylu, ale i na základě informací od členských států EU a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Bezpečná země původu je podle mezinárodního práva taková země, která je obecně považována za bezpečnou pro své vlastní občany ve smyslu toho, že tam nedochází k politickému pronásledování a neexistuje tam hrozba vážné újmy kvůli ozbrojenému konfliktu, mučení či trestu smrti.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že je s návrhem spokojena. Schválení seznamu by totiž mohlo umožnit spuštění migračních středisek v Albánii, o což její vláda velmi usiluje. Soudy zatím fungování center blokovaly právě kvůli nejasnostem ohledně definice bezpečných zemí.

Urychlení některých aspektů azylového paktu

Evropská komise rovněž navrhuje urychlení některých aspektů migračního a azylového paktu, který byl schválen loni a který má vstoupit v platnost v červnu 2026. Podle agentury DPA by to mělo umožnit rychlejší vyřizování žádostí o azyl od žadatelů, kteří budou pravděpodobně odmítnuti.

Jedním z urychlených pravidel je, že členské státy budou moci provádět řízení na hranicích či zrychlené řízení pro osoby pocházející ze zemí, kde je v EU udělena mezinárodní ochrana v průměru maximálně dvaceti procentům žadatelů.

Venezuelané předstihli Syřany

V lednu se stali největší skupinou žadatelů o azyl v Evropské unii Venezuelané. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V čele tohoto žebříčku tak Venezuelané poprvé od května 2022 nahradili Syřany, v jejichž zemi dlouho zuřila občanská válka. Každý osmý žadatel o azyl v EU pocházel v lednu právě z Venezuely.

Řada Venezuelanů dávala před loňskými prezidentskými volbami najevo, že budou vážně uvažovat o odchodu ze země, pokud se nezmění vláda. Venezuelské úřady označily za vítěze voleb prezidenta Nicoláse Madura, který se v lednu znovu ujal úřadu. Podle opozice zvítězil její kandidát Edmundo González Urrutia. Ten loni v září zemi opustil a získal azyl ve Španělsku, kam dříve zamířila řada představitelů venezuelské opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 46 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...