EU nakoupí dalších 300 milionů dávek vakcíny Pfizer a povolí větší využití lahviček. Londýn vyhlásil stav ohrožení

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) povolila využívání šesti dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z jedné lahvičky místo dosavadních pěti. Očkovací kapacita první vakcíny využívané v zemích Evropské unie se tím zvýší o pětinu. České ministerstvo zdravotnictví již povolilo při očkování používat šest dávek z jedné ampule koncem minulého roku. Evropská komise navíc zajistila dalších 300 milionů dávek této vakcíny. V Londýně je vyhlášen stav ohrožení.

Některé státy EU se obávají, že pomalá distribuce prvních vakcín jim neumožní naočkovat tolik lidí, kolik by v prvních týdnech a měsících roku chtěly. Zlepšit situaci má mimo jiné právě zvýšení počtu dávek použitelných z jedné ampule.

Firma BioNTech požádala na konci prosince Evropskou agenturu pro léčivé přípravky o změnu informace na štítku lahvičky, kde bylo dosud jako povolené množství stanoveno pět dávek. Agentura uvedla, že „doporučila aktualizovat produktovou informaci“, která bude od nynějška uvádět šest dávek.

EMA zdůraznila, že k aplikaci zvýšeného množství dávek doporučuje využívat injekční stříkačky, u jejichž ústí je co nejmenší místo pro „mrtvý objem“, tedy nevyužitelnou část vakcíny.

Využívat až šest dávek očkovací látky po 0,3 mililitru z jedné ampule už umožňují kromě Česka také úřady ve Spojených státech, Velké Británii nebo Švýcarsku. České ministerstvo povolení podmínilo tím, že při aplikaci bude „přísně dodržen objem jednotlivých dávek“.

Objednány další stovky milionů dávek

Evropská komise dohodla pro členské země Evropské unie dodávku dalších 300 milionů dávek první využívané vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová; první část nové dodávky má být k dispozici na jaře. Komise tak po kritice od některých politiků členských zemí, podle nichž není v první fázi dostatek vakcín pro všechny státy, zvýšila dosud objednané množství očkovací látky od zmíněných firem na dvojnásobek.

„Nyní dáváme členským státům možnost, aby zakoupily více dávek první schválené vakcíny,“ prohlásila šéfka Komise. Nový kontrakt zajišťuje EU 200 milionů dávek s předkupním právem na dalších 100 milionů. Distribuce prvních 85 milionů z navýšeného množství by podle von der Leyenové měla začít ve druhém čtvrtletí.

Dosavadní kontrakt EU zaručoval, že americká a německá firma dodají dohodnutých 300 milionů do září. Z některých států však zněly hlasy, že distribuce začala příliš pomalu a že Komise měla objednat více již schválených vakcín než těch, které teprve na souhlas úřadů čekají. Brusel namítal, že spíše než v objednaném množství je problém v malých výrobních kapacitách.

Komise ve středu podmínečně schválila i využívání druhé covidové vakcíny od firmy Moderna, které budou mít unijní státy k dispozici 160 milionů dávek. Její distribuce by měla začít okolo poloviny ledna. EU má smlouvy i s dalšími čtyřmi výrobci, díky nimž bude mít pro 450 milionů svých obyvatel k dispozici na 2,3 miliardy dávek.

V Londýně vyhlášen stav ohrožení

Londýnský starosta Sadiq Khan vyhlásil kvůli nepříznivé epidemické situaci stav ohrožení. Nemocnicím v hlavním městě podle něj hrozí kolaps. 

„Situace v Londýně je nyní kritická a šíření viru se vymklo kontrole,“ řekl Khan. „Každý třicátý Londýňan má nyní Covid-19. Pokud okamžitě nepodnikneme opatření, naše NHS (Národní zdravotní služba) by mohla být zahlcena a zemřou další lidé.“ Londýňany proto starosta vyzval, aby nevycházeli z domovů, pokud to není zcela nezbytné.

Počet lidí v nemocnici je o 35 procent vyšší než v době vrcholící pandemie v dubnu a existují obavy, že počet přijatých pacientů bude i nadále stoupat.

Podle stanice BBC byl stav ohrožení (major incident) vyhlášen v britském hlavním městě dosud třikrát - při požáru věžového domu Grenfell Tower a během teroristických útoků na londýnských mostech Westminster Bridge a London Bridge. Všechny tři incidenty se odehrály v roce 2017.

Britská léková agentura MHRA v pátek schválila covidovou vakcínu od americké firmy Moderna. Jde o třetí očkovací látku proti nemoci covid-19, jejíž užití regulátor v zemi povolil. Británie má objednaných 17 milionů dávek této vakcíny. Začátkem prosince schválila MHRA jako první na světě americko-německou vakcínu společností Pfizer a BioNTech. Před koncem roku pak mezi schválené preparáty proti covidu-19 přibyla v Británii vakcína, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca.

Od příštího týdne budou muset lidé přijíždějící do Anglie předkládat negativní test na koronavirus. S odvoláním na britskou vládu o tom informovala agentura Reuters. Opatření kabinet premiéra Borise Johnsona přijal ve snaze ochránit Anglii před šířením nových mutací viru SARS-CoV-2.

Opatření se týká cestujících z lodí, letadel i vlaků. V okamžiku, kdy vyrazí na cestu do Anglie, nebude moci být test starší než 72 hodin. Pokuta za nesplnění povinnosti bude 500 liber (zhruba 14 500 Kč).

Maďarsko prodlouží stávající omezení proti šíření nákazy koronavirem, včetně zákazu nočního vycházení, do 1. února. Oznámil to premiér Viktor Orbán ve svém pravidelném rozhlasovém interview. Podle Orbána bude také dál pokračovat výuka na dálku na středních školách.

Tento týden se otevřely žákům základní školy, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že v Maďarsku jsou od 11. listopadu zavřeny všechny střední školy, stejně jako hotely a restaurace, i když si lze odnést jídlo sebou. Zakázána jsou veškerá shromáždění. Platí také zákaz vycházení od osmé hodiny večer do páté hodiny ranní, dodala agentura MTI.

Australský stát Queensland se rozhodl zavést od pátečního večera třídenní uzávěru svého hlavního města Brisbane. V třetím největším australském městě se potvrdil jeden případ místního přenosu nákazy koronavirem, uvedly světové agentury. Úřady vyzvaly obyvatele Brisbane a okolí, aby v době uzávěry neopouštěli své domovy. Kvůli obavám z rozšíření nových mutací koronaviru australská vláda zpřísnila podmínky pro cestující ze zahraničí.

Spojené státy poprvé od začátku pandemie hlásí více než 4000 úmrtí s koronavirem za jediný den.  Imunizace obyvatel přitom postupuje pomaleji, než bylo původně zamýšleno. Zvolený prezident Joe Biden proto hodlá po nástupu do úřadu uvolnit většinu dávek vakcíny, oznámila v pátek  jeho kancelář. Zvrátí tak strategii administrativy současného prezidenta Donalda Trumpa, která polovinu schraňuje pro druhou dávku.

Zatímco počty nakažených a zemřelých znepokojivě stoupají, pokračuje v USA vakcinace. Mnozí ji však označují za příliš pomalou, a to včetně nastupujícího prezidenta Bidena. „Zvolený prezident věří, že se musí zrychlit distribuce vakcíny a zároveň zajistit, aby ji co nejdříve dostali ti Američané, kteří ji potřebují nejvíce,“ uvedl Bidenův mluvčí.

Podle televize CNN v přibližně desetimilionovém okrese Los Angeles ve čtvrtek umíral člověk nakažený koronavirem každých osm minut. Prudký nárůst hospitalizovaných v Louisianě mezitím vedl ke zpřísnění protiepidemických opatření v New Orleansu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...