Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.
Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. „Situace na bojišti je kritická a naše pomoc jim může významně pomoci.“
Evropská unie v březnu rozhodla o zvýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard korun), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance fund, UAF) v rámci EPF se tehdy na jednání v Bruselu shodli unijní ministři zahraničí, tedy i Maďarsko. Právě ale čerpání z tohoto fondu nyní Budapešť podle diplomatických zdrojů blokuje, stejně jako několik dalších návrhů souvisejících s pomocí Ukrajině.
„Mají obavy například kvůli tomu, jak na Ukrajině zacházejí s maďarskými menšinami,“ uvedl na adresu Maďarska Borrell. Budapešť opakovaně tvrdí, že se obává o práva maďarské menšiny na Ukrajině. Kyjevští představitelé uvádějí, že jsou zapojeni do intenzivních kontaktů s maďarskou stranou, které mají její požadavky uspokojit. Jednání se účastní i bruselští činitelé.
„Souvisí to s obranou jejich národních zájmů. Bránit národní zájmy chce každý, na to má právo,“ dodal Borrel k maďarskému postoji. Jak nicméně zdůraznil, bránit národní zájmy je jedna věc, druhou věcí jsou ale důsledky, které blokování určitého rozhodnutí může mít.
Ostatním členům EU dochází s Maďarskem trpělivost
„Způsobuje to velkou frustraci mezi unijními diplomaty, protože Maďarsko svou argumentaci průběžně mění,“ komentoval situaci zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. Nejdříve Budapešti vadilo, že na ukrajinském seznamu sponzorů války byla i maďarská OTP Bank, tu ale Kyjev nakonec vyřadil. V pondělí maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto zmínil podle diplomatů novou výhradu – že Ukrajina diskriminuje maďarské společnosti.
„Někteří pozorovatelé odhadují, že tento stav potrvá minimálně do evropských voleb, protože konflikt na Ukrajině a to téma míru je něco, co maďarská vládní strana Fidesz ve své kampani velmi aktivně využívá,“ dodal Obrovský.
O problémech s vojenskou pomocí pro Ukrajinu informoval i bruselský server Politico. Chování Maďarska podle něj vyvolává „rostoucí zděšení mezi ostatními zeměmi EU“. „To, co se děje, je nehorázné,“ citoval list nejmenovaného vysoce postaveného diplomata. Členským státům EU podle Politica s Maďarskem dochází trpělivost, nemohou ale příliš dělat, protože rozhodnutí o Evropském mírovém nástroji musí být jednomyslné, a Maďarsko ho tedy může blokovat.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil postoj Maďarska za „strukturální problém“ pro celý unijní blok. „Musíme být transparentní ohledně toho, jaká je a byla pozice Maďarska. Podívali jsme se na to a zjistili jsme, že asi 41 procent rezolucí EU ohledně Ukrajiny bylo zablokováno Maďarskem. Evropský mírový nástroj je zablokován, přístupové rozhovory Ukrajiny s EU se rovněž staly rukojmím Maďarska a mohl bych pokračovat. Téměř všechny naše diskuse a potřebná řešení a rozhodnutí ze strany EU blokuje pouze jedna země,“ uvedl v pondělí v Bruselu Landsbergis.
Stoltenberg: Použití západních zbraní na území Ruska by nezatáhlo NATO do války
Jednání unijních ministrů obrany se účastnil i generální tajemník NATO Stoltenberg, Česko zastupuje ministryně Jana Černochová (ODS). Ministři se prostřednictvím videohovoru spojili s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem.
Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z NATO a jeho členů stranu konfliktu.
„Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo území Ukrajiny,“ řekl generální tajemník NATO. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. „Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit,“ uvedl. „Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení,“ dodal Stoltenberg. „Máme právo podpořit Ukrajinu, to z nás nečiní stranu konfliktu.“
„Některé evropské státy, třeba Německo, Itálie nebo Španělsko, jsou k tomu velmi skeptické. Obávají se, že pokud by na ruskou půdu dopadaly západní zbraně, tak by to znamenalo eskalaci konfliktu, potažmo vtažení Západu do konfliktu a to, že by se Západ stal přímým účastníkem. Na druhé straně ale třeba Velká Británie nebo Nizozemsko, které daly najevo, že jim nevadí, pokud Ukrajina použije jejich zbraně k útokům na legitimní vojenské cíle na ruském území, třeba na sklady vojenské techniky nebo paliv,“ shrnul zpravodaj ČT Obrovský.
Také český premiér Petr Fiala (ODS) se Stoltenbergovou výzvou souhlasí. „Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu,“ uvedl Fiala v Praze před večerní schůzkou s premiéry Dánska, Nizozemska a Lotyšska a s polským prezidentem, se kterými chce hovořit o bezpečnostní spolupráci.
Stoltenberg svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil již v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl tehdy. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.
Jak Stoltenberg zmínil, někteří spojenci již tato omezení zrušili. Podle týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.
Ukrajina uzavřela bezpečnostní dohodu s Belgií
Belgie mezitím uvedla, že poskytne Ukrajině do konce roku vojenskou pomoc v hodnotě nejméně 977 milionů eur (24,1 miliardy korun) a do konce roku 2028 třicet bojových letounů F-16. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa to vyplývá ze smlouvy, kterou v úterý podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu. Zelenskyj podobný pakt podepsal v pondělí v Madridu.
„Ukrajina může invazní síly vytlačit, pouze když jí poskytneme více lepších zbraní, a když to uděláme rychleji,“ konstatoval belgický premiér.
Belgie je součástí koalice zemí, kterou daly dohromady Nizozemsko a Dánsko a které pracují na dodávce letounů F-16 Ukrajině bránící se ruské invazi. Belgie původně plánovala poskytovat jen výcvik ukrajinským pilotům a technickou a logistickou podporu. Po překvapivé návštěvě Zelenského v Bruselu loni v říjnu však západoevropská země oznámila, že letouny dodá rovněž. První z nich by měla Ukrajina dostat už letos, „pokud to bude možné“, píše tamní anglickojazyčný web The Brussels Times.
„Dokument obsahuje podrobnosti o (belgické) podpoře pro tento rok i dlouhodobou pomoc pro období příštích deseti let,“ napsal Zelenskyj a pokračoval: „(Brusel) garantuje moderní obrněná vozidla, vybavení pro ukrajinské letectvo i protivzdušnou obranu a námořnictvo, vybavení pro odminování, dělostřeleckou munici i výcvik.“ Stejně jako u podobných bezpečnostních paktů, jež Ukrajina uzavřela, i ten s Belgií zahrnuje spolupráci v oblasti kyberbezpečnosti a spolupráci zpravodajských služeb.
Zelenského návštěva Belgie je po Španělsku druhou ze tří avizovaných zastávek na cestě po západní a jižní Evropě, na nichž ukrajinský prezident na základě předchozích jednání uzavírá bezpečnostní pakty a shání další vojenskou pomoc pro svoji zemi, která v posledních týdnech čelí novému vojenskému tlaku Ruska v severovýchodní Charkovské oblasti, stejně jako pokračujícím snahám invazních vojsk postoupit na východě země.
Bezpečnostní spolupráce s Lisabonem
Z Belgie pokračoval Zelenskyj do Portugalska. Po debatě s tamním premiérem Luisem Montenegrem podepsali oba státníci dohodu o bezpečnostní spolupráci svých zemí.
Předseda portugalské vlády během Zelenského návštěvy v Lisabonu také přislíbil, že jihoevropský spojenec letos poskytne zemi čelící třetím rokem ruské agresi vojenskou pomoc ve výši nejméně 126 milionů eur (v přepočtu zhruba 3,1 miliardy korun).
Portugalsko podle tamních médií patří co do objemu vojenské pomoci spíše k menším přispěvatelům. Kyjevu od začátku invaze poskytlo trojici tanků Leopard 2 či 28 obrněných transportérů M113.
Kyjev na příští měsíc svolává do Švýcarska mírový summit, doufá v účast co nejvíce zemí. Prezident Zelenskyj prý velmi stojí o přítomnost amerického prezidenta Joea Bidena. Spojené státy schůzku sice podporují, účast hlavy státu ale nepotvrdily.
