EU ceny plynu zřejmě nezastropuje, mimořádně ale zdaní energetické firmy, píše The Guardian

Evropská komise (EK) podle uniklého dokumentu ustupuje od návrhu zastropovat ceny plynu, hodlá ale prosazovat mimořádné zdanění neočekávaných zisků energetických firem. Napsal to britský list The Guardian. Návrh podle něj nezahrnuje zavedení stropu na cenu ruského ani jiného dováženého plynu. Hospodářské noviny uvedly, že Komise se chystá zastropovat cenu elektřiny na 130 eurech za megawatthodinu a zdanit neočekávané zisky energetických firem nejméně 33 procenty.

Členské státy EU se minulý týden na zastropování cen neshodly. Unie podle listu The Guardian pravděpodobně zavede zvláštní daň z neočekávaných zisků producentů fosilních paliv a stanoví samostatný strop pro zisky nízkouhlíkových producentů elektřiny.

Očekává se, že definitivní návrh, jak se vypořádat s rostoucími cenami elektřiny, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová představí ve středu, kdy v Evropském parlamentu přednese každoroční poselství o stavu EU.

Konečný text se ještě může změnit, návrh ale odkrývá pochybnosti Komise o tom, zda získá dostatečnou podporu členských států pro preferovanou variantu zastropování.

Některé země zastropování cen ruského plynu odmítají

Ty členské státy EU, které dovážejí velké množství plynu z Ruska, včetně Maďarska, Slovenska a Rakouska, se vyslovily proti zastropování cen ruského plynu. Obávají se, že Kreml by pak zastavil veškeré dodávky plynu, což by jejich země uvrhlo do recese.

Šéf Kremlu Vladimir Putin už pohrozil, že v případě schválení takového plánu vývoz plynu do Evropy zastaví. Od konce srpna do Německa neproudí plyn potrubím Nord Stream 1, což je hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU.

Přibližně deset zemí, včetně Francie a Polska, by rádo zavedlo cenový strop na veškerý dovážený plyn, což považují za lepší způsob, jak omezit prudký růst cen. K této myšlence se ale EK staví odmítavě, protože se obává, že by EU na vysoce konkurenčním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) nemohla konkurovat zemím, které jsou ochotny za tuto surovinu zaplatit víc.

Například Nizozemsko a Dánsko se obávají jakéhokoliv zastropování, zatímco Německo se obává, že cenový strop na ruský plyn by byl rozdělující, píše The Guardian.

Členské státy podporují cenový strop pro elektřinu

Evropská komise chce zavést opatření, na kterých se shodne všech 27 členských zemí EU. Vlády jednotlivých států do značné míry podporují stanovení stropu pro cenu elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů, jako jsou obnovitelné zdroje nebo jaderná energie, a recyklaci těchto prostředků k pomoci domácnostem a podnikům ve finanční nouzi.

Ropné a plynárenské společnosti budou podle návrhu čelit samostatné dani, označované jako „solidární příspěvek“. V uniklém dokumentu Komise odhaduje, že v letošním roce se pětinásobně zvýší zisky ropných, plynárenských a uhelných společností. Ty nejsou výsledkem žádných ekonomických nebo investičních rozhodnutí, uvádí Komise, ale „nepředvídatelného vývoje na energetických trzích v důsledku trvající nezákonné války na Ukrajině“.

Žádná konkrétní sazba daně z neočekávaných zisků v uniklém textu zmíněna není. Hospodářské noviny ale uvedly s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje z Komise, že daň z nadměrných zisků pro rafinerie, uhelné společnosti a další fosilní hráče má být nejméně 33 procent napříč EU a že členské země se chystají zastavit cenu elektřiny na 180 eurech (tedy zhruba na 4400 korunách) za jednu megawatthodinu pro výrobce energie z jádra, uhlí a obnovitelných zdrojů. Stejnou informaci později přinesla i agentura Reuters.

Bloomberg: Komise navrhne omezení spotřeby elektřiny

Očekávaná sada krizových opatření na snížení výdajů za elektřinu v Evropské unii by mohla zahrnovat i dva cíle týkající se úspor. Evropská komise se chystá navrhnout jednak snížení celkové spotřeby elektřiny, jednak povinné omezení ve vybraných částech dne, kdy bývá nejvyšší poptávka. Napsala to v úterý agentura Bloomberg, která se dostala k pracovní verzi chystaného návrhu.

Návrhy Komise na řešení vysokých cen energií projedná mimořádné jednání ministrů pro energetiku 30. září. O svolání schůzky na Twitteru informoval český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Unijní ministři odpovědní za energetiku se naposledy mimořádně sešli v pátek 9. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 8 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...