EK zanalyzuje dokumenty k brexitu od Londýna. Slova finského premiéra o termínu do konce září mírní

Nahrávám video

Británie musí Evropské unii do konce září písemně sdělit, čím chce nahradit spornou irskou pojistku v brexitové dohodě. Pokud to neudělá, dohoda nebude, prohlásil finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní Unii předsedá. Členské státy musí ještě tento termín schválit. Evropská komise ale daný termín za poslední možný nepovažuje. Londýn mezitím potvrdil, že Unii poslal technické dokumenty týkající se návrhů změn.

„Pokud chce Spojené království projednat alternativy ke stávající brexitové dohodě, musí je předložit do konce měsíce. Pokud se tak nestane, je po všem,“ uvedl Rinne po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.

S šéfem Elysejského paláce se shodl, že britský návrh – „pokud existuje“ – musí mít písemnou podobu. Narážel tak na slova britského premiéra Borise Johnsona, který hovoří o návrzích a jednáních s Unií, ovšem nikdy neodpověděl na dotaz, co navrhuje a o čem se jedná. Unijní politici po každé schůzce opakují, že od něj žádné návrhy neslyšeli.

To ve čtvrtek nově potvrdil i irský ministr zahraničí Simon Coveney. Ten podle agentury Reuters uvedl, že unijní politici dosud žádné věrohodné návrhy z Londýna neviděli.

Vybraný termín finský premiér navrhl, aby členské země měly čas případný návrh prostudovat do 17. října, kdy se uskuteční poslední summit EU před současným termínem brexitu.

Britský ministr pro brexit Stephen Barclay vyzval Unii, aby v jednáních prokázala „flexibilitu a kreativitu“. Irská pojistka musí podle něj z dokumentu zmizet a Spojené království je připraveno blok 31. října opustit i bez dohody, prohlásil Barclay.

Britský parlament však vládě takovou možnost zakázal. Zákonem ji zavázal, že pokud do 19. října nevyjedná dohodu, musí požádat Unii o odklad brexitu do konce ledna. 

EK konec září za poslední možný termín nepovažuje

Britská vláda mezitím sdělila, že EU poslala technické dokumenty týkající se návrhů změn v brexitové dohodě. Odmítla lhůtu k dodání návrhů, o které mluvilo Finsko.

Převzetí britských dokumentů následně potvrdila mluvčí Evropské komise Mina Andreevová. „Mohu potvrdit, že jsme od Británie obdrželi dokumenty… Dokud je neanalyzujeme, nebudu je nazývat jinak,“ nechtěla mluvčí specifikovat, zda je nový text předložený Londýnem návrhem, o němž by EU byla ochotna jednat.

Ve čtvrtek a v pátek se podle ní uskuteční technická jednání o otázkách cel a průmyslové výroby.

Dále Andreevová uvedla, že Evropská komise nepovažuje konec září za poslední možný termín pro předložení britského návrhu, avšak „každý den se počítá“.

Konference konzervativců

Britská média připomínají, že zmíněnou jedenáctidenní lhůtu musí ještě oficiálně schválit další členské státy. Finská média píší, že Rinne chce o termínu po telefonu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem i britským konzervativním premiérem Borisem Johnsonem.

Pokud by členské státy finský návrh podpořily, Johnson by se patrně ocitl v časové tísni. Lhůta do 30. září by navíc byla problematická i proto, že by vypršela uprostřed výročního sjezdu Konzervativní strany. Konference konzervativců se uskuteční od 29. září do 2. října.

Přerušení zasedání parlamentu projednává nejvyšší soud

V těchto dnech pokračuje také jednání britského nejvyššího soudu, který se zabývá kontroverzním přerušením zasedání parlamentu. Ve čtvrtek zažil soud jeden z vrcholů líčení, když před ním jménem bývalého konzervativního premiéra Johna Majora vystoupil jeho právník, který uvedl, že Major tento krok svého spolustraníka Borise Johnsona považuje za nezákonný.

Expremiér, který se koncem srpna přidal k jedné ze stížností proti postupu Johnsona, přirovnal současného ministerského předsedu k nepoctivému realitnímu makléři s postranními úmysly. Protiargumenty vlády podle něj „nedávají smysl“, nejsou pravdivé a věřit jim by bylo naivní. 

Čtvrteční vystoupení právníka Edwarda Garniera Majorovým jménem bylo napjatě očekávané. Britská média připomněla, že jde o naprosto nevídanou situaci, kdy se bývalý premiér takto obrátil proti jednomu ze svých následovníků, podporovaný další „těžkou vahou“ z řad konzervativců lordem Garnierem.

  • Britský parlament na základě nařízení královny Alžběty II. ukončil minulé úterý probíhající schůzi a nová schůze je naplánována až od 14. října. O načasování těchto kroků v Británii v praxi rozhoduje vláda, jejíž počínání pobouřilo opozici a část veřejnosti, neboť nynější přestávka v zasedání parlamentu přichází těsně před datem brexitu a má být mimořádně dlouhá. Johnson trvá na tom, že zahájení nové schůze je potřebné kvůli představení nové legislativní agendy a že cílem jeho kroku nebylo obejít zákonodárce v otázce odchodu z Evropské unie.

U nejvyššího soudu se sporné přerušení zasedání parlamentu začalo projednávat v úterý poté, co soudy ve Skotsku a v Anglii minulý týden přišly s protichůdnými verdikty. Podle skotského odvolacího soudu vláda postupovala nezákonně, neboť bylo zjevně jejím cílem překazit činnost zákonodárců. Londýnský soud ale stížnost proti počínání kabinetu odmítl s tím, že jde o politický problém, který nemohou řešit soudy.

Zástupci nejvyššího soudu doufají, že verdikt budou moct oznámit zkraje příštího týdne. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay ve čtvrtek uvedl, že vláda se jím bude řídit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...