EK schválí návrh na zrušení střídání času. V dotazníku se pro to vyslovila většina Evropanů, včetně Čechů

Nahrávám video

Evropská komise podle svého předsedy Jeana-Clauda Junckera schválí návrh na zrušení pravidelného přechodu na letní čas. Pro konec střídání času se v největším online průzkumu mezi občany EU vyslovilo více než osmdesát procent respondentů. Aby ale byl zaveden jednotný celoroční čas, musel by s návrhem Komise souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU.

„Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém německé veřejnoprávní televizi ZDF. V současnosti se ve všech státech EU posouvá čas vždy poslední březnovou neděli, a to o hodinu dopředu. Zpět zase každou poslední neděli v říjnu.

Diskuze o zrušení střídání času obnovila skupina osmdesáti europoslanců v čele s Pavlem Svobodou (KDU-ČSL, EPP), která v reakci na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví, vyzvala Evropskou komisi k vyhodnocení rizik. Součástí této diskuse byl právě dotazník, na jehož výsledky Juncker reagoval. Hlasování probíhalo od 4. července do 16. srpna.

Argumenty proti střídání času
Zdroj: ČT24

Většina chtěla jen letní čas

Výsledky konzultace unikly do médií ještě před oficiálním zveřejněním. Pro zrušení přechodu na letní čas se vyslovilo 84 procent respondentů. Většina z odpůrců každoročních změn pak vyjádřila přání, aby celoročně platil čas letní.

Argumenty pro střídání času
Zdroj: ČT24

„Po dvou týdnech se přihlásilo 1,2 milionu respondentů, což z této konzultace činí zdaleka největší a nejúspěšnější veřejnou konzultaci, kterou Evropská komise kdy udělala,“ uvedl dříve Svoboda. Celkem v dotazníku odpovídalo 4,6 milionu lidí z celkové půlmiliardy obyvatel Evropské unie.

Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony. V České republice se zúčastnilo přes půl procenta obyvatelstva, pro zrušení bylo 83 procent respondentů. Velkými zastánci zrušení přechodů na letní čas jsou také Estonci, Lotyši, Litevci či Finové. Naopak pro zachování střídání času byli nejvíce obyvatelé Řecka, Kypru a Malty.

Podle Junckera by nemělo smysl se na něco lidí ptát a následně jejich názor nevyslyšet. Dosud přitom Evropská komise zdůrazňovala, že výsledky ankety nejsou ani reprezentativní, ani závazné. 

Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU. Agentura DPA napsala, že podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Mezi členskými státy už tak jednoznačná není, poznamenala DPA.

  • Institut Karolinska – lékařská univerzita (Švédsko): vyšší riziko infarktu
  • Univerzita Britské Kolumbie (Kanada): nárůst dopravních nehod
  • Univerzita v Kodani (Dánsko): sezonní deprese
  • Národní ústav duševního zdraví (ČR): narušení biorytmu, nespavost

Český premiér Andrej Babiš (ANO) k debatě o zrušení střídání času řekl, že ho nezajímá. „Mám jiné starosti, řeším migraci,“ uvedl Babiš na žádost novinářů o reakci na avizovaný plán Evropské komise (EK) nechat o případné změně rozhodnout členské státy Unie a Evropský parlament.

Otevření tématu a přímo zavedení jednotného času po celý rok naopak během tiskové konference premiéra s odbory přivítala předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.

Hospodářská komora ČR uvedla, že střídání času je nepotřebným přežitkem, který nemá v současnosti reálné opodstatnění. Původní důvod pro zavedení letního času v podobě úspory energií podle ní pominul, časový posun v současnosti vytváří spíše dodatečné náklady. Podobně situaci vidí také Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Poprvé se čas začal měnit v roce 1915

Pravděpodobně nejznámějším propagátorem letního času (času šetřícího denní světlo, tedy Daylight Saving Time – v angličtině zkratka DST) byl v minulosti Brit William Willett. Sám se zavedení časových posunů nedočkal, poprvé k nim došlo bezprostředně po jeho smrti v roce 1915.

Fakticky je posouvání hodinek dílem světových válek, kdy letní čas povzbuzoval produkci zbrojního průmyslu. V českých zemích byl poprvé zavedený v roce 1915, znovu fungoval mezi lety 1940 a 1949.

Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...