Do Izraele přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Jednal zde s premiérem Benjaminem Netanjahuem a slíbil další podporu zemi, kterou o víkendu napadli teroristé Hamásu. Washington dodá Izraeli novou munici do systému protiraketové obrany Iron Dome. Kvůli odvetné reakci Izraele opustilo své domovy v Pásmu Gazy podle OSN už 338 tisíc lidí. Rostou počty obětí na izraelské i palestinské straně.
S palestinským radikálním hnutím Hamás se musí zacházet jako s teroristickou organizací Islámský stát (IS), prohlásil ve čtvrtek Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci s Blinkenem. „Stejně, jako byl rozdrcen ISIS (Islámský stát v Iráku a Sýrii), bude rozdrcen i Hamás,“ řekl ministerský předseda.
Blinken zopakoval americkou podporu Izraele. „Poselství, které přináším, je následující: Dokud bude existovat Amerika, nebudete se muset bránit sami,“ řekl americký ministr na adresu Izraelců. Řekl, že Spojené státy pomůžou Izraeli s dodávkami zbraní. Vítají také vznik vlády národní jednoty.
„Hodnota, kterou přikládáme lidskému životu a lidské důstojnosti, z nás dělá to, co jsme. A je jednou z našich nejsilnějších stránek. Proto je tak důležité přijmout veškerá opatření, která zabrání civilním ztrátám,“ prohlásil Blinken.
Spojené státy už ke břehům Izraele poslaly letadlovou loď. Ve Středozemí je navíc ještě další.
Izraelská premiérská kancelář na síti X sdílela fotografie mrtvých miminek, které podle ní byly zavražděné hnutím Hamás při sobotním útoku. Podle úřadu jde o fotografie, které Netanjahu ve čtvrtek ukázal Blinkenovi. „Zvrácenost v tom nejhorším slova smyslu, která se vymyká chápání,“ reagoval Blinken na snímky na večerní tiskové konferenci a dodal, že mu připomněly činy „Islámského státu na vrcholu jeho řádění, které bylo naštěstí zastaveno“. Blinken po jednání s izraelským premiérem také hovořil o „krvavém dosahu Hamásu“ a Izraeli vyjádřil podporu.
Spojené státy podle Blinkena pracují na tom, aby v Izraeli nevznikla druhá nebo třetí bojová fronta. On i americký prezident Joe Biden nyní varují další potenciální nepřátele Izraele, aby se nesnažili vzniklé situace využít. Součástí těchto snah jsou Blinkenovy diplomatické cesty do Egypta, Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie, které podnikne v příštích dnech.
V pátek Blinkena čeká jednání i s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Očekává se, že Blinken navštíví také Jordánsko, kde se setká s králem Abdalláhem II., který se chce rovněž zasadit o diplomatické řešení.
Chystané návštěvy politiků
Do Izraele ve středu zamířil také britský ministr zahraničí James Cleverly. Agentura Reuters s odvoláním na americké představitele informovala, že v pátek do Izraele přiletí americký ministr obrany Lloyd Austin. Setká se s premiérem Benjaminem Netanjahuem a dalšími členy vlády.
Téhož dne do Izraele podle tamního deníku Ha'arec plánují cestu ministryně zahraničí Kanady a Německa Mélanie Jolyová a Annalena Baerbocková, jejich italský kolega Antonio Tajani, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka europarlamentu Roberta Metsolaová. V neděli hodlá Izrael navštívit francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, napsala agentura AFP.
Zemi už v úterý navštívil i šéf české diplomacie Jan Lipavský, který tak učinil jako první ministr zahraničí od začátku bojů.
Armáda neochránila občany, přiznal náčelník generálního štábu
Izraelská bilance obětí víkendového útoku Hamásu mezitím vzrostla na nejméně třináct set mrtvých, uvedla izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Zraněných je podle webu The Times of Israel (TOI) zhruba 3300, z nichž 350 je ve vážném stavu a stav 28 osob je kritický. Značnou část obětí tvoří obyvatelé příhraničních izraelských obcí.
Izraelský ministr obrany Joav Galant předložil zástupcům zemí NATO na jejich bruselském summitu necenzurované záběry z míst teroristických útoků a popsal jim, co tam osobně viděl. „Šel jsem dům od domu a viděl těla našich průkopníků, lidí, kteří přežili holocaust, upálených zaživa. Děti byly spoutané a zastřelené,“ řekl.
V kibucu Be'eri na jihu Izraele teroristé v sobotu povraždili více než sto lidí – celou desetinu obyvatel. Ti, co útok přežili, našli útočiště u Mrtvého moře. Klid ale nemají. Útočníci unesli do Gazy blíže neurčený počet lidí. „Vzali tři muže – mého syna, otce jedné rodiny a ještě jednoho chlapce. Strčili je do černého auta, přisedlo si k nim sedm teroristů a odjeli. A my nevíme, kde teď jsou,“ popsal otec uneseného chlapce Nir Shani.
Odhaduje se, že do Pásma Gazy bylo uneseno asi sto padesát lidí. Jejich osud ale zůstává nejasný.
Izraelský ministr energetiky oznámil, že dokud Hamás rukojmí nepropustí, potrvá totální blokáda Gazy. Izrael pásmo odstřihl od veškerých dodávek energie a dochází i palivo do generátorů. Podle Červeného kříže o elektřinu brzy přijdou gazánské nemocnice, které v minulých dnech přijaly řadu zraněných. „Současný vývoj situace v Gaze je hrozivý. Dodávky jídla a vody jsou omezené a rychle se vyčerpávají,“ nastínil zástupce ředitele Světového potravinového programu Brian Lander.
Při odvetných izraelských náletech v Pásmu Gazy, kde vládne Hamás, bylo podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito přes patnáct set Palestinců a dalších 6612 bylo zraněno. Izraelská armáda dříve uvedla, že na izraelském území zabila zhruba patnáct set palestinských ozbrojenců. Izraelská armáda tvrdí, že už zasáhla skoro tři tisíce cílů v Pásmu Gazy. Hnutí Hamás uvedlo, že při čtvrtečním náletu na uprchlický tábor Džabálija na severu Pásma Gazy zemřelo 25 lidí.
Izraelské armádě se nepodařilo ochránit občany před ozbrojenci Hamásu, připustil ve čtvrtek náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi. „Izraelské obranné síly zodpovídají za bezpečnost této země a jejích občanů. Během soboty ráno v oblasti kolem Pásma Gazy jsme to nezvládli. Poučíme se, budeme to vyšetřovat, ale teď je čas na válku,“ citoval Haleviho web TOI.
Hovořil přitom na základně, která se nachází v blízkosti hranice s Pásmem Gazy. Kondoloval pozůstalým obětí Hamásu a vzkázal, že udělá vše pro to, aby se do Izraele vrátili lidé, které organizace unesla do Gazy jako rukojmí.
Pásmo Gazy podle náčelníka generálního štábu už nikdy nebude stejné jako dosud. Dodal, že tamní vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je „mrtvý muž“, stejně jako všichni jeho kolegové. „Zabíjíme mnoho teroristů, mnoho velitelů, ničíme teroristickou infrastrukturu. Gaza už nikdy nebude vypadat stejně,“ dodal.
Také ministr školství Joav Kiš ve čtvrtek jako první člen vlády přiznal zodpovědnost za chyby, jež přispěly k překvapivému a bezprecedentnímu sobotnímu útoku Hamásu, informoval deník Ha'arec. „Jsme za to zodpovědní. Já také, jako člen vlády. Zabývali jsme se nesmysly a zapomněli jsme, kde žijeme,“ řekl Kiš v rozhovoru se serverem Ynet. Rovněž slíbil vyšetřování „ze všech směrů“. Nikdo podle něj neunikne odpovědnosti.
Abbás odsoudil zabíjení civilistů
Vedoucí palestinské autonomie Abbás ve čtvrtek odsoudil zabíjení a mučení civilistů „na obou stranách“ konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás. Prohlášení učinil při setkání s jordánským králem Abdalláhem II., tehdy Abbás mimo jiné vyzval židovský stát k zastavení bombardování Pásma Gazy, otevření dalších humanitárních koridorů a obnovení dodávek vody a elektřiny.
Abbás je členem palestinského sekulárního hnutí Fatah a vládne nad částí palestinské autonomie na východ od Jeruzaléma zvané Západní břeh Jordánu. Oblast je vojensky i ekonomicky pod kontrolou Izraele. Druhou částí palestinských území je Pásmo Gazy na břehu Středozemního moře, které ovládá hnutí Hamás.
Izraelci útočí na síť tunelů
Armáda podle serveru BBC News rovněž uvedla, že se její poslední útoky soustředily mimo jiné na síť tunelů, kterou pod Gazou vybudoval Hamás.
Své domovy v Pásmu Gazy kvůli izraelským útokům opustilo podle OSN už 338 tisíc lidí. Kvůli složité humanitární situaci v pásmu, které čelí izraelské „totální blokádě“, vyzval ve středu generální tajemník OSN António Guterres Izrael, aby umožnil dodávky potravin, paliva a vody do oblasti.
- Pásmo Gazy je jednou z nejvíce zalidněných oblastí na světě. Na jednom kilometru čtverečním tam žije zhruba pět a půl tisíce obyvatel.
- Do posledního útoku teroristů z Hamásu na Izrael fungovaly celkem tři hraniční přechody. Rafah na jihu u pomezí s Egyptem, Erez na severu s Izraelem a hraniční přechod Kerem Šalom určený hlavně k přesunu zboží.
- Hraniční přechod Rafah je nyní jediný otevřený. Do Gazy jím může proudit mezinárodní humanitární pomoc. Egypt ale nesouhlasí s tím, aby místem Palestinci prchali na jeho území.
Jordánsko poprvé od začátku konfliktu poslalo do Pásma Gazy humanitární pomoc. Egyptská diplomacie uvedla, že přechod Rafáh je otevřený a mezinárodní pomoc se doručuje na letiště v Aríši na Sinaji.
Výzkumný pracovník z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Jakub Záhora ve čtvrteční Devadesátce připomněl, že se o vzniku humanitárního koridoru do Pásma Gazy jedná. „Podle posledních informací jak Spojené státy, tak i další země jednají s Egyptem o tom, aby se otevřel humanitární koridor, kterým by proudily zásoby humanitárního charakteru do Pásma Gazy,“ řekl. Připomněl také, že Egypt jasně odmítl, aby koridorem procházeli Palestinci do Egypta.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí podle agentury Reuters uvedl, že Egypt dělá vše pro dosažení příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. „Mluvíme se všemi lídry a oficiálními představiteli,“ řekl. V projevu také hovořil o utrpení lidí v Gaze. Podle agentury AFP nicméně zároveň prohlásil, že by tito lidé měli v oblasti zůstat.
Německo zakáže spolky podporující Hamás
Německo stojí rozhodně po boku Izraele, který má právo se bránit proti barbarským a teroristickým útokům palestinského radikálního hnutí Hamás. řekl ve Spolkovém sněmu německý kancléř Olaf Scholz. Ten zároveň varoval každého, kdo by chtěl činy Hamásu využít k útoku na Izrael.
Kancléř kritizoval Írán za podporu Hamásu a označil mlčení palestinské autonomie a jejího šéfa Mahmúda Abbáse za ostudné. Rovněž řekl, že Německo na svém území nestrpí antisemitismus, proto zakáže spolky podporující Hamás.
„Bezpečnost Izraele a jeho obyvatel musí být obnovena, proto se Izrael musí bránit. Místo Německa je jen jediné, a to po boku Izraele. Bezpečnost Izraele je německým státním zájmem,“ řekl Scholz. Poznamenal, že Německo nese za bezpečnost Izraele mimořádnou historickou odpovědnost vzhledem k holocaustu, kdy se nacisté pokusili židovskou populaci vyvraždit.
Kancléř řekl, že se obává toho, jak k událostem v Izraeli přistoupí libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které činy Hamásu podporuje a které se, stejně jako Hamás, opírá o Írán. „Vyzýváme všechny v regionu, aby se nepokoušeli situace zneužít. Bylo by jasnou chybou Izrael napadnout,“ řekl Scholz.
Německý parlament ve čtvrtek jednomyslně schválil usnesení na podporu Izraele, kterým uznává jeho právo na obranu a kterým vyzývá Scholzovu vládu, aby poskytla židovskému státu vše, co k obraně potřebuje.
Scholz jednal s katarským emírem
Německý kancléř ve čtvrtek rovněž jednal s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním o rukojmích, které ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás o víkendu odvlekli z Izraele do Pásma Gazy. Řekl mu, že Německo stojí pevně na straně Izraele a že židovský stát má právo se bránit.
„Dalším důležitým tématem rozhovoru byl osud rukojmích unesených Hamásem, mezi kterými byli i němečtí občané,“ řekl kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit o jednání s emírem.
Katarský emír se v Berlíně setkal také s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou. Ta uvedla, že Katar je důležitým aktérem v regionu, a proto je nutné s ním hovořit.
Írán a Sýrie chtějí stmelit podporu muslimských států pro Palestince
Íránský prezident Ebrahím Raísí a syrský prezident Bašár Asad vyzvali islámské země, aby se dohodly na postoji ohledně podpory Palestinců. Podle agentury Reuters o tom v úterý informoval polovládní web Nournews napojený na íránskou nejvyšší bezpečnostní agenturu. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján zároveň oznámil, že zahájí regionální turné, během něhož bude jednat o izraelsko-palestinském konfliktu a navštíví Irák i Libanon.
„Islámské a arabské země, stejně jako všichni svobodní lidé na světě, musí dosáhnout jednotného postoje k zastavení zločinů sionistického režimu proti utlačovanému palestinskému lidu,“ řekl íránský prezident Raísí v telefonickém rozhovoru svému syrskému protějšku, uvedl web Nournews.
Raísí, který ozbrojencům k útoku už dříve gratuloval, o situaci ve středu jednal s korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem v prvním telefonátu od března, kdy se jejich země dohodly na obnovení vztahů, které zprostředkovala Čína.
S vůdcem SAE ve čtvrtek o konfliktu jednal i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Během hovoru prezident Erdogan uvedl, že ukončení napětí mezi Izraelem a Palestinou bude možné díky pozitivním krokům, které podnikne mezinárodní společenství, konkrétně regionální země,“ uvedl jeho úřad.
Ankara se nabídla, že bude v konfliktu působit jako prostředník. Jeden z vysoce postavených tureckých představitelů ve středu uvedl, že Turecko vede rozhovory s palestinskou skupinou Hamás o zajištění propuštění civilních vězňů.
