Do Polska zamíří další tisícovka amerických vojáků. Pompeo ve Varšavě podepíše dohodu o vojenské spolupráci

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo příští týden během své návštěvy ve Varšavě podepíše dohodu o rozšířené vojenské spolupráci. Uvedl to v sobotu poradce polského prezidenta Krzysztof Szczerski. Součástí dohody je podle agentury DPA vyslání dalších nejméně tisíc amerických vojáků do Polska.

Dohoda nyní prochází nezbytnými interními úpravami ze strany vlád obou zemí. „Když budou tyto interní procedury včas dokončeny, což předpokládáme, bude dohoda 15. srpna připravena k podpisu,“ uvedl Szczerski.

Dohodu by za přítomnosti polského prezidenta Andrzeje Dudy měli podepsat Pompeo a polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Po podpisu budou následovat rozhovory mezi Pompeem a Dudou. Následně se americký ministr zahraničí zúčastní vzpomínkové akce ke stému výročí bitvy u Varšavy, ve které polští vojáci v roce 1920 porazili bolševickou Rudou armádu.

Pompea v Polsku čekají rovněž rozhovory s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a ministrem zahraničí Jacekem Czaputowiczem. Ty by se podle tiskové zprávy amerického ministerstva zahraničí měly kromě posílení vojenské spolupráce týkat rovněž oživení ekonomiky z koronavirové krize či zabezpečení telekomunikačních sítí páté generace.

V Polsku slouží čtyři a půl tisíce amerických vojáků

V Polsku je v současnosti umístěno přes 4500 amerických vojáků. Polská vláda již delší dobu usiluje o zvýšení jejich počtu, a to zejména k odstrašení Ruska. To vysokou přítomnost vojáků NATO na východě Evropy a v blízkosti svých hranic kritizuje, napsala agentura DPA.

Spojené státy koncem července oznámily, že stáhnou z Německa zhruba 12 tisíc svých vojáků. Zhruba 5600 z nich by mělo být přesunuto do jiných členských zemí NATO včetně Polska, upozorňuje PAP. Prezident USA Donald Trump stažení části amerických vojáků z Německa zdůvodňuje nedostatečnými výdaji Berlína na obranu.

Pompeo do Polska zavítá v rámci své cesty po střední Evropě, během které navštíví rovněž Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Ministr ve středu svou cestu potvrdil a označil tyto země za přátele Ameriky. „Očekávám, že to bude velmi důležitá a produktivní cesta,“ prohlásil.

Čeští senátoři budou s Pompeem mluvit o bezpečnosti v Evropě

Čeští senátoři by se měli ve středu při debatě s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem zabývat například bezpečností v Evropě, hybridními hrozbami nebo působením Ruska a Číny. Sdělil to předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer (nestr.), který bude debatu v horní komoře Parlamentu moderovat.

Vybrané okruhy témat podle něj ještě vymezí na úterním jednání zahraniční výbor. „V úterý na schůzi výboru budeme okruhy otázek upřesňovat. Já budu navrhovat, abychom se zajímali o vývoj bezpečnosti v Evropě ve vztahu k působení Ruska a Číny. Dále o obranu demokratických zemí před působením hybridních hrozeb a o americké představy spolupráce s Evropou a vývoj možností multilaterální diplomacie. A o posílení spolupráce mezi ČR a USA,“ uvedl Fischer.

Pompeo se ve středu sejde s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a budou mluvit o společných zájmech v zahraniční politice. Následně americký ministr vystoupí s projevem na plénu Senátu k senátorům, poslancům, zahraničním diplomatům a dalším hostům. Poté přijde na řadu debata moderovaná Fischerem.

Fischer v sobotu uvedl, že Pompeovo vystoupení v horní komoře Parlamentu považuje za velkou čest pro Senát. „Pro Senát je to vyznamenání, protože jsme se zabývali i velkými tématy světové politiky a bezpečnosti, naše usnesení mívala velkou odezvu ve světě a také ve Spojených státech. Já to beru také jako vyjádření podpory,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...