Do důchodu v 62 letech a minimální penze tisíc eur. Francouzský premiér představil detaily reformy

Transformace důchodového systému ve Francii vymaže nejrůznější výjimky, nová pravidla však budou spravedlivá, prohlásil francouzský premiér Édouard Philippe. Uvedl to při prezentaci podrobností reformy. Zákonnou hranicí pro odchod do penze zůstane věk 62 let a vláda bude lidem pracujícím za minimální mzdu garantovat čistý důchod minimálně 1000 eur (zhruba 25 500 korun) měsíčně. Chystané změny vyvolaly rozsáhlou stávku pracovníků státní sféry, která pokračuje už sedmým dnem.

Předseda vlády ujišťoval, že rozumí obavám protestujících, vláda ale podle něj koná v zájmu sociální spravedlnosti. Nejde jí podle něj o „drobné úspory“, ale o nápravu nespravedlností v současných pravidlech. Uvedl, že kabinet o reformě poslední dva roky jedná s odbory a s občany a že teď „nastal čas vybudovat univerzální důchodový systém“.

„Univerzální systém umožní lépe ochránit nejzranitelnější Francouze. Budeme garantovat minimální čistou penzi 1000 eur měsíčně při dokončené kariéře na minimální mzdě,“ pokračoval Philippe. Promlouval přitom před členy státního poradního sboru CESE (Conseil économique, social et environnemental), v němž jsou zastoupeni francouzští zaměstnavatelé, odbory a další sdružení.

„Zavedení univerzálního systému zahrnuje potlačení speciálních režimů,“ citoval předsedu vlády deník Le Figaro. Francouzský důchodový systém totiž nyní sestává ze 42 různých režimů s výhodami pro občany v určitých profesích. Například železničáři mohou teď odcházet do důchodu o deset let dříve než většina ostatních pracujících.

Francouzi podle Philippea budou muset pracovat do vyššího věku než nyní. Ačkoli formálně zůstane zákonnou hranicí pro důchod věk 62 let, systémem bonusů a slev chce vláda motivovat k ochodu na odpočinek až v 64 letech. Například lidé narození po roce 1974 budou muset pracovat do 64 let, pokud budou chtít dostávat plný důchod. Starší ročníky nebudou reformou zasaženy, slíbil premiér. Dodal, že tato úprava zaručí vyvážený důchodový rozpočet do roku 2027.

  • Zavedení minimální penze ve výši 1000 eur
  • Jednotná hranice pro odchod do důchodu pro všechna odvětví: 62 let
  • Bonusový program, který má přesvědčit lidi, aby pracovali déle (cíl: do 64 let)
  • Změny se dotknou lidí, kteří vstoupí na pracovní trh po roce 2022
  • Reforma se netýká lidí narozených před rokem 1975, penzisty začne ovlivňovat od roku 2037
  • Zdroj: Deutsche Welle

Proti reformě se už týden protestuje

Návrh reformy zřejmě nepovede k ukončení stávky, která je označována jako časově neomezená. Odborový svaz CGT už navíc vládní představy kritizoval. „S prohlášením vlády nejsme vůbec spokojení. Je to vtip a výsměch těm, kteří dnes bojují,“ prohlásil šéf odborů Philippe Martinez. Dodal, že stávku bude nutné ještě zesílit.

Změny v současném systému povedou podle kritiků reformy k tomu, že lidé budou muset pracovat déle a dostanou menší penze. Odboráři proto pohrozili, že by současné protesty mohly dosáhnout podoby demonstrací v roce 1995, které vedly k pádu premiéra Alaina Juppého. Tehdejší protesty média přirovnávala k nepokojům z května 1968, kdy se Francie ocitla na pokraji revoluce.

V čele už týden trvající stávky, která působí zejména v Paříži značné komplikace v dopravě a která už ovlivnila také tržby hotelů či restaurací, stojí zaměstnanci státních drah SNCF. Ve středu znovu nepracuje přes sedmdesát procent vlakvedoucích a SNCF oproti běžnému režimu vypravila jen čtvrtinu rychlovlaků TGV a třicet procent vlaků na lokálních linkách TER.

Chaos opět zavládl v některých stanicích pařížského metra. Deset z jeho 16 linek je zcela uzavřených, další čtyři fungují v omezeném režimu. Ke stávce se připojili i někteří policisté, jejichž odboroví zástupci svolali manifestaci před pařížským sídlem CESE. Podle přítomných reportérů dorazily stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...