Den bez zpráv. Před 90 lety ve vysílání BBC místo zpravodajství zazněl klavír

Byla to situace v dnešním světě všudypřítomných médií jen stěží uvěřitelná. Toho dne se z britské stanice BBC linulo do éteru: „Dobrý den, dnes je Velký pátek. A nemáme pro vás žádné zprávy.“ Následoval čtvrthodinový poslech klavírní skladby. Stalo se tak před 90 lety, 18. dubna 1930.

„Když se tehdy nenašel zpravodajský materiál dostatečně zajímavý pro vysílání, nepokusili se redaktoři vyplnit prázdný prosto něčím jiným a hlasatel prostě oznámil ‚Dnes večer nejsou žádné zprávy‘,“ komentoval tuto událost Tim Crook v knize Mezinárodní rozhlasová žurnalistika: Historie, teorie a praxe. Tuto kuriózní situaci podle něj „zavinil zjevný nedostatek novinářského umu ve spontánně amatérské akci“.

Redaktoři BBC podle všeho nemohli do programu vysílání 18. dubna 1930 zařadit dopravní zpravodajství a další součásti zpravodajských relací dnešního světa, protože je jednoduše neměli k dispozici.

Toho dne se ovšem v britském impériu přece jen něco přihodilo. Kromě fotbalových zápasů začaly na území tehdejší Indie nepokoje v přístavu Čitágáon (dnešní Bangladéš), na 700 mladých lidí zaútočilo na telegrafní úřad a odpojilo všechny komunikační zdroje města. Ale přihodilo se to až v době, kdy se zpráva o této události už nemohla dostat do večerních zpráv v Londýně.

Redaktoři se rozhodli, že není o čem informovat

Samotné rádio BBC svůj „den beze zpráv“ přibližuje takto: V roce 1930 si redaktoři v rozhlase již sami vybírali a editovali zprávy pro své pořady z agentury Reuters a z ostatních zdrojů. K těm patřily i různé vládní úřady. Zprávy odtud se do rádia dostávaly většinou ve formě oficiálních oznámení, jako bylo třeba varování před hustou dopravou či rada posílat vánoční pohlednice s předstihem. Nakonec byly zpravodajské relace těmito oznámeními tak přetíženy, že pro ně musel být vytvořen zvláštní pořad a začaly se vysílat mimo skutečné zprávy.

Zároveň se ale objevil tlak ze strany těchto úřadů na ovlivňování obsahu skutečných zpráv. Stalo se tak i v předvečer Velkého pátku roku 1930. Ministerstvo vnitra se tehdy snažilo pozastavit zveřejnění informace o rozhovoru s ministrem. Žádné noviny ho neměly otisknout během Velikonoc, a tak kontaktovali BBC, aby se informace o něm nedostala do večerních zpráv.

Během následujících 24 hodin však příliv jakýchkoliv zpráv, oficiálních i neoficiálních, jednoduše vyschl. Proto si posluchači na Velký pátek nakonec poslechli tu neuvěřitelnou větu o dni beze zpráv, následovanou hudební čtvrthodinkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...