Demokraté viní Trumpa, že chce ochromit poštu a zkomplikovat korespondenční hlasování. Podle něj je podvodné

Americká sněmovna reprezentantů schválila především hlasy demokratické většiny příspěvek 24 miliard dolarů pro americkou poštovní službu na zajištění korespondenčního hlasování a zastavení změn připravovaných novým šéfem poštovní služby. Republikáni jsou však proti. Mají přitom většinu v Senátu a náleží jim Bílý dům, který hrozí vetem. Trvdí, že korespondenční hlasování vedlo při posledních prezidentských volbách k rozsáhlým podvodům.

Před čtyřmi lety poslala svůj hlas v prezidentských volbách poštou asi čtvrtina voličů, letos by to podle expertů mohla být i kvůli pandemii covidu-19 až polovina. Demokraté tvrdí, že se prezident Donald Trump, který nedávno dosadil nového ředitele pošty Louise DeJoy, snaží poštu oslabit, aby možnost korespondenčního hlasování zkomplikoval, a tím i snížil volební účast. Proto se snaží prosadit zákon, který kromě příspěvku také zakazuje poště omezovat služby.

Pošta po příchodu DeJoye provedla změny, po kterých podle tvůrců zákona přibývá stížností na zpoždění při doručování zásilek či rušení poštovních schránek.

Zákon prošel dolní komorou Kongresu po debatě, v níž část republikánských zákonodárců připravovanou 24miliardovou finanční injekci ostře kritizovala. Jednak se jim nelíbilo, že demokratická většina nechtěla se schválením počkat, než ředitel pošty Louis DeJoy vystoupí před dozorčím výborem sněmovny, ale především byli přesvědčeni, že není důvod dávat poště tolik peněz.

„Je to výsledek legislativního procesu, který je jen o málo méně absurdní než konspirační teorie, obvinění a výmysly, kterými byla jeho potřeba zdůvodněna,“ řekl republikánský kongresman James Comer.

Demokraté naopak tvrdí, že se republikáni a především Bílý dům snaží poštu oslabit před nadcházejícími prezidentskými volbami. „Američané nechtějí, aby kdokoli ovlivňoval poštu. Rozhodně nechtějí, aby byla zpolitizována. Chtějí, aby jejich zásilky, jejich léky a jejich korespondenční hlasovací lístky byly včas doručeny. A přesně to má náš zákon zajistit,“ prohlásila autorka zákona Carolyn Maloneyová.

„Čtyřiadvacet nepotřebných miliard“

Demokratům se podařilo část republikánských zákonodárců přesvědčit. V dolní komoře prošel zákon poměrem 257 ku 150 hlasům, přičemž přes dvacet republikánů zvedlo ruku pro něj a další se zdrželi. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell je však i tak přesvědčen, že horní komora souhlas s normou nevysloví. I kdyby přesto prošla, Bílý dům již avizoval, že je připraven zákon vetovat.

„Představitelé pošty dali opakovaně najevo, že nepotřebují peníze. Postoj měnit nebudou. Je to další hoax ze strany demokratů – dát čtyřiadvacet nepotřebných miliard dolarů na politické účely,“ uvedl prezident Donald Trump. Trump tento týden řekl, že masivní využívání korespondenčního hlasování v prezidentských volbách povede k tolika podvodům, že se kvůli tomu bude muset nejsledovanější hlasování na světě zřejmě opakovat.

V souvislosti se změnami a údajným zpožďováním zásilek podalo na americkou poštu a jejího šéfa DeJoye šest amerických států žalobu. Tvrdí, že DeJoy ohrozil nadcházející prezidentské volby. Ten ovšem v uplynulém týdnu oznámil, že své reformy do voleb pozastaví. V pátek vysvětloval své kroky před členy výboru amerického Senátu a řekl jim, že hlasovací lístky budou doručeny „bezpečně a včas“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 32 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...