Státy EU zintenzivní a urychlí poskytování vojenské pomoci Ukrajině, rozhodl summit

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Ukrajina podle EU potřebuje zejména systémy protivzdušné obrany, rakety a munici. „Evropská rada vítá všechny nedávné iniciativy v tomto ohledu, včetně iniciativy zahájené Českem, která se týká urychleného obstarání munice pro Ukrajinu, což umožní rychlé splnění závazku EU poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v závěrech z jednání.

Dodávky munice jsou podle Zelenského zásadní. „Jsem vděčný za vytvoření Fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance Fund) ve výši pěti miliard eur a za podporu české iniciativy na nákup munice pro naše vojáky. To nám pomůže. Děkuji,“ řekl Zelenskyj ve videohovoru. Evropa ale podle něj může pomoci Ukrajině ještě více a je potřeba, aby tak učinila hned.

„Včera v noci (noc na čtvrtek, pozn. red) byl další raketový útok na Kyjev. Sestřelili jsme 31 ruských raket, včetně balistických. Velmi si vážíme veškeré podpory naší obrany,“ prohlásil ukrajinský prezident hned v úvodu vystoupení.

Zdůraznil, že veškerá protivzdušná obrana poskytovaná Ukrajině, zejména evropskými zeměmi, udržuje tamní města a vesnice při životě. „Stávající systémy protivzdušné obrany ale na ochranu celého našeho území před ruským terorem nestačí,“ dodal prezident a vyzval představitele EU, aby pomohli chránit ukrajinská města.

Výnosy z ruských aktiv na zbraně pro Ukrajinu

Summit také zhodnotil pokrok ohledně možného využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro podporu Ukrajiny. Zmínil i možnost využít tyto peníze na vojenskou podporu napadené země. Šéf unijních schůzek Charles Michel novinářům řekl, že EU je v tomto ohledu odhodlána postupovat velmi rychle.

Evropská komise ve středu navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země.

Summit vyzval k okamžité humanitární pauze v Gaze

Šéfové států a vlád členských zemí EU také ve čtvrtek vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Podle Charlese Michela dospěl summit ohledně situace na Blízkém východě „k silnému a jednotnému“ prohlášení.

„Úplný a bezpečný humanitární přístup do Gazy je nezbytný pro poskytnutí pomoci civilnímu obyvatelstvu při záchraně životů v této katastrofální situaci v Gaze,“ dodal Michel.

O špatné humanitární situaci v oblasti hovoří závěry z jednání hned na několika místech. „Evropská rada je hluboce znepokojena katastrofální humanitární situací v Gaze a jejím nepřiměřeným dopadem na civilisty, zejména děti, jakož i bezprostředním rizikem hladomoru,“ píše se v článku 23 dokumentu, na kterém se státníci shodli. Podle unijních vůdců je rovněž potřeba zajistit „úplný, rychlý, bezpečný a neomezený“ humanitární přístup do Pásma Gazy.

Tam od loňského října izraelská armáda bojuje s ozbrojenci palestinského teroristického hnutí Hamás. Její operace jsou reakcí na teroristický útok, při němž bylo na jihu Izraele zabito přes 1200 lidí a dalších asi 250 odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmí.

Evropská rada dnes rovněž vyzvala izraelskou vládu, aby nepodnikala pozemní operaci v Rafáhu, která by „zhoršila již tak katastrofální humanitární situaci“ v oblasti. Do Rafáhu se před boji v jiných částech Pásma Gazy uchýlil více než milion Palestinců.

Komise chce zvýšit cla na ruské a běloruské obiloviny

Několik zemí EU usiluje v posledních týdnech o zavedení omezení na dovoz ukrajinských zemědělských produktů do Evropy. Pokračování liberalizace obchodu mezi Ukrajinou a EU, tedy fakt, že ukrajinské zboží může do Unie proudit bez cel, ale podle Zelenského pomáhá Ukrajině celkově „odolávat ruské agresi“. „Jakékoli ztráty v obchodu znamenají ztratit zdroje, které nám pomáhají zastavit Rusko,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinské obilí je podle něj důležité pro jižní část Evropské unie, konkrétně pro zemědělský sektor ve Španělsku a v Itálii. Cukr zase potřebuje rumunský trh. Ukrajině se rovněž znovu podařilo z přístavů v Oděse vyvážet zboží i do dalších destinací, jako je severní Afrika a Asie, a přispívat tak k potravinové bezpečnosti.

„Zároveň vidíme, že přístup Ruska na evropský zemědělský trh je bohužel stále neomezený. A zatímco je ukrajinské obílí vyhazováno na silnici či na koleje, do Evropy se stále vozí ruské produkty a také zboží z Putinem ovládaného Běloruska. To není fér,“ dodal ukrajinský prezident.

Nahrávám video

Von der Leyenová ve čtvrtek večer oznámila, že Komise připravila návrh na zvýšení cel na ruské a běloruské obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty. Podle ní zabrání tomu, aby ruské obilí destabilizovalo unijní trh, a rovněž znemožní Rusku využívat výnosy z vývozu těchto produktů do EU.

Česká republika, Polsko a tři pobaltské státy předtím v dopise vyzvaly Evropskou komisi, aby k takovému omezení přistoupila. Země uvádějí, že Rusko ze zisků z tohoto vývozu financuje pokračující válku na Ukrajině.

„Tímto dopisem se snažíme řešit společný a naléhavý problém, který nás všechny spojuje – dovoz obilí z Ruska do EU,“ vyplývá z dopisu, který je adresován eurokomisařům Valdisi Dombrovskisi a Januszi Wojciechowskému. „Zatímco Ruská federace nadále vede brutální, nezákonnou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, její obilí nadále vstupuje na trh Evropské unie. Například v roce 2023 EU dovezla 1,53 milionu tun ruského obilí za 437,5 milionu eur,“ stojí dále v dopise.

„Přijde nám důležité, abychom se bavili o dovozech obilí z Ruska, které představuje poměrně velký problém. Je to otázka, která byla dosud přehlížena,“ uvedl k věci český premiér.

Maďarsko a Polsko zase kritizují, že EU nezavedla výraznější omezení na dovoz ukrajinských zemědělských produktů. Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se tento týden dohodli na prodloužení liberalizace obchodu s Ukrajinou o další rok. Cla budou zavedena jen na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Konkrétně jde o drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřice, krupice a med.

„Nejdůležitějším tématem je otázka ukrajinského obilí. Dumping pomalu ničí evropské a maďarské farmáře. Maďarský postoj je jasný: musíme chránit naše farmáře,“ napsal během jednání summitu na sociální síti X maďarský premiér Viktor Orbán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...