Deklarace nezávislosti nebo první otroci jako narození národa? Trump odmítá financovat školy tvrdící to druhé

Ve Spojených státech se rozhořel další spor o vypořádání se s rasistickou minulostí. New York Times ve spolupráci s Pulitzerovým centrem přišly s iniciativou, která klade důraz na vnímání historie skrze otrokářskou minulost. Symbolicky tak za „narození národa“ považují rok 1619, kdy do Ameriky přijeli první afričtí otroci. Prezident Trump na Twitteru pohrozil, že školy, které tento výklad implementují do kurikula, nebude vláda financovat.

Deník New York Times minulý rok spustil iniciativu „The 1619 Project,“ která se pokouší zarámovat americkou historii tak, aby „důsledky otroctví a přispění Afroameričanů byly centrem národního narativu“. Zmíněný rok 1619 odkazuje na příjezd prvních zotročených Afričanů do Virginské kolonie. 

Projekt byl symbolicky spuštěn na čtyřsté výročí tohoto data a autorka za něj následující rok získala Pulitzerovu cenu. Skupina historiků deníku zaslala otevřený dopis, ve kterém iniciativu kritizuje za upřednostňování ideologie před historickým chápáním, a navrhují faktické opravy.

Historička Leslie M. Harrisová, která při tvorbě projektu působila jako „fact-checker,“ tedy člověk, jenž dohlíží na správnost údajů, uznala, že projekt potřebuje doladit, ale je zásadní pro pochopení americké historie.

Od vzniku projektu 1619 zaslaly New York Times ve spolupráci s Pulitzerovým centrem tisíce kopií dokumentu do škol, muzeií a knihoven. Podle Pulitzerova centra lze materiály využívat jako doplněk ke studiu jak na základní škole, tak na univerzitách.

Protiamerická propaganda, říká Trump

Prezident Spojených států Donald Trump v neděli pohrozil, že školy, které by Project 1619 implementovaly do svého kurikula, přestane ministerstvo školství financovat. Tweet, na který Trump reagoval, tvrdil, že blíže nespecifikované kalifornské školy tento způsob interpretace již začlenily do výuky. Podle Forbesu se jedná se o neověřený výrok.

Jak připomíná Forbes, jeho vyjádření přišlo jen pár dní poté, co Bílý dům oznámil, že federální složky přestanou s tréninkem takzvané „rasové citlivosti“. Ty pro zaměstnance často využívají firmy s velkým počtem mezinárodních pracovníků ve snaze vytvořit prostředí vzájemného respektu bez stereotypů.

Podle prezidenta Trumpa se jedná o „protiamerickou propagandu,“ která lidi rozděluje. Bílý dům v dokumentu přímo napsal, že federální agentury musí ukončit veškeré vazby s kurzy, které zmiňují pojem „white privilege,“ tedy myšlenku, že jsou ve společnosti zvýhodněni lidé se světlou pletí.

Odkaz kolonialismu v Royal Albert Hall

Spojené státy nejsou jedinou zemí, která v posledních měsících reviduje vnímání svojí historie. Ve světle debaty o britské koloniální minulosti se v zemi rozhořel spor o podobu závěrečného koncertu letošního festivalu BBC Proms, který se každoročně koná v síni Royal Albert Hall.

Středobodem sporu jsou skladby Rule, Britannia! (Vládni, Británie) a Land of Hope and Glory (Země naděje a slávy). List The Sunday Times napsal, že BBC uvažuje o jejich vyřazení z repertoáru závěrečného večera koncertní série kvůli tomu, že jsou spojovány s kolonialismem a otrokářstvím. Deník bez uvedení zdrojů napsal, že Finka Dalia Stasavská, která bude letošní závěrečný koncert naplánovaný na 12. září dirigovat, se snaží tuto hudební událost oslavující vše britské modernizovat a omezit množství „vlasteneckých prvků“.

Píseň Rule, Britannia! poprvé zazněla v roce 1740, kdy Británie budovala říši sahající od Indie přes Jižní Afriku až po Jamajku. Zpívá se v ní „Vládni Británie … Britové nikdy, nikdy, nikdy nebudu otroky“. Tuto píseň vždy obecenstvo na koncertu nadšeně zpívá a mává při tom britskými vlajkami.

Kehinde Andrews, profesor černošských studií na Birminghamské univerzitě, připomněl, že píseň odráží rasistickou propagandu z dob, kdy Británie byla světovým lídrem v obchodu s otroky. „Pokud vyškrtnutí rasistické propagandy z televize placené z kapes daňových poplatníků vzbuzuje kontroverze, pak není naděje, že se dočkáme vážně myšleného úsilí potřebného k potírání rasismu,“ řekl k současnému sporu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...