Alianční země posílají vojáky do Grónska

Nahrávám video

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.

Na největší ostrov světa, který je autonomní součástí Dánského království, vyslala Francie zatím patnáct vojáků a Německo třináct. Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans uvedl, že se nizozemská armáda bude podílet na přípravě plánovaného cvičení NATO v Arktidě a vypravilo do Grónska jednoho armádního důstojníka. Finské ministerstvo obrany oznámilo, že tam se stejným cílem vysílá dva důstojníky. Podobný krok učinilo už ve středu Švédsko a Norsko, když obě země na arktický ostrov rovněž poslaly své vojenské představitele.

Vojáci Bundeswehru do grónské metropole Nuuku odletěli transportním letounem A400M. „Cílem je prověřit rámcové podmínky pro možný vojenský příspěvek k podpoře Dánska při zajištění bezpečnosti v regionu, například schopnosti k monitorování moře,“ uvedlo německé ministerstvo obrany.

Mise, o kterou požádala Kodaň, se bude konat od čtvrtka do soboty, účastnit se budou vojáci z Německa, Francie či Švédska. Paříž vyšle v příštích dnech na ostrov další pozemní, letecké a námořní prostředky, oznámil prezident Emmanuel Macron.

„Ohrožené“ evropské zájmy

„Francie a Evropané musí být i nadále přítomni všude, kde jsou ohroženy jejich zájmy, bez eskalace, ale nekompromisně při respektování územní suverenity,“ řekl Macron na letecké základně Istres nedaleko Marseille. Vývojem v Grónsku se ve čtvrtek ve Francii zabývala i bezpečnostní rada státu.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen podle dánské televizní stanice DR uvedl, že záměrem je „zavést trvalejší vojenskou přítomnost s větším dánským příspěvkem“. Řekl, že vojáci z několika zemí NATO budou v Grónsku působit na principu rotace.

Generální tajemník NATO Mark Rutte tento týden řekl, že ochrana arktického regionu je kvůli rostoucí přítomnosti Ruska a Číny velice důležitá.

Americká administrativa v posledních týdnech otevřeně hovoří o svých ambicích získat ostrov, který je dánským autonomním územím. Trump i vysocí představitelé jeho administrativy přitom opakovaně nevyloučili možnost ovládnutí území za použití vojenské síly. Šéf Bílého domu tvrdí, že pokud ho nezískají Spojené státy, pokusí se o to Moskva nebo Peking.

Podle Tuska by ale případný americký vojenský zásah byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Aliance, by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský předseda vlády.

„Bohužel, vzhledem k dosavadnímu počínání administrativy Donalda Trumpa je každý scénář možný,“ připustil Tusk a dodal, že Varšava nehodlá do Grónska vyslat polské vojáky a že hodlá udělat vše, aby Evropa byla jako celek solidární.

Zástupci sedmi evropských zemí v úterý ve společném prohlášení uvedli, že Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů. Lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska v prohlášení mimo jiné uvedli, že bezpečnosti v Arktidě musí být dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně USA.

Pavel: Spor o Grónsko lze řešit diskusí v rámci NATO

Spor o Grónsko lze řešit diskusí v rámci Severoatlantické aliance, řekl český prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Americké převzetí ostrova, který formálně patří Dánsku, by podle něj bylo vážnou hrozbou pro NATO. Pavel odmítl silová řešení a prohlásil, že konflikt v rámci Severoatlantické aliance by pouze nahrál jejím protivníkům. USA i Dánsko patří k zakládajícím členům NATO.

„Ať už je výhrada Spojených států ve vztahu ke Grónsku a zajištění obrany jakákoliv, tak je řešitelná v rámci spojeneckých jednání,“ řekl Pavel novinářům ve Lvově.

Dánsko podle českého prezidenta dalo jasně najevo, že je otevřeno jednání o větší přítomnosti USA v Grónsku, o četnosti cvičení, o technickém zajištění i případně o průzkumu a využití nerostného bohatství.

Když je jedna strana naprosto otevřena jednání, tak nedává smysl dělat nějaké silové opatření, dodal Pavel s tím, že Aliance by si měla sednout ke stolu a hovořit o tom, co může udělat pro zvýšení bezpečnosti Grónska.

S odkazem na slova dánské premiérky Mette Frederiksenové o tom, že americká anexe ostrova by znamenala „konec NATO“, Pavel uvedl, že by to byla skutečně „vážná hrozba“ pro důvěryhodnost aliance i pro její principy. Varoval také, že by toho využili protivníci aliance, kteří se dlouhodobě snaží o její rozložení.

„Tohle by jim opravdu jenom nahrálo a já věřím, že to si nepřejí ani evropští spojenci, ani Spojené státy,“ dodal český prezident.

Macinka projedná situaci s Dány

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) plánuje hovořit o situaci kolem Grónska s dánskými diplomaty. Ve čtvrtek sdělil, že setkání se uskuteční velmi brzy a na toto téma bude určitě hovořit i se svým dánským protějškem na blížícím se summitu unijních šéfů diplomacie.

V informaci, kterou Macinka poskytl ve čtvrtek serveru Novinky.cz, také uvedl, že o Grónsku minulý týden hovořil s velvyslancem USA v Praze. „Teď znám jejich postoj. Nyní si chci vyslechnout ještě postoj dánské strany,“ uvedl Macinka.

Hnutí STAN před týdnem vyzvalo vládu, aby se připojila k aktivitě sedmi evropských zemí, které hájí Grónsko. Připojení k prohlášení lídrů sedmi evropských zemí by považoval za správné také prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) před týdnem řekl, že spíš než deklarace je potřeba dialog.

Macinka uvedl 7. ledna na síti X, že Česko je přesvědčeno, že je prostor záležitost řešit dialogem Dánska a Spojených států. „Jsme připraveni do tohoto dialogu přispět způsobem, aby se celá tato záležitost co nejdříve uklidnila,“ uvedl šéf diplomacie.

Zásadní rozkol

Po středeční schůzce ve Washingtonu dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen uvedl, že se Dánsko, Grónsko a USA stále neshodnou na základních věcech.

„Řekl bych, že jsme vedli upřímnou, ale i konstruktivní diskusi zaměřenou na to, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost v Grónsku. A musím říct, že se v této oblasti naše názory i nadále rozcházejí. Návrhy, které nerespektují územní celistvost Dánského království a právo grónského lidu na sebeurčení, jsou pro nás zcela nepřijatelné. V tom stále panuje zásadní neshoda,“ sdělil Rasmussen.

„Důležité pro nás je posílit spolupráci se Spojenými státy. To ale neznamená, že chceme být jejich vlastnictvím,“ zdůraznila grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Trump později řekl, že situace se nějak vyřeší, a zopakoval, že USA ostrov potřebují kvůli národní bezpečnosti.

Německý ministr obrany Boris Pistorius v úterý zdůraznil, že Německo stojí po boku Kodaně, a odmítl americký argument, že je třeba Grónsko lépe zabezpečit. Aliance ostrov podle něj vždy chránila a chrání.

„Rusko a Čína využívají Arktidu stále více vojensky a zpochybňují tím svobodu dopravních, komunikačních a obchodních cest. NATO to nepřipustí a bude nadále vystupovat na podporu mezinárodního řádu založeného na právu,“ uvedl ve čtvrtek Pistorius.

Dodal, že rozhodující je, aby se při společné misi pod dánským vedením a v rámci NATO účastníci dobře zkoordinovali, „obzvlášť s naším americkým partnerem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...