Dánsko bude trestat pálení posvátných textů na veřejnosti. Opozice mluví o omezení svobody projevu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dánský zákon proti pálení koránu
Zdroj: ČT24

Dánský parlament přijal zákon, který zakazuje nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejnosti. I když má vládou navržená norma chránit všechna oficiálně uznávaná vyznání, zkráceně se jí obvykle říká jen „zákon o koránu“. Právě jeho demonstrativní pálení totiž vyvolalo v uplynulých měsících značné kontroverze nejen v Dánsku, ale i v sousedním Švédsku. Opozice mluví o nepřijatelném omezení svobody projevu.

Je to změna, která nepřicházela snadno. Veřejná debata o účinnější veřejné ochraně náboženských symbolů a textů se v Dánsku vedla dlouhé měsíce. Závěrečnému hlasování o zákonu, který mimo jiné zakazuje pálení posvátných textů na veřejnosti, pak v dánském parlamentu předcházela celkem pětihodinová rozprava.

Hlasování samotné dopadlo 94 hlasů pro zákon, 77 hlasů proti. Výrazná část poslanců ho dál považuje za hrubou intervenci do jedné ze základních demokratických svobod. „Myslím, že bychom svobodu slova měli v moderní, informované společnosti, jakou ta naše je, bránit,“ řekla předsedkyně opoziční Dánské demokratické strany.

Když skončil zákon „o rouhání“

V současném Dánsku jde o žhavé, zároveň však nijak nové téma. Země před pouhými šesti lety zrušila §140 trestního zákoníku z roku 1866, který za urážku náboženství vyměřoval až čtyřměsíční vězení. I když byl takzvaný „zákon o rouhání“ v celé historii aplikován pouze čtyřikrát, přesto část politického spektra usilovala o jeho anulování, ovšem nikoli bez odporu. „Chráníte svobodu slova těch, kteří něco znesvěcují. Zatímco současně pošlapáváte ochranu a svobodu vyznání věřících,“ argumentoval v srpnu 2023 například šéfredaktor křesťanského deníku Kristeligt Dagblad Erik Bjerager.

Se zrušením bezmála 160 let staré normy pak padla poslední bariéra a v Dánsku se postupně spustila lavina protestů. Podle ministerstva spravedlnosti v Kodani bylo jen od července 2023 oficiálně registrováno na pět set demonstrací s pálením koránu nebo jiných symbolů.

Za porušení nového zákona hrozí až dva roky vězení

I proto došla středové koalici trpělivost a prosadila nový zákon, za jehož porušení budou hrozit až dva roky vězení.

„Je to o Dánsku a o bezpečnosti dánského lidu na jedné straně a na straně druhé o právu několika jednotlivců kdesi pobíhat a při plném vědomí opakovaně pálit různé věci,“ domnívá se dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard.

Narážel tím na notoricky známou figuru, Rasmuse Paludana, advokáta bez licence a muže odsouzeného za rasismus ale i za nebezpečné obtěžování. Aktivista s dánským i švédským občanstvím zorganizoval několik veřejných pálení koránu v obou zemích. V obou to vyvolalo protesty muslimských komunit. A nejen to, Dánsko i Švédsko se ocitly pod tlakem také za hranicemi, například v zahraničním obchodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...