Dánsko bude trestat pálení posvátných textů na veřejnosti. Opozice mluví o omezení svobody projevu

Nahrávám video

Dánský parlament přijal zákon, který zakazuje nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejnosti. I když má vládou navržená norma chránit všechna oficiálně uznávaná vyznání, zkráceně se jí obvykle říká jen „zákon o koránu“. Právě jeho demonstrativní pálení totiž vyvolalo v uplynulých měsících značné kontroverze nejen v Dánsku, ale i v sousedním Švédsku. Opozice mluví o nepřijatelném omezení svobody projevu.

Je to změna, která nepřicházela snadno. Veřejná debata o účinnější veřejné ochraně náboženských symbolů a textů se v Dánsku vedla dlouhé měsíce. Závěrečnému hlasování o zákonu, který mimo jiné zakazuje pálení posvátných textů na veřejnosti, pak v dánském parlamentu předcházela celkem pětihodinová rozprava.

Hlasování samotné dopadlo 94 hlasů pro zákon, 77 hlasů proti. Výrazná část poslanců ho dál považuje za hrubou intervenci do jedné ze základních demokratických svobod. „Myslím, že bychom svobodu slova měli v moderní, informované společnosti, jakou ta naše je, bránit,“ řekla předsedkyně opoziční Dánské demokratické strany.

Když skončil zákon „o rouhání“

V současném Dánsku jde o žhavé, zároveň však nijak nové téma. Země před pouhými šesti lety zrušila §140 trestního zákoníku z roku 1866, který za urážku náboženství vyměřoval až čtyřměsíční vězení. I když byl takzvaný „zákon o rouhání“ v celé historii aplikován pouze čtyřikrát, přesto část politického spektra usilovala o jeho anulování, ovšem nikoli bez odporu. „Chráníte svobodu slova těch, kteří něco znesvěcují. Zatímco současně pošlapáváte ochranu a svobodu vyznání věřících,“ argumentoval v srpnu 2023 například šéfredaktor křesťanského deníku Kristeligt Dagblad Erik Bjerager.

Se zrušením bezmála 160 let staré normy pak padla poslední bariéra a v Dánsku se postupně spustila lavina protestů. Podle ministerstva spravedlnosti v Kodani bylo jen od července 2023 oficiálně registrováno na pět set demonstrací s pálením koránu nebo jiných symbolů.

Za porušení nového zákona hrozí až dva roky vězení

I proto došla středové koalici trpělivost a prosadila nový zákon, za jehož porušení budou hrozit až dva roky vězení.

„Je to o Dánsku a o bezpečnosti dánského lidu na jedné straně a na straně druhé o právu několika jednotlivců kdesi pobíhat a při plném vědomí opakovaně pálit různé věci,“ domnívá se dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard.

Narážel tím na notoricky známou figuru, Rasmuse Paludana, advokáta bez licence a muže odsouzeného za rasismus ale i za nebezpečné obtěžování. Aktivista s dánským i švédským občanstvím zorganizoval několik veřejných pálení koránu v obou zemích. V obou to vyvolalo protesty muslimských komunit. A nejen to, Dánsko i Švédsko se ocitly pod tlakem také za hranicemi, například v zahraničním obchodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...