„Čtvrtina města je pryč.“ Obětí záplav v Libyi může být deset tisíc

Záplavy v Libyi mají přes tři tisíce potvrzených obětí a předpokládá se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc, uvedl ministr zdravotnictví mezinárodně neuznané libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Jiné údaje úřadů uvádějí už přes pět tisíc mrtvých. Bouře Daniel zasáhla mimo jiné pobřežní města Benghází, Bajdá či Mardž. Libye už požádala o mezinárodní pomoc.

„Počet pohřešovaných je v tisících a očekává se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc,“ řekl ministr zdravotnictví východolibyjské vlády Usmán Abdal Džalíl televizní stanici Al Masar.

Mluvčí libyjského ministerstva vnitra mezitím agentuře DPA řekl, že počet obětí dosáhl již 5200. Agentura nicméně upozornila, že tato čísla není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Například ve městě Derna na východě země bylo nalazeno více než tisíc těl, oznámil už dříve ministr civilního letectví východolibyjské vlády. Nad městem se protrhly dvě přehradní hráze a proud strhl čtyři mosty. 

„Vrátil jsem se z Derny. Je to obrovské neštěstí. Všude leží těla – v moři, v údolí i pod budovami,“ řekl agentuře Reuters. „Počet těl nalezených v Derně přesahuje tisícovku. Očekáváme, že konečná bilance bude opravdu vysoká. Nepřeháním, když řeknu, že 25 procent města je pryč. Spousta domů spadla.“

Nahrávám video

Zkáza v Derně

Při snaze o záchranu lidí přišli o život dva pracovníci Červeného kříže. „V Derně jsou stále tisícovky pohřešovaných obyvatel, jde o pět až šest tisíc lidí a toto číslo by mohlo ještě výrazně vzrůst,“ obává se mluvčí libyjské národní armády Ahmed Mismari. Podle Mezinárodní federace společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce se pohřešuje deset tisíc lidí. 

Ve městě Derna nefunguje elektřina ani mobilní signál. Podle svědků tam voda na některých místech dosahuje do výšky až tří metrů.

Novinář agentury Reuters cestou do města, které mělo před katastrofou kolem devadesáti tisíc obyvatel, viděl na kraji silnice převrácená auta, zporážené stromy a opuštěné zatopené domy. Na videonahrávkách zveřejněných na internetu bylo vidět široký proud vody protékající městem.

Řada zemí nabídla humanitární pomoc

Premiér libyjské vlády národní jednoty působící na západě země Abdal Hamíd Dbaíbá na síti X (dříve Twitteru) napsal, že do postižené oblasti bylo vysláno letadlo se čtrnácti tunami pomoci. Letoun mířící do Benghází má na palubě mimo jiné léky a zdravotnické vybavení a cestuje jím i 87 zdravotníků.

Vyslání humanitární pomoci a pátracích týmů nabídla řada zemí, včetně Egypta, Tuniska, Alžírska, Spojených států, Itálie, Francie či Turecka, které vyslalo do zasažených oblastí tři letadla s humanitárním materiálem.

Středomořská bouře Daniel se nejdřív minulý týden přehnala přes Řecko, na libyjské pevnině udeřila v neděli. Úřady na východě země vyhlásily stav mimořádné nouze, nechaly uzavřít školy a obchody a vyhlásily zákaz nočního vycházení. Přírodní živel zasáhl i druhé největší libyjské město Benghází, kde stále probíhají záchranné a pátrací akce.

Nahrávám video

Rozpolcená země

Libye se potýká se špatně fungující infrastrukturou. Vláda šestimilionové země je aktuálně rozdělená na konkurenční celky na východě a západě. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty sídlící v Tripolisu nemá východní oblasti země pod kontrolou.

Na ropu bohatá Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího, jehož v roce 2011 svrhlo lidové povstání s pomocí zásahu NATO, jen krátká období míru. Od roku 2014 v zemi zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta či Jordánska stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem.

V létě 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládou převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Libye se snaží za pomoci OSN už několik let uspořádat volby, zatím se to ale nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...