„Čtvrtina města je pryč.“ Obětí záplav v Libyi může být deset tisíc

Záplavy v Libyi mají přes tři tisíce potvrzených obětí a předpokládá se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc, uvedl ministr zdravotnictví mezinárodně neuznané libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Jiné údaje úřadů uvádějí už přes pět tisíc mrtvých. Bouře Daniel zasáhla mimo jiné pobřežní města Benghází, Bajdá či Mardž. Libye už požádala o mezinárodní pomoc.

„Počet pohřešovaných je v tisících a očekává se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc,“ řekl ministr zdravotnictví východolibyjské vlády Usmán Abdal Džalíl televizní stanici Al Masar.

Mluvčí libyjského ministerstva vnitra mezitím agentuře DPA řekl, že počet obětí dosáhl již 5200. Agentura nicméně upozornila, že tato čísla není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Například ve městě Derna na východě země bylo nalazeno více než tisíc těl, oznámil už dříve ministr civilního letectví východolibyjské vlády. Nad městem se protrhly dvě přehradní hráze a proud strhl čtyři mosty. 

„Vrátil jsem se z Derny. Je to obrovské neštěstí. Všude leží těla – v moři, v údolí i pod budovami,“ řekl agentuře Reuters. „Počet těl nalezených v Derně přesahuje tisícovku. Očekáváme, že konečná bilance bude opravdu vysoká. Nepřeháním, když řeknu, že 25 procent města je pryč. Spousta domů spadla.“

Nahrávám video
Události ČT: Nad městem Derna se protrhly dvě přehrady
Zdroj: ČT24

Zkáza v Derně

Při snaze o záchranu lidí přišli o život dva pracovníci Červeného kříže. „V Derně jsou stále tisícovky pohřešovaných obyvatel, jde o pět až šest tisíc lidí a toto číslo by mohlo ještě výrazně vzrůst,“ obává se mluvčí libyjské národní armády Ahmed Mismari. Podle Mezinárodní federace společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce se pohřešuje deset tisíc lidí. 

Ve městě Derna nefunguje elektřina ani mobilní signál. Podle svědků tam voda na některých místech dosahuje do výšky až tří metrů.

Novinář agentury Reuters cestou do města, které mělo před katastrofou kolem devadesáti tisíc obyvatel, viděl na kraji silnice převrácená auta, zporážené stromy a opuštěné zatopené domy. Na videonahrávkách zveřejněných na internetu bylo vidět široký proud vody protékající městem.

Řada zemí nabídla humanitární pomoc

Premiér libyjské vlády národní jednoty působící na západě země Abdal Hamíd Dbaíbá na síti X (dříve Twitteru) napsal, že do postižené oblasti bylo vysláno letadlo se čtrnácti tunami pomoci. Letoun mířící do Benghází má na palubě mimo jiné léky a zdravotnické vybavení a cestuje jím i 87 zdravotníků.

Vyslání humanitární pomoci a pátracích týmů nabídla řada zemí, včetně Egypta, Tuniska, Alžírska, Spojených států, Itálie, Francie či Turecka, které vyslalo do zasažených oblastí tři letadla s humanitárním materiálem.

Středomořská bouře Daniel se nejdřív minulý týden přehnala přes Řecko, na libyjské pevnině udeřila v neděli. Úřady na východě země vyhlásily stav mimořádné nouze, nechaly uzavřít školy a obchody a vyhlásily zákaz nočního vycházení. Přírodní živel zasáhl i druhé největší libyjské město Benghází, kde stále probíhají záchranné a pátrací akce.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Politický rozměr přírodních katastrof v Maroku a Libyi
Zdroj: ČT24

Rozpolcená země

Libye se potýká se špatně fungující infrastrukturou. Vláda šestimilionové země je aktuálně rozdělená na konkurenční celky na východě a západě. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty sídlící v Tripolisu nemá východní oblasti země pod kontrolou.

Na ropu bohatá Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího, jehož v roce 2011 svrhlo lidové povstání s pomocí zásahu NATO, jen krátká období míru. Od roku 2014 v zemi zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta či Jordánska stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem.

V létě 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládou převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Libye se snaží za pomoci OSN už několik let uspořádat volby, zatím se to ale nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 39 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...