Čtrnáct let vězení, tábor s přísným režimem. Rusko odsoudilo norského občana za špionáž

Ruský soud odsoudil norského občana Frodeho Berga ke čtrnácti letům vězení za špionáž. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž verdikt pravděpodobně dále zvýší napětí ve vztazích mezi Ruskem a Norskem, které spolu sdílejí společnou hranici.

Třiašedesátiletý Frode Berg byl ve vazbě od prosince 2017, kdy ho ruská policie zatkla v jednom z moskevských hotelů. Podle soudu shromažďoval tajné informace o parametrech ruských jaderných ponorek, za což mu hrozilo dvacetileté vězení.

Berg v minulosti pracoval pro norskou vládní agenturu, která dohlíží na dodržování pohraniční dohody mezi Ruskem a Norskem. Od roku 2014, kdy je v důchodu, se prý řadu let angažoval v různých projektech spolupráce obou zemí.

Pracovní tábor s přísným režimem

Ruská prokurátorka Milana Digajevová již dříve uvedla, že byl Berg zadržen při činu, když od svého spolupracovníka nastrčeného ruskou kontrarozvědkou přebíral utajované informace. Jiné zdroje uvádějí, že Berga přistihli s tajnými materiály, které převzal od ruského policisty, jenž byl pak v prosinci loňského roku odsouzen ke třinácti letům vězení.

Během procesu za zavřenými dveřmi měl Berg přiznat, že pro norské tajné služby několikrát fungoval jako kurýr. O operaci, které se účastnil, ale prý nic nevěděl. Obvinění ze špionáže před soudem odmítl. Podle úterního verdiktu soudu by měl nakonec strávit čtrnáct let v pracovním táboře s přísným režimem.

Putin milost nevyloučil

Proti rozsudku se Nor odvolat neplánuje, chce ale požádat prezidenta Vladimira Putina o milost, tak aby byl propuštěn, řekl jeho obhájce Ilja Novikov. „Trest není mírný ani na ruské poměry,“ dodal. „Bergovi je 63 let, viděl podmínky v ruských věznicích, takže čtrnáct let vězení znamená v podstatě doživotní trest.“

Ruský prezident minulý týden po dotazu novinářů během rozhovorů s norskou premiérkou Ernou Solbergovou nechal možnost milosti otevřenou: „Musíme počkat na skončení soudního procesu… Podíváme se, co s tím budeme moci udělat, v závislosti na rozhodnutí soudu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 30 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...