Církev se rozloučila s emeritním papežem Benediktem XVI. Pohřbu se účastnily desetitisíce lidí

Nahrávám video

Ve Vatikánu byl pohřben emeritní papež Benedikt XVI., který zemřel v sobotu. Zádušní mši na Svatopetrském náměstí sloužil papež František. Ceremoniálu se účastnily desítky tisíc lidí, včetně delegací ze zahraničí. Rakev s Benediktem XVI. byla poté uložena do hrobky ve Svatopetrské bazilice.

Jednoduchá rakev z cypřišového dřeva, která byla krátce před obřadem za zvuku zvonů vynesena ze Svatopetrské baziliky, byla umístěna před oltářem. K němu papež František přijel na kolečkovém křesle, smuteční obřad vedl vsedě. Liturgie mše byla až na několik drobných úprav stejná jako ta pro papeže, kteří zemřeli ve funkci.

„Benedikte, věrný příteli ženicha, kéž je tvá radost úplná, až uslyšíš jeho hlas definitivně a navždy,“ řekl podle agentury DPA František. Jako ženich bývá v katolické církvi označován Ježíš Kristus.

Svatopetrské náměstí ve Vatikánu zaplnily během pohřbu Benedikta XVI. desetitisíce lidí
Zdroj: Remo Casilli/Reuters

František vyzdvihl moudrost a oddanost svého předchůdce

V průběhu mše, které se účastnilo 125 kardinálů, 200 biskupů a asi 3700 kněží, František také hovořil o Benediktově „moudrosti, láskyplnosti a oddanosti, kterou nás po léta obdarovával“. S Benediktem se rozloučil symbolicky tím, že na dřevěnou rakev položil ruku. Poté se za potlesku věřících odebral do chrámu.

Cypřišová rakev byla následně vložena do zinkové rakve a poté do další dubové rakve. Pak byl emeritní papež pohřben v bývalé hrobce svého předchůdce Jana Pavla II. ve Svatopetrské bazilice. Ta se uvolnila po přesunu ostatků polského papeže do jiné části chrámu v souvislosti s jeho blahořečením v roce 2011.

Uložení Benediktovy rakve už proběhlo soukromě, za přítomnosti jeho nejbližších spolupracovníků a řádových sester, které s ním až do jeho smrti sdílely domácnost v klášteře Mater Ecclesiae.

Nahrávám video

Prezidenti i králové

Obřad se odehrával pod širým nebem. Podle pohřbu se zúčastnilo asi padesát tisíc lidí. Vzhledem k tomu, že Benedikt XVI. nebyl v době úmrtí hlavou státu, byly na pohřeb pozvány jen delegace dvou zemí – Itálie a Ratzingerova rodného Německa. Italskou delegaci vedl prezident Sergio Mattarella, součástí německé byli prezident Frank-Walter Steinmeier, kancléř Olaf Scholz a bavorský premiér Markus Söder.

Do Vatikánu dorazila mimo jiné i emeritní španělská královna Sofia a skupina katolických prelátů pod vedením arcibiskupa Juana Josého Omelly. Očekávána byla rovněž maďarská prezidentka Katalin Nováková a její kolegové z Polska Andrzej Duda a Portugalska Marcelo Rebelo de Sousa. Pohřbu se účastnil i belgický král Philippe, delegaci vyslal také pravoslavný patriarchát v Konstantinopoli a v Moskvě.

Českou republiku zastupoval premiér Petr Fiala (ODS), pohřbu se účastnili také vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebo bývalý prezident Václav Klaus. „Papeže Benedikta XVI. jsem si velmi vážil. Je mi ctí, že jsem měl možnost zastupovat ČR na zádušní mši na Svatopetrském náměstí a osobně se s ním rozloučit. Ať odpočívá v pokoji,“ uvedl v prohlášení Fiala. Za „výjimečné“ pak označil rozloučení s Benediktem Jurečka.

„V přední linii byl pražský arcibiskup Jan Graubner, na místa pro veřejnost se přes striktní kontroly dostali poutníci z Moravy nebo zaměstnanci vatikánských úřadů pocházející z Česka,“ informoval z místa redaktor ČT Josef Kvasnička.

Pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI.
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

„Je tu obrovský rozdíl mezi Janem Pavlem II., který byl mediální papež, který velmi uměl gesta a vystupování na veřejnosti a také se systematicky věnoval cestování, zatímco papež Benedikt XVI. byl mnohem víc introvertní, byl doma ve studovně nebo vatikánských palácích víc než přímo na ulicích mezi věřícími,“ komentoval oblibu zesnulé hlavy katolické církve teolog Tomáš Petráček z Univerzity Karlovy.

„Rozhodně neměl takovou popularitu jako jeho předchůdce a nástupce, ale zase v některých zemích byl velmi oblíbený. Česká republika patří mezi země, kde byl až nekriticky adorovaný,“ míní teolog.

Nahrávám video

Mimořádná bezpečnostní opatření

Na spořádaný průběh Benediktova pohřbu kromě tisíce členů uniformované i neuniformované policie dohlíželi i carabinieři (příslušníci polovojenské policie) a také na pět set dobrovolníků civilní ochrany, kteří měli za úkol především poskytovat informace.

V okolí Vatikánu byla výrazně omezena doprava. Via della Conciliazione, hlavní třída vedoucí na Svatopetrské náměstí, se uzavřela pro automobily. Městská hromadná doprava byla naopak posílena tak, aby se davy poutníků s její pomocí dostaly až do Vatikánu. Dvě nádraží fungovala jako ústřední přestupní stanice. Vzdušný prostor nad italskou metropolí byl ve čtvrtek uzavřen.

Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, zemřel v sobotu ve věku 95 let ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae. V čele katolické církve stál v letech 2005 až 2013, kdy se rozhodl odstoupit – oficiálně ze zdravotních důvodů. Stal se prvním papežem po zhruba šesti stovkách let, který tak učinil.

Podle teologa Petráčka Benedikt XVI. nejspíš odstoupil zejména kvůli vlně skandálů kolem financování Vatikánu a vatikánské banky. „To souviselo se skandály kolem sexuálního zneužívání v církvi. Neustálé boje mezi frakcemi vatikánské kurie se dostávaly na veřejnost, probíhala tam velká vlna skandálů ohledně zveřejňování dokumentů a on už na to prostě neměl sílu to řešit. Potvrdilo se, že nebyl dost silný v otázce řízení. Spíše to byla vynucená abdikace,“ míní Petráček.

Od pondělního rána do středečního večera bylo tělo emeritního papeže vystaveno ve Svatopetrské bazilice. Podle údajů Vatikánu sem přišlo vzdát Benediktovi poslední poctu 195 tisíc lidí, což je výrazně víc, než se původně očekávalo.

Po uzavření baziliky bylo Benediktovo tělo uloženo do rakve z cypřišového dřeva. Spolu s ním tam byly uloženy mince vyražené v době Benediktova pontifikátu a tři palia – ozdobné pruhy s vyšitými kříži, které nosí římští biskupové kolem krku jako jeden z odznaků své hodnosti. V rakvi je také latinsky psaný list s nejdůležitějšími událostmi Benediktova působení v čele církve.

Papež pohřbívá papeže

Situace, kdy úřadující papež pohřbí svého předchůdce, je médii vnímána jako bezprecedentní. Dvoutisíciletá historie katolické církve však tuto situaci zažila poměrně „nedávno“ – v roce 1802.

Tehdy celebroval ve Svatopetrské bazilice Pius VII. pohřeb Pia VI., který zemřel v roce 1799 ve francouzském městě Valence, kam jej deportovali Napoleonovi vojáci poté, co vtrhli do Říma a obsadili jej.

Pius VI. byl sice bezprostředně po úmrtí pohřben přímo ve Valence, Pius VII. ale rozhodl o exhumaci jeho těla a převezení do Říma. Po vylodění v Itálii se papežovy ostatky vydaly na triumfální pouť, při níž se na každé zastávce konaly slavnostní obřady. Samotný pohřeb se v Římě konal 17. února 1802.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 20 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...